Afričtí turovití

Tento článek si klade za cíl vysvětlit klasifikaci turovitých, kam náleží většina afrických kopytníků, popsat jejich základní charakteristiku a uvést jejich výčet. V současné době žije v Africe osmdesát tři druhů turovitých ve volné přírodě a jsou zařazeny do desíti podčeledí.

 

Turovití patří mezi sudokopytníky, kteří jsou nejúspěšnější skupinou velkých býložravců na Zemi. Dvě stě čtyřicet druhů tohoto řádu vykazuje neuvěřitelnou rozmanitost, co se velikosti, vzhledu, stravy i klimatických nároků týče. Mezi sudokopytníky patří i důležitá hospodářská zvířata – skot, kozy, ovce, prasata, velbloudi a soby. Bez jejich existence by nebylo lidské civilizace.

 

Nedávná molekulární výzkumy však výrazným způsobem změnily klasifikaci tohoto řádu, jelikož se prokázalo, že velryby a delfíni (řád Kytovci) nejsou vlastním řádem, ale patří pravděpodobně mezi sudokopytníky a jsou blízkými příbuznými hrochů, respektive měli společného předka. Což velmi překvapí, u velkých savců by člověk nehledal nějaká tajemství v domnění, že musí být vše známo. Opak je pravdou. Nová klasifikace není ještě ustálena a pro potřeby článku se budeme držet klasifikace „tradiční“.

 

Přesto je nutné uvést, že pro sudokopytníky + kytovce se zavedlo označovaní Cetartiodactyla, pro které je charakteristický esovitě prohnutý penis se zvláštním zatahovacím svalem, přítomnost tří primárních bronchů v plicích a stavba blastocysty – rané embryonální stadium savců.

 

Příliš není jasná ani evoluční historie sudokopytníků, ačkoliv jejich fosilie jsou hojné. První známý sudokopytníci dosahovali velikosti králíka a na zemi se objevili před 54 milióny lety (Eocén). Obývali Asii, Evropu a Severní Ameriku. Měli 44 zubů, čtyři prsty na každé noze a žádné lebeční hřebeny. Za jejich prapředka je považován Condylarthra.

 

Kladogram evolučních vztahů mezi sudokopytníky a kytovci.

 

Jedinečným znakem všech sudokopytníků od trpasličích antilop po žirafu je paraxonická končetina, tj. že osa přední a zadní končetiny prochází mezi 3 a 4 prstem. Na koncových článcích prstů se nachází paznehty (kopyta mají správně jen lichokopytníci). Druhý a pátý prst může být zachován a nese také paznehty, které se mohou či nemusí dotýkat země. Prstů je vždy sudý počet s výjimkou pekaryovitých (jihoamerická „prasata“), kteří mají na zadních končetinách prsty jen tři. Vždy však chybí první prst (pollex na přední a hallux na zadní končetině). Končetina je uzpůsobena běhu. Chodidla jsou silná, záprstní a zánártní kůstky většiny druhů srůstají v jedinou kost os canon (výjimkou jsou prasata, hroši a přední končetiny pekariovitých). S výjimkou prasat je žaludek složen z několika oddílů, umožňujících lepší trávení rostlinné potravy za účasti mikroorganismů. Část mikroorganismů je strávena společně s rostlinnou potravou, a tak poskytují i nezbytné proteiny a vitamíny. Sudokopytníkům zpravidla chybí i klíční kosti.

 

• Řád Artiodactyla (sudokopytníci)
  • Podřád: Suimorpha či Nonruminantia – nepřežvýkaví
    • čeleď: Suidae (prasatovití) – věnován seriál článků o afrických prasatech
    • čeleď: Tayassuidae (pekariovití)
    • čeleď: Hippopotamidae (hrochovití) – dva druhy: hroch obojživelný a hrošík liberijský
  • Podřád: Tylopoda – mozolnatci
    • čeleď: Camelidae (velbloudovití) – lami a velbloudi
  • Podřád: Ruminantia – přežvýkavci
    • 1) skupina Tragulina
      • čeleď: Tragulidae (kančilovití) – v Africe žije jeden druh – kančil vodní (Hyemoschus aquaticus)
    • 2) skupina Pecora
      • čeleď: Giraffidae (žirafovití) – dva rody: žirafa a okapi
      • čeleď: Cervidae (jelenovití) – v Africe žijí dva druhy jelenů – jelen berberský (Cervus elaphus barbarus) a
        introdukovaný daněk evropský (Dama dama)
      • čeleď: Antilocapridae (vidlorohovití)
      • čeleď: Moschidae (kabarovití)
      • čeleď: Bovidae (turovití)
        Podčeledi:
        • Aepycerotinae – impaly
        • Alcelaphinae – buvolci
        • Antilopinae – pravé antilopy
        • Bovinae – tuři
        • Caprinae – kozy a ovce
        • Cephalophinae – chocholatky
        • Hippotraginae – přímorožci
        • Peleinae – srnčí antilopky
        • Reduncinae – bahnivci
        • Tragelapinae – lesoni

 

 

V čeledi Bovidae je známo více než 130 druhů turovitých (IUCN uvádí 140 včetně 5 vyhynulých druhů v nedávné době; Biolib.cz uvádí 132 žijících druhů, Wikipedia 140, resp. 145, ultimateungulate.com pak 143 druhů). Turovití osídlili všechny kontinenty s výjimkou Jižní Ameriky, Austrálie a Antarktidy. Do Jižní Ameriky a Austrálie byli introdukováni člověkem. K životu si zpravidla vybírají travnaté stepi, lesní a křovinaté prostředí, ale i polopouště s travnatým pokryvem. Předpokládá se, že svůj vývoj zahájili v Africe před 19 milióny lety a velmi rychle osídlovali ostatní části světa. Všechny současné podčeledi Bovidae i nadále žijí v Africe. Složité cesty vývoje a řada konvergencí (viz. konvergentní evoluce) ztěžují taxonomické určení v rámci čeledi, zejména v dělení na podčeledi a nejasnosti předků domácích zvířat.

 

 

Charakteristickým znakem jsou rohy, které se vyskytují u obou pohlaví nebo jen u samců. Rohy jsou většinou dva s výjimkou rodu Tetracerus, kde jsou rohy čtyři. Roh je tvořen rohovinou (keratinem) a vyrůstá na výběžku lebky (processus cornualis). Uvnitř rohu je kostní jádro. Roh přirůstá od báze po celý život a „spička“ rohu je jeho nejstarší částí. Podle stavby a uspořádání roku lze určit stáří jedince.

 

 

Dalším typickým znakem všech turovitých je stavba chrupu. Zuby ve spodní čelisti jsou úplné. Horní čelist je v přední části bezzubá. Místo řezáků je tam je zrohovatělá čelistní destička.
Zubní vzorec: I 0/3, C 0/1, P 2-3/2-3, M 3/3 x 2 = 28-32 zubů
Ke spásání trávy využívají turovití hrubý jazyk a zuby. Trávu neukusují, ale trhají ji pohybem hlavy.

 

 

 

Dalším ne příliš nápadným společným znakem je jediný slzný kanálek.

 

 

 

 

Domestifikované

• Bos indicus – zebu indický
• Bos taurus – domácí tur
• Capra aegagrus hircus – koza
• Ovis aries – ovce

83 druhů v přírodě

• • Podčeleď: Aepycerotinae – impaly
    • Aepyceros melampus (impala / Impala)

     

  • Podčeleď: Alcelaphinae – buvolci
    • Alcelaphus buselaphus (buvolec stepní / Hartebeest)
    • Alcelaphus lichtensteinii (buvolec Lichtensteinův / Lichtenstein’s hartebeest)
    • Beatragus/Damaliscus hunteri (hirola / Hirola)
    • Connochaetes gnou (pakůň běloocasý / Black Wildebeest)
    • Connochaetes taurinus (pakůň žíhaný / Common Wildebeest)
    • Damaliscus lunatus (buvolec modrý / Topi)
    • Damaliscus pygargus/dorcas (buvolec pestrý / Blesbok/bontebok)

 

• • Podčeleď: Antilopinae – pravé antilopy
    • Ammodorcas clarkei (dibatag / Dibatag)
    • Antidorcas marsupialis (antilopa skákavá / Springbok)
    • Antilope cervicapra (antilopa jelení / Blackbuck)
    • Dorcatragus megalotis (beira / Beira)
    • Gazella cuvieri (gazela atlaská / Cuvier’s Gazelle)
    • Gazella dorcas (gazela dorkas / Dorcas Gazelle)
    • Gazella leptoceros (gazela písková / Slender-horned Gazelle)
    • Gazella spekei (gazela Spekeova / Speke’s Gazelle)
    • Gazella/Eudorcas albonotata (Mongalla Gazelle) – uváděna jako poddruh gazely rezavočelé či Thomsonovy
    • † Gazella/Eudorcas rufina (gazela červená / Red Gazelle) – vyhubena po r. 1940
    • Gazella/Eudorcas thomsonii (gazela Thomsonova / Thomson’s Gazelle)
    • Gazella/Eudorcas rufifrons (gazela rezavočelá / Red-fronted Gazelle)
    • Gazella/Nanger dama (gazela dama / Dama Gazelle)
    • Gazella/Nanger granti (gazela Grantova / Grant’s Gazelle)
    • Gazella/Nanger soemmerringii (gazela Soemmerringova / Soemmerring’s Gazelle)
    • Litocranius walleri (antilopa žirafí / Gerenuk)
    • Madoqua guentheri (dikdik Günterův / Guenther’s Dik-dik)
    • Madoqua kirkii (dikdik Kirkův / Kirk’s Dik-dik)
    • Madoqua piacentinii (dikdik somálský / Silver Dik-dik)
    • Madoqua saltiana (dikdik severní / Salt’s Dik-dik)
    • Neotragus batesi (antilopka zakrslá / Bates‘ Pygmy Antelope)
    • Neotragus/Nesotragus moschatus (antilopka pižmová / Suni)
    • Neotragus pygmaeus (antilopka trpasličí / Royal Antelope)
    • Oreotragus oreotragus (skálolez / Klipspringer)
    • Ourebia ourebi (oribi / Oribi)
    • Raphicerus campestris (antilopa trávní / Steenbok)
    • Raphicerus melanotis (antilopa černouchá / Cape Grysbok)
    • Raphicerus sharpei (antilopa Sharpeova / Sharpe’s Grysbok)

 

• • Podčeleď: Bovinae – tuři
    • Syncerus caffer (buvol africký / African Buffalo)
      • Syncerus caffer caffer (buvol kaferský)
      • Syncerus caffer nanus (buvol pralesní)

 

• • Podčeleď: Caprinae – kozy a ovce
    • Ammotragus lervia (paovce hřívnatá / Aoudad)
    • Capra nubiana (kozorožec núbijský / Nubian Ibex)
    • Capra walie (kozorožec walia/habešský / Walia Ibex)

 

• • Podčeleď: Cephalophinae – chocholatky
    • Cephalophus adersi (chocholatka zanzibarská / Aders‘ Duiker)
    • Cephalophus callipygus (chocholatka západní / Peters‘ Duiker)
    • Cephalophus dorsalis (chocholatka černohřbetá / Bay Duiker)
    • Cephalophus harveyi (chocholatka Harveyova / Harvey’s Duiker)
    • Cephalophus jentinki (chocholatka čabraková / Jentink’s Duiker)
    • Cephalophus leucogaster (chocholatka bělobřichá / White-bellied Duiker)
    • Cephalophus natalensis (chocholatka červená / Natal Red Duiker)
    • Cephalophus niger (chocholatka černá / Black Duiker)
    • Cephalophus nigrifrons (chocholatka černočelá / Black-fronted Duiker)
    • Cephalophus ogilbyi (chocholatka Ogilbyova / Ogilby’s Duiker)
    • Cephalophus rubidus (chocholatka ruwenzorská / Ruwenzori red Duiker)
    • Cephalophus rufilatus (chocholatka modrohřbetá / Red-flanked Duiker)
    • Cephalophus silvicultor (chocholatka žlutohřbetá / Yellow-backed Duiker)
    • Cephalophus spadix (chocholatka Abbottova / Abbott’s Duiker)
    • Cephalophus weynsi (chocholatka Weynsova / Weyns‘ Duiker)
    • Cephalophus zebra (chocholatka páskovaná / Zebra Duiker)
    • Philantomba maxwellii (chocholatka Maxwellova / Maxwell’s Duiker)
    • Philantomba monticola (chocholatka modrá / Blue Duiker)
    • Philantomba walteri (chocholatka Verheyenova / Walter’s Duiker)
    • Sylvicapra grimmia (chocholatka schovávaná / Common Duiker)

 

• • Podčeleď: Hippotraginae – přímorožci
    • Addax nasomaculatus (adax núbijský / Addax)
    • Hippotragus equinus (antilopa koňská / Roan Antelope)
    • † Hippotragus leucophaeus (antilopa modrá / Bluebuck) – vyhubena v roce 1800
    • Hippotragus niger (antilopa vraná / Sable Antelope)
    • Oryx beisa (beisa / Beisa)
      • Oryx beisa beisa (oryx beisa / Common beisa oryx)
      • Oryx beisa callotis (oryx štětkatý / Fringe-eared oryx)
    • Oryx dammah (přímorožec šavlorohý / Scimitar-horned Oryx) – v přírodě již pravděpodobně vyhynul
    • Oryx gazella (oryx / Gemsbok)
    • † Oryx leucoryx (přímorožec arabský / Arabian oryx) – v Africe vyhuben na počátku 19. století

 

• • Podčeleď: Peleinae – srnčí antilopky
    • Pelea capreolus (antilopa srnčí / Grey Rhebok)

 

• • Podčeleď: Reduncinae – bahnivci
    • Kobus ellipsiprymnus (voduška velká / Waterbuck)
    • Kobus kob (voduška kob / Kob)
    • Kobus leche (voduška červená / Southern Lechwe)
    • Kobus megaceros (voduška abok / Nile Lechwe)
    • Kobus vardonii (voduška puku / Puku)
    • Redunca arundinum (bahnivec jižní / Southern Reedbuck)
    • Redunca fulvorufula (bahnivec horský / Mountain Reedbuck)
    • Redunca redunca (bahnivec severní / Bohor Reedbuck)

 

• • Podčeleď: Tragelapinae – lesoni
    • Tragelaphus angasii (nyala nížinná / Nyala)
    • Tragelaphus buxtoni (nyala horská / Mountain Nyala)
    • Tragelaphus/Taurotragus derbianus (antilopa Derbyho / Giant Eland)
    • Tragelaphus eurycerus (bongo / Bongo)
    • Tragelaphus imberbis (kudu malý / Lesser Kudu)
    • Tragelaphus/Taurotragus oryx (antilopa losí / Common Eland)
    • Tragelaphus scriptus (lesoň / Bushbuck)
    • Tragelaphus spekii (sitatunga / Sitatunga)
    • Tragelaphus strepsiceros (kudu velký / Greater Kudu)

 

Poznámka: † – označuje druhy vyhynulý v nedávné době a není započítán v počtu.