Uganda

Uganda je zemí kávy. Do budoucna má vysoký turistický potenciál – je zde bezpečno, mluví se zde anglicky a má na zvěř bohaté přírodní parky, vysoké hory s lidoopy (Bwindi a Mgahinga), aktivní sopky i na ryby bohatá jezera. Výstup na horské velikány v pohoří Ruwenzori nebo ve vulkanickém parku Mt. Elgon patří mezi nejhezčí treky v Africe.
Návštěvník Ugandy by si měl dát zejména pozor na vývoz i dovoz jakýchkoliv předmětů pocházejících z divoké zvěře (trofeje, výrobky ze slonoviny nebo z kůže chráněných druhů zvířat) včetně živých přírodnin. V Ugandě je to trestný čin. Dalším nebezpečím je cestování autem po setmění, kdy hrozí nejen násilné trestné činný, ale též vysoké nebezpečí srážky s neosvětlenými vozidly. 

 

Základní informace
Hlavní město: Kampala
Počet obyvatel: 43 252 966 (2020) 
Rozloha: 241 038 km²
Úřední jazyk: svahilština, angličtina
Měna: 1 ugandský šilink (UGX)
Čas: Praha + 2 h
Administrativní uspořádání: 121 distriktů a hlavní město* – Abim, Adjumani, Agago, Alebtong, Amolatar, Amudat, Amuria, Amuru, Apac, Arua, Budaka, Bududa, Bugiri, Buhweju, Buikwe, Bukedea, Bukomansimbi, Bukwa, Bulambuli, Buliisa, Bundibugyo, Bunyangabu, Bushenyi, Busia, Butaleja, Butambala, Butebo, Buvuma, Buyende, Dokolo, Gomba, Gulu, Hoima, Ibanda, Iganga, Isingiro, Jinja, Kaabong, Kabale, Kabarole, Kaberamaido, Kagadi, Kakumiro, Kalangala, Kaliro, Kalungu, Kampala*, Kamuli, Kamwenge, Kanungu, Kapchorwa, Kasese, Katakwi, Kayunga, Kibaale, Kiboga, Kibuku, Kiruhura, Kiryandongo, Kisoro, Kitgum, Koboko, Kole, Kotido, Kumi, Kween, Kyankwanzi, Kyegegwa, Kyenjojo, Kyotera, Lamwo, Lira, Luuka, Luwero, Lwengo, Lyantonde, Manafwa, Maracha, Masaka, Masindi, Mayuge, Mbale, Mbarara, Mitooma, Mityana, Moroto, Moyo, Mpigi, Mubende, Mukono, Nakapiripirit, Nakaseke, Nakasongola, Namayingo, Namisindwa, Namutumba, Napak, Nebbi, Ngora, Ntoroko, Ntungamo, Nwoya, Omoro, Otuke, Oyam, Pader, Pakwach, Pallisa, Rakai, Rubanda, Rubirizi, Rukiga, Rukungiri, Sembabule, Serere, Sheema, Sironko, Soroti, Tororo, Wakiso, Yumbe, Zombo
Délka hranic: 2 729 km
Sousední státy: Demokratická republika Kongo, Keňa, Rwanda, Jižní Súdán, Tanzanie

 

Přírodní a klimatické podmínky
Klima: tropické, vlhké, rovníkové, dvě období sucha – prosinec až únor a červen až srpen
Reliéf: náhorní plošina, sopečné masívy, jezera – Ukerewe, Albertovo, Edvardovo, Kyoga
Nejvyšší bod: Margherita Peak (Mount Stanley) 5 109 m n.m.
Nejnižší bod: hladina Albertova jezera 621 m n.m.

 

Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 620 USD 
Hrubý domácí produkt/obyv.: 2 400 USD (2018 – odhad)
Inflace: 5,6% (2018 – odhad)
Směnný kurz: Ugandský šilink (UGX) vůči americkému dolaru 1U$ = 3 676 UGX
Nezaměstnanost: 9,4% (2014 – odhad) 
Nerostné zdroje: rudy – zlato (10% vývozu), mědi, kobaltu a wolframu
Využití půdy: orná půda 34,3%, louky a pastviny 25,6%, trvalé kultury 11,3%, lesy 14,5%, ostatní 14,3%
Zemědělství: má dobré předpoklady pro rozvoj, jelikož Uganda má úrodnou půdu. Pěstuje se – kávovník (až 16% vývozu), čajovník, tabák, bavlník, banánovník, kasava, podzemnice olejná, proso, kukuřice, batáty, luštěniny. Z živočišné výroby je významný chov skotu a koz; rybolov. Zemědělství zaměstnává 72% obyvatelstva.
Průmysl: Uganda má nerostné zdroje, které dostatečně nevyužívá. Ekonomika je vázána na vývoz a zpracování kávy. Rozvoji průmyslu brání špatná infrastruktura (jen 22% obyvatel má přístup k eklektické energii) a korupce. Země je závislá na dovozu ropných produktů. 

 

Obyvatelstvo
Národnostní složení: Baganda 16,5%, Banyankole 9,6%, Basoga 8,8%, Bakiga 7,1%, Iteso 7%, Langi 6,3%, Bagisu 4,9%, Acholi 4,4%, Lugbara 3,3%, ostatní 32.1%
Náboženství: křesťanství (římsko-katolické 39,3%, protestanté 45,1%), islám 13,7%, ostatní 1,8%
Věková struktura: 0-14: 48.21%; 15-24: 20.25%; 25-54: 26.24%; 55-64: 2.91%; 65 +: 2.38%
Porodnost: 42,3 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 5,3 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 3,34% (2020 – odhad)
Střední délka života při narození: 68,2 let 

 

Historicko politický přehled
Prezident: Lt. Gen. Yoweri Kaguta MUSEVENI (od 29.ledna 1986) 
Premiér: Ruhakana RUGUNDA (od 19. září 2014)
Úřední název: Ugandská republika – Republic of Uganda/Jamhuri ya Uganda
Státní zřízení: Prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day, 9.října (od Velké Británie v roce 1962)
Politické strany a jejich představitelé: Alliance for National Transformation nebo ANT [Gregory Mugisha MUNTU]; Democratic Party nebo DP [Norbert MAO]; Forum for Democratic Change nebo FDC [Patrick Oboi AMURIAT]; Justice Forum nebo JEEMA [Asuman BASALIRWA]; National Resistance Movement nebo NRM [Yoweri MUSEVENI]; Uganda People’s Congress nebo UPC [James AKENA]

Politické specifikum: Země má omezenou formu demokracie. Obsazení národního shromáždění poslanci je poměrně složité.

Národní lidové shromáždění má 445 křesel. 290 poslanců je voleno přímo. V parlamentu jsou i nevolení, resp. nepřímo volení, zástupci: 112 míst vyhrazených zástupcům žen, 25 členů zastupujících zájmové skupiny [5 zástupců mládeže, 5 zástupců osob se zdravotním postižením a 5 odborářů), 10 členů Ugandské lidové obranné síly (armády)] a 18 křesel je vyhrazeno ex-officio poslancům jmenovaných prezidentem. Prezident a poslanci jsou voleni na 5 let.

 

Cestovatelské minimum
Očkování: Ano/Ne. Oficiálně je mezinárodní očkovací průkaz s očkováním proti žluté zimnici pouze doporučován či požadován při vstupu z rizikových zemí; v praxi však bývá vyžadován. U dětí mladších 5 let je vyžadován doklad o očkování proti dětské obrně.
Vízum: ANO. O vízum lze požádat na oficiálním portálu https://www.visas.immigration.go.ug (doporučený postup) nebo na Velvyslanectví Ugandy v Berlíně. Cestovní pas s platností delší než 6 měsíců od ukončení pobytu.
MZV: Základní turistické informace
Mapa: Uganda
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): UG
Řízení vozidla: vlevo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +256
Internetová doména: .ug

Doporučení: Voda z vodovodního řadu je pitná až po delším převáření a přefiltrování. Další hrozící zdravotní rizika jsou spojena zejména s malárií, spavou nemocí a výskytem horečky Marburg (Doporučuje se nenavštěvovat jeskyně u Fort Portal a další jeskyně v lese Maramagambo. Tyto jeskyně obývají netopýři, u nichž bylo prokázáno nosičství nebezpečných filovirů.).

 

Obecně
Uganda má bohatou historii. V 16. a 17. století se na západě dnešní Ugandy se rozkládala velká říše Kitwara. Postupem času se však moc pomalu přesouvala do Bugandy. Vrchol moci Bugandy spadá do období vlády Suny II. (1836-1860) a Mtesy I. (1860-1884). Tito panovníci měli bohaté obchodní vztahy s Araby. Díky bohatství z obchodu mohli postupně ovládnout (nejen vojensky) své okolí. V 60. letech devatenáctého století přišli do Bugandy první Evropané a o třicet let později se o vliv nad tímto královstvím přetahovalo Německo s Británií. Na základě Helgolandské smlouvy se v roce 1890 dostala Buganda do sféry vlivu Britů. Britové ve svém zájmovém území založili na území čtyř království – Buganda, Toro, Bunjoro a Ankole – protektorát Uganda (1894-1900). Spolu s Keňou tvořila součást Britské východní Afriky. V roce 1962 získala Uganda vnitřní autonomii a do roku 1966 byla Uganda federativní republikou čtyř království – Buganda, Toro, Bunjoro a Ankole (prvním prezidentem se stal král Bugandy – Edward Muteesa II; ministerským předsedou byl zvolen Milton Obote). V roce 1967 se Uganda stala republikou a vlády se ujal Milton Obote, který změnil Ústavu a odstranil staré království. V roce 1971 se ujal vojenskou silou moci Idi Amin, po změně ústavy, kdy se Obote ustanovil doživotním prezidentem. Amidum režim byl čistou diktaturou, který stál život minimálně 400 tisíc Uganďanů včetně rozkladu ekonomiky země. Jeho moc byla ukončena vojenským vpádem Tanzanie do Kampaly v roce 1979. K moci se vrátil Obote, který byl v roce 1985 svržen generálem Titem Okellem. Ten vládl pohých šest měsíců než byl svržen rebelskými skupinami v čele s National Resistance Army (NRA) vedené Yoweri Kaguta Musevenim, který je od roku 1986 prezidentem Ugandy.

Uganda je země ležící ve vnitrozemí Afriky u východoafrických jezer a plošin mezi 1°25´j.z.š. a 4°10´s.z.š. a mezi 29°30´v.z.d. a 35°05´v.z.d., které náleží do povodí horního Nilu. Střední výška plošin leží nad tisíci metry nad mořem. Povrch je poměrně jednotvárný a má charakter mírně zvlněné pahorkatiny s ojedinělými horami a suky. Střední a jižní část vyplňují mělká údolí s bažinami. Geologický podklad tvoří prekambrické horniny – ruly, křemence a krystalickými břidlicemi. Horniny jsou bohaté na měďné rudy s kobaltem, wolframu, cínu, galenitů, beryllia, niobu, tantalu, železných rud, chromitů, thoria, kolumbitu, titanu, hořčíku, bauxitu, zlata a stříbra. Těmito horninami pronikly žulové intruze, které daly vznik mnoha pohořím – Ruwenzori (leží na západě a nejvyšší vrchol je Margherita 5109m n.m.).
Z dalšího nerostného bohatství uveďme ložiska soli a naleziště apatitů na východě země.

Náhorní plošiny leží na severovýchodě a východě. V jižní části země povrch vyplňuje pánev Victoriina jezera. Povrch se uklání od jihu k severu. V nížině nalezneme dále jezero Wamba a ve středu země jezero Kyoga a Kwania. Jezero Kwania, Kyoga a Victoriino jezero patří do povodí Victoriina Nilu.
Západ země je ohraničen systémem západní větve východoafrických příkopových propadlin, které místy vyplňují jezera (např. Albertovo, Edwartovo). Jezera odvodňuje řeka Semliki (po soutok s Victoriiným Nilem). Kromě zmíněného pohoří Ruwenzory na západě země leží na jihozápadě pohoří Virunga, které je seizmicky velmi aktivní a má dosud velké činné sopky – Muhavuru (4 113m n.m.) , Mghahingu (3 630m n.m.) a Sabinio (3 470m n.m.) a řadu menších.

Na východě a severovýchodě leží střední větev východoafrických příkopových propadlin, který je též provází sopky, např. Elgon (4 321m n.m.).
Sever země je při hranicích s Keňou velmi členitý. Výškové rozdíly zde dosahují 1 500 metrů. Mnoho masívů přesahuje nadmořskou výšku 3000m n.m. – Oboa a Moroto. Další masívy (více na západ) jsou nižší s nadmořskými výškami nad 2 500m n.m. – Marungole, Latake a Issoro.

Podnebí je rovníkové, tj. teplé, ale významně ovlivněné nadmořskou výškou a velkými jezery. Průměrné teploty v průběhu roku leží mezi 20°-22°C. Ve vyšších nadmořských výškách klesají pod dvacet stupňů Celsia. Srážky jsou rozděleny na dvě maxima. První a silnější leží v měsících březen až květen. Druhé období dešťů spadá mezi měsíce srpen až prosinec. Nejdelší období dešťů má jih země (devět měsíců) s ročním úhrnem mezi 1 300-1 500mm. Ve vyšších nadmořských výškách jsou srážkové úhrny vyšší. Nejnižší srážky jsou na severovýchodě země a dosahují 500-700mm.

Celá země náleží do povodí řeky Nil s výjimkou malé plochy země na východě, která leží v povodí bezodtokého jezera Turkana (Rudolfovo jezero). Nil má díky jezerům vyrovnané průtoky a od Albertova jezera je splavný. Pro vodní dopravu jsou důležitá především jezera. Z významných řek jmenujme ještě řeky Semliki na západě a Achwa a Pager na severu. Jinak země má mnoho vodopádů. Nejznámější jsou Murchisonovy vodopády s výškou 40m na Victoriině Nilu.

Nejrozšířenější půdy jsou laterizované červené půdy; podél řek, jezer a bažin jsou rozšířeny černé tropické půdy a na mladých vulkanitech jsou vyvinuty velmi úrodné tmavě hnědé půdy.

 

Většina země je pokryta savanou, lesy pokrývají jen malou část země, zejména na jihu v okolí Viktoriina jezera a jihozápadě v pohoří Virunga. Bažiny jsou porostlé rákosem a papyrem. Živočišstvo odpovídá etiopské oblasti. V Ugandě dodnes žijí lidoopi – šimpanzi a gorily. S velkými zvířaty východoafrických savan se dnes setkáme jen v národních parcích.

Základem hospodářství země je zemědělství. Převládají plantáže a monokultury – pěstuje se zejména kávovník, bavlna, čaj, cukrová třtina, podzemnice olejná (na východě), tabák a sezam. V lesích se těží vzácné dřevo (mahagon, iroko). Chov skotu významně ovlivňuje rozšíření mouchy tse-tse. Významný je rybolov v jezerech.

Průmysl je orientován na zpracování výrobků ze zemědělství. Další odvětví průmyslu téměř chybí.

V dopravě hraje významnou roli automobilová doprava. Železnice má délku 600km, hlavní trať spojuje města Kasese-Kampalu-Jinju-Tororo; významná je odbočka Tororo-Gulu. Hlavní trať je napojena na Keňské železnice. Vodní doprava má význam pro přepravu zboží zejména na Viktoriině jezeře. Po Albertově Nilu se lze plavit do Súdánu. Letiště má pouze několik velkých měst.