I když je největším z afrických papoušků, je poměrně málo známým druhem primitivního papouška vyskytujícího se na Madagaskaru a Komorách. Mezi chovateli stoupá jeho popularita, což je způsobeno i stoupající cenou, která nepřímo úměrně kopíruje stavy vazů velkých ve volné přírodě.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Coracopsis (Vaza)
Druh: Coracopsis vasa (Vaza velký)
Vaza velký obývá lesy, křoviny a savany Madagaskaru a Komorských ostrovů. Vyskytuje se od pobřeží oceánu do 1 000m nad mořem. Na Madagaskaru nežije v Centrální Vrchovině, kde se na něj kvůli škodám na polích pořádaly hony, stejně jako na vazu malého. I nadále je považován za škůdce zemědělských plodin a proto jsou jeho stavy značně upravovány lovem. Úkryt nachází v národních parcích, kde bývá zvědavý a přibližuje se k lidem. Mimo parky je velice plachý.
Rozpoznává se ve třech poddruzích:
- Vaza velký západní (Coracopsis vasa drouhardi) – žije v západní části ostrova Madagaskar.
- Vaza velký východní (Coracopsis vasa vasa) – žije ve východní části Madagaskaru.
- Vaza velký komorský (Coracopsis vasa comorensis) – Poměrně malá populace žije na Komorách (ostrovy Anjouan, Moheli a Grande Comore).
Vaza velký je již poměrně velký papoušek o velikosti dospělého jedince okolo 50cm a hmotnosti 480g. Peří je hnědočerné, jen rýdovací pera, spodní letky a boky jsou šedé. Při pohledu na peří záleží na úhlu dopadajícího světla, z jednoho úhlu se peří jeví černé jak uhel, z jiného hnědé jak kakao, popřípadě je vidět modrý odstín V období rozmnožování se jim mění koncentrace melaninu v peří a dochází tím ke změně barvy z černé na hnědou bez ztráty peří. Zobák je krémově žlutý, někdy narůžovělý. Nohy jsou šedé, stejně jako okruží tmavohnědých očí.
Vyskytují se v párech a mohou vytvářet i menší hejna. Do hejn se shlukují především v období dozrávání plodin, kdy nalétají z lesů na savany za pastvou a podobně navštěvují i rýžové, prosné, kukuřičné a čirokové plantáže. Hnízdí od října do prosince v dutinách vysokých stromů. Potravou jsou především semena, ovoce, dužnaté a šťavnaté výhonky stromů, květy, pupeny, listy, kořínky a hlízy. Někteří ornitologové tvrdí, že vaza velký potřebuje maso a že je schopen aktivního lovu. Tato teorie je však nepotvrzena a je méně pravděpodobná.
Doba inkubace je 18dní, snůška činí 2-5 vajec. Hnízda jsou v dutinách statných stromů jako jsou baobaby, pandány a fíky. Když samice sedí na vejcích, krmí jí samec. Stejně jako u vazy malého, samec dokáže při krmení velice natáhnout. Mláďata se opeří do 5 týdnů a vylétnou z hnízda. Pohlavní dospělosti dosahují mezi třetím a čtvrtým rokem. Jsou to dlouhověcí papoušci dožívající se až 50 let.
Zajímavostí tohoto druhu je svatební zdobení samičky, kdy při námluvách ztrácí peří na hlavě, kůže se jí probarvuje do barvy šafránu a následně vypadá spíše jako sup, než jako papoušek.
Příklad páru v období toku, zleva samice, vpravo samec
Po vyhubení papouška širokozobého (Lophopsittacus mauritianus), který do 17. století žil na Mauritiu, ostrovní gigantismus, je vaza velký největším africkým papouškem.
Podle IUCN jsou vazové velcí řazeni na nejnižší riziko ohrožení.
Obrázky: Vaza velký východní (Coracopsis vasa vasa), Vaza velký komorský (Coracopsis vasa comorensis), Vaza velký západní (Coracopsis vasa drouhardi), vaza s nataženým krkem