Zahraniční osobnosti 6.ročníku festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani – Sony Labou Tansi (1947 Kimwanza – 1995 Brazzaville)
Sony je bezpochyby nejvýznamnější postavou konžského divadla, v 90. letech jej dokonce někteří považovali za nejdůležitějšího autora celé Afriky. Třebaže vyšel z naprosto amatérských podmínek, stal se světově uznávaným autorem, nositelem řady cen – vedle několika cen Celoafrické divadelní soutěže (CTI) získal např. za román Přednárod Velkou cenu subsaharské Afriky (Grand Prix de l´Afrique Noire) a za soubor svého díla cenu Frankofonie, udělovanou Společností dramatických autorů (SACD).
„Kdo jsem, kdy jsem se narodil, jak a proč – myslím, že to není podstatné. Jednoho dne to někdo řekne. Co může však mít význam v této chvíli, je můj akt psaní.“
Vlastním jménem Marcel Sony se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí v Kongu-Kinshase. Měl se stát zedníkem, ale díky iniciativě svého strýce a tety odešel na střední a vysokou školu do Brazzaville, kde se teprve začal učit francouzsky. Pracoval jako učitel angličtiny v několika městech, než se usadil v hlavním městě. Tam se přidal k divadelnímu souboru svého přítele Nicolase Bissiho, který se později přejmenoval na Rocado Zulu Théâtre a Sony pro něj začal psát hry. Rocado Zulu Théâtre se stalo význačným africkým divadelním tělesem, z bohaté líhně konžských divadelních souborů v období 80. let nejznámějším, pětkrát po sobě vystoupilo na Festivalu frankofonií v Limoges – což mu otevřelo cestu do světa, ale zároveň silně ovlivnilo Sonyho psaní. To zpytuje svědomí konžské moci v kontextu prolematických 80. let, činí tak ovšem prostřednictvím jinotajných archetypálních postav „prozřetelných vůdců“ a členů jejich smečky. Zajímá ho kvalita mezilidských vztahů a způsob vedení společnosti. Na přelomu 80. a 90. let do politiky dokonce aktivně vstoupil, byl dvakrát zvolen poslancem. Roku 1995 podlehl AIDS.
Z medailonku Zuzany Cihlářové k vydání Sonyho hry Antoine mi prodal svůj osud.Edice Současná hra Divadelního ústavu.
Z desítky her, které Sony napsal, vybíráme inspirativní text, který byl v roce 1986 uveden na 3.ročníku Festivalu Frankofonie v Limoges autorovým souborem Rocado Zulu Théâtre a za nějž autor získal cenu Ibsen, udělovanou odbory pařížských kritiků. Jde o politickou frašku o moci, diktatuře a o ceně člověka v Historii – Antoine mi prodal svůj osud – v překladu Michala Lázňovského vychází v březnu 2007 v edici Současná hra Divadelního ústavu.