Sanové
Slovo „San“ by se dalo volně přeložit jako „klidný člověk“. Toto slovo pochází původně z Namíbie, v Botswaně jsou nazýváni Basarwa a první bílí osadníci jim říkali, a dodnes říkají, Bushmen (křováci).
Slovo „San“ by se dalo volně přeložit jako „klidný člověk“. Toto slovo pochází původně z Namíbie, v Botswaně jsou nazýváni Basarwa a první bílí osadníci jim říkali, a dodnes říkají, Bushmen (křováci).
Sanové nejsou pouze jedna skupina lidí, ale můžeme jich rozlišit více. Mluví množstvím rozdílných jazyků, ale všem jsou společné mlaskavky. Zvuk mlaskavek záleží na poloze jazyka, v písmu se značí jako „/“ nebo „!“.
Ještě jednou se vrátím k jejich nazývání. Tito lidé nemají sami pro sebe žádné jméno či označení, v Namibii se jim říká „Sanové“, v Botswaně „Basarwa“. Oba tyto termíny jsou podle některých názorů hanlivé – podobně jako náš hanlivý termín pro Roma „Cikán“.
Přesto se označení San používá stále častěji. Některé nevládní organizace, např.: www.survival-international.org, se snaží o opětovné zavedení označení „Bushman – Křovák“, znamenající „lidé země, ve které žijí“.
Osobně si myslím, že se toto označení skupiny lidí neujme. V českém jazyce je bohužel toto slovo stejně pejorativní jako předchozí bantuská označení. Označení San je v současné době ve všech turistických průvodcích. Oficiální místa v Jižní Africe a Botswaně používají označení „San“. Označení Bushman – Křovák či San je tedy podle současných pohledů správné, respektive používané.
Sanové žijící v polopoušti Kalahari jsou převážně lovci a sběrači. Ženy mají značné znalosti a dovednosti při sběru rostlin a drobných tvorů. Rozličné plody, kořeny, hlízy, ořechy a bezobratlí živočichové tvoří hlavní složku potravy. Muži jsou lovci, loví všechny druhy živočichů žijící v okolí, zvláště malé druhy antilop. K lovu používají důmyslné pasti, oka a otrávené šípy. Jak vyrábí jed pro šípy, se dočtete zde.
Většinou díky svým znalostem a dovednostem netrpí hladem a nouzí. Vědci mají pro toto označení „primitivní blahobyt – primitive affluence“. Přesněji – Křováci málo pracují pro uspokojení svých základních potřeb v průběhu dne, většinu času odpočívají, věnují se sami sobě, kultuře a umění.
Sanové žijí v malých skupinách čítajících 25 až 40 lidí. Tato skupina je tvořena několika rodinami. Každá skupina se pohybuje na území o rozloze až tisíc kilometrů čtverečních. Toto území velmi dobře znají a nikdy nenarušují území jiné skupiny. Výjimkou jsou některé slavnosti, kterých se účastní vždy několik skupin. Skupina se na svém území pohybuje v blízkosti napajedel. V období dešťů se vydávají i na jiné plochy svého teritoria. Nemají vůdce, rozhodnutí záleží na vůli celé skupiny včetně žen.
Historie
Před 25 či 30 tisíci lety předci Sanů a Khoikhoiů začali osídlovat jižní, střední a východní Afriku. Po 22 tisíc let žili jako lovci a sběrači. Pomalu však část „předků“ začala chovat skot a/nebo ovce. Této skupině lidí dnes říkáme Khoikhoiové (česky Hotentoti). Ti před 2000 lety změnili strukturu společnosti. Měli svého vůdce a složité právo. Zbylá část „předků“ zůstala lovci a sběrači. Ty dnes nazýváme Sany – Křováky.
K postupné změně životních podmínek Sanů a Khoikhoiů velmi pomalu dochází asi před 1500 lety. Ze severu přicházejí malé skupiny bantusky mluvících lidí, kteří se usazují na území dnešní Botswany a mísí se s původními obyvateli.
Před 800 lety bantuské národy Batswana vstoupili a vytvořili svou vlastní zemi (stát) na území kdysi obývaném pouze Sany a Khoikhoiy. Míšení i nadále pokračovalo. Mnoho Sanů se stalo sluhy Tswanů.
Před 300 lety přichází do Jižní Afriky první Evropané. To byla pro Sany poslední rána. Holandští osadníci lovili Sany jako zvěř. Sanové již skoro na území Jižní Afriky nežijí a jejich postavení v současnosti není uspokojivé ani v okolních zemích. Hledí se na ně jako na občany „druhé kategorii“ – toto konstatování platí zvláště pro Botswanu a Namíbii. V Botswaně byli a jsou nuceni k usedlému životu, a tak se potýkají s určitým vykořeněním. Pokud potkáte na ulici ráno opilého člověka, bude to určitě San.
Dnes žije v Botswaně asi 24 400 Sanů, v Namibii asi 11 500, 4000 v Angole a něco málo v Zambii a Zimbabwe (údaj z muzea Khama III v Serowe, Botswana). Jiný údaj hovoří o 90 500 Sanech z čehož: 8 000 v Angole, 45 000 v Botswaně, 33 000 v Namibii, 2 500 v Jižní Africe, 1 500 v Zambii a 500 v Zimbabwe (www.survival-international.org). BBC uvádí celkový počet 30 tisíc. Čísla jsou to dost rozdílná. Necelá polovina jich tedy žije na území Botswany v polopoušti Kalahari. To představuje území srovnatelné s Francií.
V současné době, jak již bylo řečeno, není situace Sanů nijak uspokojivá. V Namibii existují náznaky zlepšování jejich občanské situace. Existuje zde organizace farmářů, Nyae Nyae Farmers Cooperative (NNFC), bránící jejich práva. V sousední Botswaně existuje též organizace na podporu práv Sanů – First People of the Kalahari, přesto její vliv na vládu není tak velký jako u předešlé skupiny, která slavila úspěch s uznáním práva Sanů na půdu.
Boj o Kalahari
V roce 1980 se Botswanská vláda pokusila přesídlit 1500 Sanů z Central Kalahari Game Reserve za účelem zlepšení ochrany přírody, turismu a těžby diamantů.
V roce 1996 tlak na tuto akci zesílil a již v roce 1998 byli přesídleni první tři lidé do nového sídla.
19.7.2001 se na BBC objevila zpráva, že boj mezi ekonomickými zájmy Botswany a vlastnickými právy Sanů vrcholí. Jedná se o okolí sídla Xadi uprostřed Kalahari. Podle Sanů a jiných lidí se Botswanská vláda zaštiťuje potřebou účinné ochrany přírody, aby zde mohla těžit diamanty a možná i uran. To vyvolává potřebu přesídlit místní obyvatele do jiné oblasti. Vláda též slibuje lepší životní podmínky v nově vybudované osadě New Xadi. Osada je od staré vzdálená okolo 200 km a cesta, která k ní vede, si vyžádá 6 hodin cesty. Z kočovného a svobodného života chce Sany usadit a obdarovává je jistou závislostí na konzumním životu. Noví obyvatelé tak většinu času nedělají nic a propadají alkoholismu.
Přírodní bohatství Kalahari, které hostilo Sany po 30 000 let, je nyní žene do předem prohrané bitvy. Přesto místní mají odhodlání své nároky bránit. Dvaceti osmiletý Gakemothowasepe Molapong říká: „It’s up to us, we will stay here even if they try to kill us. We know this land. We are as free as birds and we will live as we want.„
