Ženská obřízka v afrických kulturách
Podle evropského měřítka a poznání je vlastně celý rituál obřízky žen pouhé zohavování genitálií. Postupně se stává celosvětovým problémem, jelikož mnoho uprchlických komunit ho uplatňuje i mimo Afriku. Díky všudy přítomné osvětě se postupně rozšiřuje názor, aby byl celý rituál postaven mimo zákon.
V řadě zemí k zákazu ženské obřízky již došlo. Přesto je praktikována i navzdory velmi tvrdým trestům (Pobřeží slonoviny minimálně pět let vězení a až dvacet let v případě úmrtí oběti; v Guinei celoživotní nucené práce a trest smrti, umře-li oběť do 40 dnů po zákroku, atd.). Jinde je ženská obřízka povolena nebo probíhají snahy o její přenesení do sterilního prostředí lékařských ordinací. V Egyptě, Guineji i Mali ji provede i přes formální zákaz lékař nebo jiný zdravotnický personál.
Řezy se liší případ od případu, podle šikovnosti, odměny nebo odporu obřezávačky. Ženy, které provádějí obřízku, mají ve vesnických komunitách vysokou prestiž (např. v Keni).
Celý rituál, při kterém přichází ženy o část pohlaví, je spojen se sebezapřením bolesti při obřízce a častými trvalými následky zdravotního a psychického postižení. Zahrnují šok, krvácení, znecitlivění, hnisání, usazování vápnitých látek na stěnách dělohy, urinální poruchy a infekce a možnost přenosu viru HIV. Rituál se provádí stejným nožem nebo břitvou na několika mladých ženách. Podobně jako u mužské obřízky se jedná o bolestivý zásah, který v důsledku infekce často končí smrtí či morfologickými deformacemi. Na rozdíl od mužské obřízky způsobuje dlouhodobé krvácení. Po zahojení rány zjizvená tkáň ztěžuje sexuální styk a činí ho pro ženu bolestivý (u mužů po odstranění předkožky není schopnost vnímat sexuální prožitky dotčena). To vše může vést k neplodnosti nebo k rizikům při těhotenství. Neplodná africká žena neznamená nic.
Psychologické účinky mohou být stejně devastující – psychologické trauma, sexuální frigidita a odpor k sexu. Může dojít ke změně chování. Dívky jsou tišší a poslušné, což je v řadě komunit oceňováno jako žádaný projev ženskosti. Traumata jsou někdy zmírňována doprovodnými slavnostmi, dárky a pozornostmi. Pravděpodobně nejvýraznější psychologický efekt pro ty, které zákrok přežily, je pocit přijetí vlastními lidmi, uspokojení z udržení tradice a kultury a způsobilost pro manželství.
Bez obřízky by byla mladá žena vyřazena ze společnosti se všemi důsledky. Naopak obřízka ji přinese pochybný prospěch – právoplatné a čestné místo ve společenství. Tradice obřízky má hodně společného s kletbou a pověrami, jak u mužů, tak u žen. Rodina věří, že se jim může stát něco strašlivého, pokud jejich dcery nepodstoupí hrůzný rituál. Podle tradice by neobřezaný muž nebyl mužem a žena ženou. Nesl by si podle pověry obě pohlaví. Nikdo si toto nedovolí ignorovat. Je důležité připomenout, že africké ženy se tímto aktem částečně zbavují plné a rovnoprávné účasti na životě.
V Africe se uplatňují tři způsoby obřezávání žen
Klitoridektomie tzv. Sunna cirkumcize (podle arabské tradice), jedná se o odstranění předkožka klitorisu nebo i špička klitorisu. Velké pysky a poševní vchod zůstanou nedotčeny. To vede k tomu, že žena neprožívá tolik vzrušení. Odstraněním špičky poštěváčku (klitorisu) nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření jeho zbytku.
Při klitoridektomii (excize) se klitoris zcela odejme, někdy i s malými stydkými pysky. Je vcelku běžný v subsaharské a východní Africe a na Arabském poloostrově.
Nejhorší je tzv. faraonská obřízka – infibulace. Při té se odstraní klitoris, malé i velké stydké pysky. Při tomto velikém zásahu rána silně krvácí. Rána se po zákroku sešije či se stáhne za použití trnů akácie. Zůstane malý otvor, který způsobuje bolestivé močení a nedovoluje pohlavní styk. Zákrokem se zajišťuje, aby ženy necítily sexuální touhu. Po provdání následuje další bolestivý rituál – svatební noc. Pochva se musí opět naříznout manželem, aby se umožnil pohlavní styk. Další problémy přichází při porodu. Po porodu se u některých národů opět zašívají, protože při sexu prý poskytují mužům iluzi milování s pannou.
Zde je nutné poznamenat, že stejně jako jsou mladé ženy připravovány na obřezání, jsou mladí muži soustavně „připravováni“ na svůj úděl „rozparovače“. Možnost bohatého sexuálního života je jim odepřena stejně jako ženám a v podstatě si ho ani nedovedou představit.
Mapa Afriky s vyznačením států, kde se tradičně obřízka provádí.
Méně známé jsou další formy obřízky, např. popálení nebo zjizvení genitálií či roztržení vagíny, které byly nebo jsou praktikované u některých izolovaných etnických skupin a původních obyvatel Austrálie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Někde má ženská obřízka jen symbolickou podobu a je součástí ceremonií (přidržení nože v genitální oblasti, bodnutí klitorisu pro získání kapky krve, ostříhání části ochlupení či lehké zjizvení genitální oblasti).
Odborné lékařské pojednání na toto téma Genitální mutilace afrických žen – Prof. MUDr. Aleš Roztočil, DrSC, MUDr. Radek Peschout
Vesmír č. 10/2007 přinesl článek „Obřízka ve starém Egyptě„, Prof. PhDr. B. Vachala, CSc., str. 660“ o historii mužské a ženské obřízky.
Latim – Obřezané – dokument ČT o obřízce u severo-keňského kmene Samburů.
Fotografie africké ženské obřízky.
(Velmi dobře si zvažte, zda si odkazy na tyto unikátní a historické, ale velmi necitlivé fotografie, chcete zkopírovat do vyhledávače!)
https://www.afrikaonline.cz/wp-content/gallery/lide/African-female-circumcision-photos.jpg
https://www.afrikaonline.cz/wp-content/gallery/lide/african-female-circumcision-photos2.jpg