Somaliland – 55. stát Afriky?

Od nového roku se Somaliland po dlouhé odmlce dostal na stránky světových deníků. Pro mnohé z vás to je jistě překvapení, protože asi znáte pouze tragickou současnost a minulost Somálska a o Somalilandu jste možná nikdy neslyšeli. Vše se změnilo 1. 1. 2024, když Etiopie a Somaliland podepsaly v rámci memoranda o porozumění „dohodu o přístupu Etiopie do somalilandského přístavu Berbera“. A tím Somaliland vykročil na cestu k uznání stát se 55. státem Afriky. Somaliland konečně vidí plody své práce po 32 letech úspěšného budování nezávislého státu. Po genocidě spáchané somálskou vládou, která znamenala zničení všech jeho velkých měst a přinesla smrt přes půl milionu lidí.

Nemějme žádné předsudky. Somaliland má ústavu, funkční parlament a vládu, armádu, policejní složky, soudní systém a mnoho dalších atributů dokazujících jejich státnost. Nechybí ani vlajka, měna (somalilandský šilink (bez kódu)) či pasové doklady. Od roku 2007 se účastní jednání Commonwealthu.

Cesta k dohodě mezi Etiopií, jako regionální mocností a Somalilandem byla dlouhá. V roce 2017 podepsala Etiopie s Somalilandem a společností DP World dohodu o výstavbě a modernizaci přístavu Berbera. Dohoda měla umožnit Etiopii získat 19% podíl na přístavu, zatímco DP World (nadnárodní logistická společnost se sídlem v Dubaji ve Spojených arabských emirátech) 51% a Somaliland měl získat 30% podíl. V roce 2022 však Somaliland oznámil, že Etiopie ztratila svůj podíl v přístavu kvůli nesplnění podmínek dohody. V srpnu 2023 se delegace ministerstva dopravy a logistiky Etiopie vydala do Somalilandu, aby jednala o obnovení dohody o koncesi podepsané v roce 2017. A povedlo se.
Podepsanou dohodou z 1. 1. 2024 o přístupu k Rudému moři Etiopie získala dlouho hledaný přístup k přístavu v Berbeře a možnou vojenskou základnu v Somalilandu výměnou za uznání nezávislosti Somalilandu a podíl v Ethiopian Airlines (podrobnosti dohody nejsou známy).

Cesta k nezávislosti však nebude jednoduchá. Somálsko označilo dohodu za „jasné porušení“ své suverenity a jednoty a odvolalo svého velvyslance v Etiopii. Somálsko také požádalo mezinárodní společenství, aby stálo na jeho straně a donutilo Etiopii dodržovat mezinárodní právo. Somálsko však sever svého území nekontroluje a má problém i se zajištěním stability v okolí Mogadiša. Etiopie se chopila šance a neotálela, jelikož před několika týdny byl zahájen dialog mezi centrální vládou Somálska a tzv. „separatistickými regiony“ na severu – Puntland a Somaliland o usmíření, tak nabídla něco víc. Něco, o čem snily dvě generace severních Somálců – vlastní stát.

Rychlý přehled Somalilandu

Geografie: Somaliland se nachází na pobřeží Adenského zálivu v tzv. „Africkém rohu“ a sousedí s Etiopií na jihu, na severozápadě s Džibutskem a na východě s regionem Puntland v Somálsku. Rozloha činí 176 120 km² a má přibližně 5,7 milionu obyvatel. Somaliland má 740 kilometrů dlouhé pobřeží Rudého moře s důležitým přístavem Berbera. Od moře směrem k jihu nadmořská výška strmě roste. Nejvyšší vrchol je hora Šimbiris (2.460 m n.m.) ve východní části země. Severní část regionu je kopcovitá a na mnoha místech se nadmořská výška pohybuje mezi 900 a 2.100 metry nad mořem. Oblasti Awdal, Saaxil a Maroodi Jeex (Woqooyi Galbeed) jsou úrodné a hornaté, zatímco Togdheer je převážně polopouštní s malým množstvím úrodné plochy. Oblast Awdal je také známá svými pobřežními ostrovy, korálovými útesy a mangrovníky. Somaliland leží na sever od rovníku a na jih od obratníku raka. Slunce prochází kolmo nad hlavou dvakrát ročně. Podnebí v zemi je směsicí vlhkých a suchých podmínek. Klima je ale obecně polosuché s průměrnými denními teplotami od 25 °C do 35 °C. Vlhkost vzduchu se pohybuje od 63 % v období sucha do 82 % v období dešťů.

Historie: Důkazy o raném osídlení území dnešního Somalilandu lze doložit z neolitických jeskynních maleb v Laas Geel. Malby zobrazují lidi uctívající dobytek, žirafy, psy a divoké antilopy. Prvními kolonisty byli Arabové. Během šestnáctého století se území dostalo pod správu Osmanská říše. Somaliland byl později britským protektorátem (1884 – 26. června 1960) . A v roce 1960 se stal nezávislým státem. O pár dní později se spojil s bývalým italským protektorátem a vytvořil Somálskou republiku (1. 7. 1960). Klidné období trvalo pouze několik let než se násilně dostal k moci „Soudruh Siad“ v roce 1969. A v Somalilandu vypukly represe. 18. května 1991 se Somaliland odtrhl od Somálska a vyhlásil nezávislost.

Politika: Somaliland je prezidentská republika s dvoukomorovým parlamentem. Prezidentem je Muse Bihi Abdi a viceprezident Abdirahman Saylici. Hlavním městem je Hargeisa.

Obyvatelstvo: Celá společnost je organizována v klanových seskupeních odvozujících svůj původ od jednoho předka. Nejpočetnější klanovou rodinou Somalilandu je Isaaq, kteří tvoří 80 % populace. Druhou klanovou rodinou je Gadabuursi, ze které pochází také somalilandský prezident, následovaní Harti. V Somalilandu je přísně zakázána klanová diskriminace a všechny klany jsou si rovny. Přesto je jednoduché rozeznat, jak jsou rodově spřízněni, např. jménem. Somálština a arabština jsou oficiálními jazyky, ale užívá se i angličtina. 

Ekonomika: Somaliland je převážně zemědělskou zemí, kde se pěstuje zejména banány, citrusy, bavlna a káva. Exportní komoditou je zejména skot, surové kůže, myrha a kadidlo. V posledních letech se však rozvíjí i průmysl a turistický ruch. Somaliland má rozsáhlé pobřežní zásoby ropy a zemního plynu. Hrubý domácí produkt (HDP) Somalilandu dosáhl 566USD/obyv. (2021). Somaliland spolupracuje s Velkou Británií, Etiopií, Tchaj-wanem, Belgií, Ghanou, JAR, Švédskem a Džibutskem.

Kultura: Somaliland má bohatou kulturu a tradice, které jsou ovlivněny islámem a africkými kořeny. Mezi nejznámější kulturní události patří festival Hargeisa International Book Fair, který se koná každoročně v létě. Více informací, kam zajet nebo co v zemi obdivovat, naleznete na stránkách https://somalilandtours.com/.