Kňouři jsou odpovědní za bezpečnost ostatních a napadají ihned jakýkoliv objekt, který by jim připadal nebezpečný. Velmi rozzuření jedinci byli spatřeni, při útoku na buvola či pronásledování hyeny. Jsou známé i případy napadení člověka.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Podřád: Suimorpha (nepřežvýkaví)
Čeleď : Suidae (prasatovití)
Podčeleď: Suinae (prasata pravá)
Rod: Hylochoerus (pralesní prase)
Druh: Hylochoerus meinertzhageni (prase pralesní)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Podřád: Suimorpha (nepřežvýkaví)
Čeleď : Suidae (prasatovití)
Podčeleď: Suinae (prasata pravá)
Rod: Hylochoerus (pralesní prase)
Druh: Hylochoerus meinertzhageni (prase pralesní)
Prasata pralesní jsou v Africe zastoupena čtyřmi poddruhy:
- H. m. ivorensis – obývá oblasti Pobřeží Slonoviny, Sierry Leone, Libérii, Guineu a Ghanu.
- H.m. rimator – se vyskytuje v západní a střední části rovníkové Afriky – v Nigérii, Kamerunu, Gabunu, Kongu a západu Středoafrické Republiky.
- H.m. mienertzhageni – žije v pralesích Etiopie a v Súdánu.
- H.m. meinertzhageni je rozšířen po Demokratické Republice Kongo, střední a východní části Středoafrické Republiky, Keni, Tanzanii, Ugandě, Rwandě a vzácně i v Burundi.
Prasata pralesní žijí v tropických lesích, popřípadě na jejich okrajích, do nadmořské výšky 3800m.
Jsou porostlá hrubou hnědočernou srstí, která postupem věku řídne. Na obrovské, široké hlavě je za ušima nepatrná hříva, pozorovatelná pouze při rozčílení zvířete, kdy po naježení může dosahovat délky až 17cm. Na rypáku mají samci pod očima dvě bradavice, obsahující pižmové žlázy. Samci jsou výrazně větší a těžší než samice. Dalším rozpoznávacím znakem pohlaví jsou u samic čtyři prsní žlázy.
Terč ryje může mít velikost až 18cm. Horní špičáky vyrůstají horizontálně a měří do délky 35cm. Špičáky jsou neustále třením neustále zabrušovány o spodní špičáky do značné ostrosti.
Uši tvarem připomínají lipový list.
Ocas dorůstá do délky 25-45cm, je řídce porostlý a na konci má mohutnou štětku.
Tato prasata jsou největší z afrických prasat, proto jsou v Angličtině označována Giant forest hog. Jsou 75 – 110cm vysoká, 130 – 210cm dlouhá a dosahují hmotnosti od 100 do 300 kilogramů.
Nejvyšší aktivitu mají ráno a večer. Po východu slunce chodí po svých stezkách savanou a vyhledávají potravu. Kolem poledne se opět vracejí do lesa zhruba na dvě hodiny, po kterých se opět vydávají na otevřené prostranství. Kolem páté hodiny odpolední odcházejí do hnízd v hustém rostlinstvu, aby se uložili k odpočinku.
Za den ujdou vzdálenost kolem osmi až dvanácti kilometry. Jejich trasa jde přes pastviny, místa pro odpočinek, oblasti s vodou, se solí, kde se mohou válet v bahně, drbat o stromy a místo kam chodí na záchod. Jejich pohyb je pravidelný – v určitou dobu jsou na určitém místě. Jedna skupina zabírá území o velikosti okolo 10km2.
Terč ryje může mít velikost až 18cm. Horní špičáky vyrůstají horizontálně a měří do délky 35cm. Špičáky jsou neustále třením neustále zabrušovány o spodní špičáky do značné ostrosti.
Uši tvarem připomínají lipový list.
Ocas dorůstá do délky 25-45cm, je řídce porostlý a na konci má mohutnou štětku.
Tato prasata jsou největší z afrických prasat, proto jsou v Angličtině označována Giant forest hog. Jsou 75 – 110cm vysoká, 130 – 210cm dlouhá a dosahují hmotnosti od 100 do 300 kilogramů.
Nejvyšší aktivitu mají ráno a večer. Po východu slunce chodí po svých stezkách savanou a vyhledávají potravu. Kolem poledne se opět vracejí do lesa zhruba na dvě hodiny, po kterých se opět vydávají na otevřené prostranství. Kolem páté hodiny odpolední odcházejí do hnízd v hustém rostlinstvu, aby se uložili k odpočinku.
Za den ujdou vzdálenost kolem osmi až dvanácti kilometry. Jejich trasa jde přes pastviny, místa pro odpočinek, oblasti s vodou, se solí, kde se mohou válet v bahně, drbat o stromy a místo kam chodí na záchod. Jejich pohyb je pravidelný – v určitou dobu jsou na určitém místě. Jedna skupina zabírá území o velikosti okolo 10km2.
Oblasti výskytu různých tlup se mohou překrývat, ale vzhledem k časové pravidelnosti se málokdy stává, aby se dvě cizí skupiny setkali ve stejnou dobu na jednom místě. Kňouři jsou odpovědní za bezpečnost ostatních a napadají ihned jakýkoliv objekt, který by jim připadal nebezpečný. Velmi rozzuření jedinci byli spatřeni, při útoku na buvola, či pronásledování hyeny. Jsou známé i případy napadení člověka. V období říje kanci mezi sebou pořádají zápasy o samice a narážejí do sebe jak berani hlavami. Vítěz pak značkuje močí své území, pohupuje čelistí, skřípe zuby a pobíhá okolo všech se vztyčenou oháňkou. Úmrtí po utržených zlomeninách v soubojích jsou docela časté.
Dobré lokality bývají obydleny v hustotě sedmi až třiceti jedinců na kilometr čtvereční. Skupiny prasat jsou poměrně malé, čítající obvykle 4-20 kusů. Jsou složeny z 1 – 4 samců a 1-9 samic s jejich mláďaty.
Zabřezlé prasnice odchází do ústraní budovat hnízdo, kde později porodí mladé. Hnízda mají průměr okolo 4 metrů a výšku 1,5 metru. Jsou postavena především z bambusu. Březost trvá 149-154 dní. Mezi lednem a únorem nebo červencem a srpnem se narodí 2 – 4, někdy až 11 selátek světle hnědého zbarvení. Týden po porodu se matka s potomstvem vrací zpět ke své skupině. O podsvinčata se starají všechny bachyně. Od mléka jsou mláďata odstaveny mezi osmým a desátým týdnem. V nebezpečí se mláďata krčí k zemi, zatím co jsou obstupovány ostatními členy skupiny. Samice dosahují pohlavní zralosti již prvním rokem, samci až mezi třetím a čtvrtým rokem života. Prasata pralesní se dožívají jen 12 let.
Potrava se skládá především z travin, listů, kořínků, hlíz a cibulek. Svůj jídelníček si s oblibou zpestřují o hmyz, vejce a nepohrdnou ani mršinou.
Jako potrava jsou lovena lidmi, leopardy a hyenami.