Podnebí Afriky
Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu. Důležitou roli hraje též různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích, poloha tlakových systémů a studené mořské proudy…
Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu. Důležitou roli hraje též různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích, poloha tlakových systémů a studené mořské proudy. Afrika je pokládána za nejteplejší světadíl. Podnebí je charakterizováno intenzivním osluněním. Atypický tvar pevniny vytváří předpoklad pro rozdílné klima mezi jižní a severní částí. Délkově širší severní část Afriky podporuje kontinentalitu klimatu, která je navíc zesílena blízkostí Asie a Evropy.
Zeměpisné šířky Afriky ovládají nad oceány pasáty, které se nad pevninou vlivem sezónních změn teplotních poměrů mění v systém rovníkových monzunů. Zimní monzun na obou polokoulích odpovídá pasátu a přináší kontinentální vzduch k rovníku, v létě vane opačným směrem vlhký monzun od rovníku. Jen na pobřeží Guinejského zálivu vanou po celý rok od oceánu jihozápadní větry vznikající jako jihozápadní pasáty jižní polokoule a pronikající do oblasti nižšího tlaku nad pevninou. Rovníkový vzdušný proud vstupující na pevninu je v nižších vrstvách ovzduší chladnější než kontinentální tropický vzduch, který je zvedán do výše. Vznikají tak intenzívní konvekční bouřky. Rovníkový vzduch postupuje k severu v červnu a červenci, v srpnu a v září ho kontinentální tropický vzduch zatlačuje k jihu. Délka vlhkého období i roční úhrny srážek se zmenšují směrem k pásmu tropického podnebí. Na návětrných horských svazích se srážky orograficky zvětšují.
V ostatních částech Afriky je vliv oceánu na podnebí určován celkovým rázem atmosférické cirkulace v oceánských tlakových centrech, slabě rozčleněným hornatým pobřežím a blízkostí asijské pevniny.
Teplotní režim Afriky je charakterizován poměrně nevelkými změnami teploty mezi jednotlivými měsíci a mezi chladným a teplým obdobím. Naproti tomu denní průběh teploty je charakteristický velkými amplitudami. V pouštích může přes noc teplota klesnou pod bod mrazu a naopak přes den se může zemský povrch rozpálit až na 70°C a teplota vzduchu dosáhnout 40°C.
Rozdělení srážek v podstatě závisí na cirkulačních poměrech. V Africe se nejvýrazněji projevuje základní zákonitost rozložení srážek v tropickém pásmu: množství srážek se symetricky zmenšuje na obě strany od rovníku do obratníkových šířek, kde dosahuje minimálních hodnot. Znovu se poněkud zvětšuje v subtropech. Srážkové poměry Afriky jsou charakteristické velkou nerovnoměrností během roku, nepravidelností a značnými výkyvy v jednotlivých letech (zvláště v savanách, stepích a pouštích). Neperiodické kolísání srážek se odráží na režimu vodních toků.
Zeměpisné šířky Afriky ovládají nad oceány pasáty, které se nad pevninou vlivem sezónních změn teplotních poměrů mění v systém rovníkových monzunů. Zimní monzun na obou polokoulích odpovídá pasátu a přináší kontinentální vzduch k rovníku, v létě vane opačným směrem vlhký monzun od rovníku. Jen na pobřeží Guinejského zálivu vanou po celý rok od oceánu jihozápadní větry vznikající jako jihozápadní pasáty jižní polokoule a pronikající do oblasti nižšího tlaku nad pevninou. Rovníkový vzdušný proud vstupující na pevninu je v nižších vrstvách ovzduší chladnější než kontinentální tropický vzduch, který je zvedán do výše. Vznikají tak intenzívní konvekční bouřky. Rovníkový vzduch postupuje k severu v červnu a červenci, v srpnu a v září ho kontinentální tropický vzduch zatlačuje k jihu. Délka vlhkého období i roční úhrny srážek se zmenšují směrem k pásmu tropického podnebí. Na návětrných horských svazích se srážky orograficky zvětšují.
V ostatních částech Afriky je vliv oceánu na podnebí určován celkovým rázem atmosférické cirkulace v oceánských tlakových centrech, slabě rozčleněným hornatým pobřežím a blízkostí asijské pevniny.
Teplotní režim Afriky je charakterizován poměrně nevelkými změnami teploty mezi jednotlivými měsíci a mezi chladným a teplým obdobím. Naproti tomu denní průběh teploty je charakteristický velkými amplitudami. V pouštích může přes noc teplota klesnou pod bod mrazu a naopak přes den se může zemský povrch rozpálit až na 70°C a teplota vzduchu dosáhnout 40°C.
Rozdělení srážek v podstatě závisí na cirkulačních poměrech. V Africe se nejvýrazněji projevuje základní zákonitost rozložení srážek v tropickém pásmu: množství srážek se symetricky zmenšuje na obě strany od rovníku do obratníkových šířek, kde dosahuje minimálních hodnot. Znovu se poněkud zvětšuje v subtropech. Srážkové poměry Afriky jsou charakteristické velkou nerovnoměrností během roku, nepravidelností a značnými výkyvy v jednotlivých letech (zvláště v savanách, stepích a pouštích). Neperiodické kolísání srážek se odráží na režimu vodních toků.
Na Africkém kontinentu nalezneme sedm klimatických pásem, které lze dále rozdělit na čtrnáct oblastí, jak ukazuje mapa (zdroj: Zeměpis světa – Afrika, Orbis, 1971)
Schematická mapka klimatických pásem a oblastí v Africe.
I – hranice klimatických pásem, II – hranice klimatických oblastí.
Rovníkové pásmo se táhne v úzkém pruhu při pobřeží Guinejského zálivu a zasahuje až k velkým africkým jezerům. Rozkládá se mezi 5-7° s.z.š. a 2-3° j.z.š.. Po celý rok je zde vlhké a teplé počasí, průměrná roční teplota 25-26°C, srážky nad 1000 mm: 1 – atlantská oblast, 2 – kontinentální oblast (Oproti atlanské oblasti zde dochází ke změnám podle ročního období.)
Pásmo rovníkových monzunů zaujímá v Africe značnou rozlohu, tj. asi jednu třetinu kontinentu. Severní hranice dosahuje na západě 17-18° s.z.š. a na Somálském poloostrově 10° s.z.š.. Na jižní polokouli existuje toto pásmo pouze ve východní části pevniny, kde zasahuje k 17-19° j.z.š.. Typické pro toto pásmo je střídání letního vlhkého a zimního suchého období.
Pásmo rovníkových monzunů severní polokoule: 3 – atlantská oblast (Letní amplituda teploty zde převyšuje 10°C, s maximem teplot na jaře, vysoká je též amplituda vzdušné vlhkosti), 4 – kontinentální oblast (Platí zde stejná charakteristika jako v předchozí), 5 – indická oblast (Podnebí je zde závislé na orogorafické charakteristice. Severní oblasti jsou suché a teplé. Vlhkost vzduchu je zde vysoká, ale padá zde málo srážek. Nejvíce na jihu až 400 mm.)
Pásmo rovníkových monzunů jižní polokoule: 6 – kontinentální oblast, 7 – indická oblast. (V obou oblastech jsou nevýrazné monzunové rysy podnebí. Množství srážek je zde závislé na nadmořské výšce a expozici svahů.)
Tropické (pasátové) pásmo zasahuje na 30° s. a j.z.š. Na severní polokouli zabírá toto pásmo celou Saharu.
Tropické (pasátové) pásmo severní polokoule: 8 – atlantská oblast (Suchá oblast, přesto se zde vyskytují pravidelné srážky. V severní polovině v zimě oblast ovlivňuje polární fronta, Na jihu přichází v létě monzuny. Vzdušná vlhkost je zde vysoká. Objevují se zde vpády kontinentálního tropického vzduchu zvané harmattan.), 9 – kontinentální oblast (Tato oblast je výjimečně suchá. Pravidelné srážky přicházejí pouze na východních a západních okrajích. V pouštích někdy neprší i několik let. Je zde vysoká denní amplituda teplot a nízká vlhkost vzduchu.)
Tropické (pasátové) pásmo jižní polokoule: 10 – atlantská oblast (Má podobné podnebí jako oblast na severní polokouli. Po celý rok je zde vysoká vlhkost vzduchu spojená s tvorbou mlhy. Celou oblast výrazně ovlivňuje Benguelský studený proud.), 11 – kontinentální oblast (Zaujímá menší plochu než na severní polokouli. Extrémní teploty zde nedosahují hodnot jako na Sahaře. Objevují se zde letní srážky.), 12 – indická oblast (Celé pobřeží je pod vlivem oceánského pasátu, který zde, především na východních svazích, zanechává koncem léta a na podzim vydatné srážky. Na Madagaskaru je západní pobřeží suché.)
Subtropické pásmo se rozkládá pouze na nejzašším severu a jihu. V létě se zde uplatňuje tropický vzduch, v zimním období vzduch mírných šířek.
Subtropické pásmo severní polokoule: 13 – středomořská oblast (Srážky ubývají směrem k východu.)
Subtropické pásmo jižní polokoule: 14 – atlantsko – indická oblast (V teplém období zde přinášejí srážky větry od východu a severovýchodu. Málo srážek je zde v zimě. Projevují se zde vpády vzduchu z mírných šířek přinášející sněhové srážky.)
I – hranice klimatických pásem, II – hranice klimatických oblastí.
Rovníkové pásmo se táhne v úzkém pruhu při pobřeží Guinejského zálivu a zasahuje až k velkým africkým jezerům. Rozkládá se mezi 5-7° s.z.š. a 2-3° j.z.š.. Po celý rok je zde vlhké a teplé počasí, průměrná roční teplota 25-26°C, srážky nad 1000 mm: 1 – atlantská oblast, 2 – kontinentální oblast (Oproti atlanské oblasti zde dochází ke změnám podle ročního období.)
Pásmo rovníkových monzunů zaujímá v Africe značnou rozlohu, tj. asi jednu třetinu kontinentu. Severní hranice dosahuje na západě 17-18° s.z.š. a na Somálském poloostrově 10° s.z.š.. Na jižní polokouli existuje toto pásmo pouze ve východní části pevniny, kde zasahuje k 17-19° j.z.š.. Typické pro toto pásmo je střídání letního vlhkého a zimního suchého období.
Pásmo rovníkových monzunů severní polokoule: 3 – atlantská oblast (Letní amplituda teploty zde převyšuje 10°C, s maximem teplot na jaře, vysoká je též amplituda vzdušné vlhkosti), 4 – kontinentální oblast (Platí zde stejná charakteristika jako v předchozí), 5 – indická oblast (Podnebí je zde závislé na orogorafické charakteristice. Severní oblasti jsou suché a teplé. Vlhkost vzduchu je zde vysoká, ale padá zde málo srážek. Nejvíce na jihu až 400 mm.)
Pásmo rovníkových monzunů jižní polokoule: 6 – kontinentální oblast, 7 – indická oblast. (V obou oblastech jsou nevýrazné monzunové rysy podnebí. Množství srážek je zde závislé na nadmořské výšce a expozici svahů.)
Tropické (pasátové) pásmo zasahuje na 30° s. a j.z.š. Na severní polokouli zabírá toto pásmo celou Saharu.
Tropické (pasátové) pásmo severní polokoule: 8 – atlantská oblast (Suchá oblast, přesto se zde vyskytují pravidelné srážky. V severní polovině v zimě oblast ovlivňuje polární fronta, Na jihu přichází v létě monzuny. Vzdušná vlhkost je zde vysoká. Objevují se zde vpády kontinentálního tropického vzduchu zvané harmattan.), 9 – kontinentální oblast (Tato oblast je výjimečně suchá. Pravidelné srážky přicházejí pouze na východních a západních okrajích. V pouštích někdy neprší i několik let. Je zde vysoká denní amplituda teplot a nízká vlhkost vzduchu.)
Tropické (pasátové) pásmo jižní polokoule: 10 – atlantská oblast (Má podobné podnebí jako oblast na severní polokouli. Po celý rok je zde vysoká vlhkost vzduchu spojená s tvorbou mlhy. Celou oblast výrazně ovlivňuje Benguelský studený proud.), 11 – kontinentální oblast (Zaujímá menší plochu než na severní polokouli. Extrémní teploty zde nedosahují hodnot jako na Sahaře. Objevují se zde letní srážky.), 12 – indická oblast (Celé pobřeží je pod vlivem oceánského pasátu, který zde, především na východních svazích, zanechává koncem léta a na podzim vydatné srážky. Na Madagaskaru je západní pobřeží suché.)
Subtropické pásmo se rozkládá pouze na nejzašším severu a jihu. V létě se zde uplatňuje tropický vzduch, v zimním období vzduch mírných šířek.
Subtropické pásmo severní polokoule: 13 – středomořská oblast (Srážky ubývají směrem k východu.)
Subtropické pásmo jižní polokoule: 14 – atlantsko – indická oblast (V teplém období zde přinášejí srážky větry od východu a severovýchodu. Málo srážek je zde v zimě. Projevují se zde vpády vzduchu z mírných šířek přinášející sněhové srážky.)
Odkazy k textu:
http://www.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/regional_monitoring/africa.html
http://www.columbia.edu/cu/lweb/indiv/africa/cuvl/climate.html
Savany (klimatické mapy)
http://www.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/regional_monitoring/africa.html
http://www.columbia.edu/cu/lweb/indiv/africa/cuvl/climate.html
Savany (klimatické mapy)
Cool