První díl série článků podrobně popisující Afriku. Aneb, co by měl o Africe vědět středoškolák I.
V prvním díle najedete popis Afriky, vodstvo, podnebí a přírodní charakteristiku. Informace jsou napsány jako referát se základními informacemi. Seriál není určen jen pro žáky základních a středních škol, ale poskytuje přehled o Africe pro každého. Zároveň bychom se neradi opakovali, takže budeme často odkazovat na již publikované články.
Charakteristika Afriky
Rozloha Afriky měří přes 30, 2 miliónů km², tj. více než 20% celkového povrchu souše. V pořadí kontinentů ji patří druhé místo, pokud budeme rozlišovat Ameriku na základě deskové tektoniky jako dva kontinenty. Rozkládá se na severně a jižně od rovníku. Jižní polovina by šla popsat jako trojúhelník, severní pak jako lichoběžník, který je plošně větší. S výjimkou Suezské šíje, kde Afriky přimyká k Euroasijské desce, je obklopena oceány a moři. Ve stručnosti – na severu leží Středozemní moře, na západě Atlantický oceán, na východě Indický oceán a severovýchodě Rudé moře.
Pobřeží tohoto kontinentu je málo členité, největšími zálivy jsou Guinejský záliv (Atlantický oceán) a Velká a Malá Syrta leží ve Středozemí. Jediným významným poloostrovem, je Somálský poloostrov.
Největším ostrovem je Madagaskar, který ležící jihovýchodně od Afriky. Z dalších ostrovů náležející Africe lze jmenovat Komorské ostrovy, Reunion, Mauricius a Seychely v Indickém oceánu a Kapverdské a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu.
Rozloha Afriky měří přes 30, 2 miliónů km², tj. více než 20% celkového povrchu souše. V pořadí kontinentů ji patří druhé místo, pokud budeme rozlišovat Ameriku na základě deskové tektoniky jako dva kontinenty. Rozkládá se na severně a jižně od rovníku. Jižní polovina by šla popsat jako trojúhelník, severní pak jako lichoběžník, který je plošně větší. S výjimkou Suezské šíje, kde Afriky přimyká k Euroasijské desce, je obklopena oceány a moři. Ve stručnosti – na severu leží Středozemní moře, na západě Atlantický oceán, na východě Indický oceán a severovýchodě Rudé moře.
Pobřeží tohoto kontinentu je málo členité, největšími zálivy jsou Guinejský záliv (Atlantický oceán) a Velká a Malá Syrta leží ve Středozemí. Jediným významným poloostrovem, je Somálský poloostrov.
Největším ostrovem je Madagaskar, který ležící jihovýchodně od Afriky. Z dalších ostrovů náležející Africe lze jmenovat Komorské ostrovy, Reunion, Mauricius a Seychely v Indickém oceánu a Kapverdské a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu.
Stručný popis Afriky naleznete v samostatném článku.
Souřadnice:
nejsevernější bod: Bílý mys (37°21′ s.š.)
nejjižnější bod: Střelkový mys (34°52′ j.š.)
nejzápadnější bod: Zelený mys (17°38′ z.d.)
nejvýchodnější bod: Mys Hafún (51°23′ v.d.)
nejsevernější bod: Bílý mys (37°21′ s.š.)
nejjižnější bod: Střelkový mys (34°52′ j.š.)
nejzápadnější bod: Zelený mys (17°38′ z.d.)
nejvýchodnější bod: Mys Hafún (51°23′ v.d.)
Povrch
Povrch Afriky tvoří zejména plošiny, ze kterých vystupují horské masívy a k moři ukloněné nížiny. Průměrná nadmořská výška kontinentu je 750 metrů. Nejvyšší horou je Kilimandžáro (5895 m). Nejnižším bodem je Assalská proláklina (-170 m) ve Velké příkopové propadlině.
Horstva Afriky lze rozdělit na sopečná (tzv. vysoká Afrika), vrásná a kerná. Mezi sopečná pohoří patří nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro a Mt. Kenya (sopečné kužely), ale i Dračí hory a Etiopská vysočina, které jsou rozsáhlé lávové plošiny. Vrásným pohořím je Atlas a kerným pohořím Ruwenzori. Tektonickými pohyby vznikly též zmíněné příkopové propadliny.
Většinu severní poloviny Afriky pokrývá rozsáhlá poušť Sahara, na jihu leží poušť Namib a polopoušť Kalahári. Dalším významnou vegetační formací je savana, která lemuje jižní část Sahary (zde se jmenuje Sahel) a rozsáhlé travnaté formace jsou ve východní Africe v okolí příkopové propadliny. Deštné lesy nalezneme v okolí rovníky, největší plochu vytváří v pánvi řeky Kongo a v okolí Guinejského zálivu.
Povrch Afriky tvoří zejména plošiny, ze kterých vystupují horské masívy a k moři ukloněné nížiny. Průměrná nadmořská výška kontinentu je 750 metrů. Nejvyšší horou je Kilimandžáro (5895 m). Nejnižším bodem je Assalská proláklina (-170 m) ve Velké příkopové propadlině.
Horstva Afriky lze rozdělit na sopečná (tzv. vysoká Afrika), vrásná a kerná. Mezi sopečná pohoří patří nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro a Mt. Kenya (sopečné kužely), ale i Dračí hory a Etiopská vysočina, které jsou rozsáhlé lávové plošiny. Vrásným pohořím je Atlas a kerným pohořím Ruwenzori. Tektonickými pohyby vznikly též zmíněné příkopové propadliny.
Většinu severní poloviny Afriky pokrývá rozsáhlá poušť Sahara, na jihu leží poušť Namib a polopoušť Kalahári. Dalším významnou vegetační formací je savana, která lemuje jižní část Sahary (zde se jmenuje Sahel) a rozsáhlé travnaté formace jsou ve východní Africe v okolí příkopové propadliny. Deštné lesy nalezneme v okolí rovníky, největší plochu vytváří v pánvi řeky Kongo a v okolí Guinejského zálivu.
Vodstvo
Dvě třetiny povrchu odvodňují řeky tekoucí do moře. Jedna třetina z nich teče do Atlantského oceánu. Většina a to i velkých řek není splavná nebo jen v úsecích, jelikož mají četné peřeje a vodopády. Řeky mají velký hydroelektrický potenciál, ale je využíván zatím poskrovnu.
Nejdelší africkou řekou je Nil, který má délku 6 671 km a je tak druhou nejdelší řekou světa. Naopak nejvodnatější řekou je Kongo, která má průměrný průtok 41 000 m3/s při ústí. Mezi významné řeky patří na západě tekoucí Niger (4 160 km), na jihu Zambezi (2 660 km) a Orange (1 860 km). Na východě Shebelle (1 130 km).
Na řece Zambezi jsou světoznámé Viktoriiny vodopády. Nejvyššími vodopády jsou Tugela o celkové výšce 948 metrů.
Jedna třetina Afriky je bezodtoková – Kalahárí a většina Sahary.
Největší jezera Afriky nalezneme ve Velkých příkopových propadlinách. Největším je Viktoriino jezero o rozloze okolo 69 000 km2, jezero Tanganika je druhé nejhlubší jezero světa (hloubka přes 1 400 metrů) a má rozlohu 32 600 km2. Velkým jezerem je též jezero Malawi 30 800 km2, slané jezero Turkana (8 560 km²), Albertovo jezero (5 600 km²) a jezero Mweru (5 120 km²). Ve „středu“ Afriky leží bezodtokové Čadské jezero, které vysychá. Zmínit se musí též slaných jezerech na severu Afriky tzv. šotty či sebchy. Plošně největší šotty leží na pomezí Tuniska a Alžírska Melrhir – 6 700 km² a Djerid okolo 6 000 km².
Dvě třetiny povrchu odvodňují řeky tekoucí do moře. Jedna třetina z nich teče do Atlantského oceánu. Většina a to i velkých řek není splavná nebo jen v úsecích, jelikož mají četné peřeje a vodopády. Řeky mají velký hydroelektrický potenciál, ale je využíván zatím poskrovnu.
Nejdelší africkou řekou je Nil, který má délku 6 671 km a je tak druhou nejdelší řekou světa. Naopak nejvodnatější řekou je Kongo, která má průměrný průtok 41 000 m3/s při ústí. Mezi významné řeky patří na západě tekoucí Niger (4 160 km), na jihu Zambezi (2 660 km) a Orange (1 860 km). Na východě Shebelle (1 130 km).
Na řece Zambezi jsou světoznámé Viktoriiny vodopády. Nejvyššími vodopády jsou Tugela o celkové výšce 948 metrů.
Jedna třetina Afriky je bezodtoková – Kalahárí a většina Sahary.
Největší jezera Afriky nalezneme ve Velkých příkopových propadlinách. Největším je Viktoriino jezero o rozloze okolo 69 000 km2, jezero Tanganika je druhé nejhlubší jezero světa (hloubka přes 1 400 metrů) a má rozlohu 32 600 km2. Velkým jezerem je též jezero Malawi 30 800 km2, slané jezero Turkana (8 560 km²), Albertovo jezero (5 600 km²) a jezero Mweru (5 120 km²). Ve „středu“ Afriky leží bezodtokové Čadské jezero, které vysychá. Zmínit se musí též slaných jezerech na severu Afriky tzv. šotty či sebchy. Plošně největší šotty leží na pomezí Tuniska a Alžírska Melrhir – 6 700 km² a Djerid okolo 6 000 km².
Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu. Důležitou roli hraje různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích.
Hlavní klimatické pásma jsou však rozložena rovnoměrně od rovníku.
Rovníkové pásmo se táhne v úzkém pruhu při pobřeží Guinejského zálivu a zasahuje až k velkým africkým jezerům. Počasí je vlhké a teplé, průměrná roční teplota dosahuje 25-26°C, srážky jsou nad 1000 mm. Na sever a jih leží pásmo rovníkových monzunů. Určuje počasí nad jednou třetinou kontinentu. Typickým rysem je střídání letního vlhkého a zimního suchého období. Na něj k severu i jihu navazuje tropické (pasátové) pásmo, které je suché a leží zde i africké polopouště a pouště. Posledním klimatickým pásmem je subtropické pásmo, které se rozkládá na nejzazším severu a jihu. V letních obdobích je zde tropický vzduch a v zimní období je pod vlivem vzdušných mas mírných šířek.
Příroda
Přírodní podmínky v Africe jsou v přímé vazbě k podnebí. Severní polovinu Afriky zabírá poušť Sahara. Afrika je nejteplejším kontinentem a většinu jejího povrchu tvoří pouště, polopouště a suché stepi. Pod Saharou se rozprostírá pás savan, který pokračuje až k jižnímu cípu Afriky s výjimkou deštného pralesa v centrální části a okolí Guinejského zálivu. Samozřejmě zmíněný popis je velmi stručný, jelikož v každém ze tří hlavních biomů Afriky nalezneme i přechodné typy a výjimky.
Fauna Afriky je na rozdíl od jiných kontinentů stále velkolepá a může se chlubit největší hustotou volně žijících zvířat na světě. Nacházíme zde velké šelmy (lvy, hyeny, gepardy či levharty) i velké býložravce (slony, žirafy, velbloudy nebo velké druhy turovitých a koňovitých). Pralesy obývají lidoopy (šimpanzi a gorily). Příroda je chráněna ve více než třech tisících chráněných oblastí, 198 mořských chráněných oblastí, 50 biosférických rezervacích a osmdesáti mokřadech mezinárodního významu (RAMSAR).
Otázka přežití africké divočiny je velkým otazníkem, protože rostoucí populace lidí zatlačuje přírodu do odlehlých koutů kontinentu zejména díky ztrátě biotopů, válkám, pytláctví i špatným politickým rozhodnutím – viz. dálnice skrz Serengeti. Největším problémem je odlesňování. Podle odhadů FAO činí úbytek lesů v Africe 4 milióny ha za rok, z toho 1,6 miliónu ha připadá na deštný prales. Nejpostiženější částí Afriky je ostrov Madagaskar, kde lidé zničili 90% původního lesa. Další velké ztráty lze pozorovat i v savaně a bohužel i na zemědělské půdě, kde je degradací ohroženo 65% její rozlohy.
Přírodní podmínky v Africe jsou v přímé vazbě k podnebí. Severní polovinu Afriky zabírá poušť Sahara. Afrika je nejteplejším kontinentem a většinu jejího povrchu tvoří pouště, polopouště a suché stepi. Pod Saharou se rozprostírá pás savan, který pokračuje až k jižnímu cípu Afriky s výjimkou deštného pralesa v centrální části a okolí Guinejského zálivu. Samozřejmě zmíněný popis je velmi stručný, jelikož v každém ze tří hlavních biomů Afriky nalezneme i přechodné typy a výjimky.
Fauna Afriky je na rozdíl od jiných kontinentů stále velkolepá a může se chlubit největší hustotou volně žijících zvířat na světě. Nacházíme zde velké šelmy (lvy, hyeny, gepardy či levharty) i velké býložravce (slony, žirafy, velbloudy nebo velké druhy turovitých a koňovitých). Pralesy obývají lidoopy (šimpanzi a gorily). Příroda je chráněna ve více než třech tisících chráněných oblastí, 198 mořských chráněných oblastí, 50 biosférických rezervacích a osmdesáti mokřadech mezinárodního významu (RAMSAR).
Otázka přežití africké divočiny je velkým otazníkem, protože rostoucí populace lidí zatlačuje přírodu do odlehlých koutů kontinentu zejména díky ztrátě biotopů, válkám, pytláctví i špatným politickým rozhodnutím – viz. dálnice skrz Serengeti. Největším problémem je odlesňování. Podle odhadů FAO činí úbytek lesů v Africe 4 milióny ha za rok, z toho 1,6 miliónu ha připadá na deštný prales. Nejpostiženější částí Afriky je ostrov Madagaskar, kde lidé zničili 90% původního lesa. Další velké ztráty lze pozorovat i v savaně a bohužel i na zemědělské půdě, kde je degradací ohroženo 65% její rozlohy.
