Válka na Ukrajině a Afrika
Jen v krátkosti, ale musím, vaše komentáře, názory a nesouhlas, prosím do komentáře.
2. února 2022 ve Valném shromáždění OSN odmítlo odsoudit ruskou okupaci Ukrajiny a vyzvat Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků čtyřicet zemí (proti hlasovalo 5, dalších 35 zemí se zdrželo).
Z přítomných afrických zemí podpořila Rusko odmítnutím rezoluce jen Eritrea, zdrželo se ale dalších 15 zemí z pětatřiceti přítomných. Konkrétně se jednalo o země – Alžírsko, Angola, Burundi, Jihoafrická republika, Jižní Súdán, Kongo, Madagaskar a Mali, Mosambik, Namibie, Senegal, Středoafrická republika, Súdán, Tanzanie, Uganda a Zimbabwe.
Nevím zda je vše možné přičítat „rostoucímu vlivu Ruska“ v Africe, jak se často uvádí. To by platilo možná jen pro Mali, kde operují ruští žoldáci. U některých zemí je zase vidět nějaká vazba na „studenou válku„. Spíš bych se opět přiklonil k tomu, že země hlasovaly svými žaludky.
Ukrajina i Ruska jsou obilnicemi pro rozvojové země. Vývoz jejich pšenice představuje 29% celosvětového trhu!
Ukrajina vyváží například do Libye, kde její obilniny tvoří 43 procent místní spotřeby (pšenice). Anebo Egypt kryje z Ukrajiny 14 procent své spotřeby pšenice. Subsaharskou Afriku naopak podporuje ruská pšenice a čínské investice (Čína hlasovala v souladu s Ruskem pro odmítnutí rezoluce.).
Každopádně válka Ruska vůči Ukrajině není pro Afriku dobrá zpráva, pokud se urodí míň v Rusku nebo Ukrajina nezaseje, lze očekávat události podobné roku 2008-2011.
Doplnění 27.3.2022: Nejen, že už jsme daleko za bezpečnou hranicí závislosti mezi cenou potravin a politickou stabilitou podle FAO, ale cenově výrazně i nad událostmi z let 2008 a 2011. Navíc začínají růst i ceny dusíkatých hnojiv.
Válka a sankce by mohly vyvolat hladové nepokoje v nejchudších zemích světa. „Myslím, že bychom se měli velmi obávat. Potraviny a energie jsou dvě z největších položek spotřebního koše chudých lidí na celém světě,“ řekl Ngozi Okonjo-Iweala, generální ředitelka WTO, 25.3.2022.
To vše je velmi smutné…