Podobně jako rod Agapornis má i rod Poicephalus svého zástupce ve vysočinách Etiopie. V zajetí tento druh papouška nebývá chovaný, proto nejjednodušším způsobem, jak jej spatřit je naplánovat si výlet do Etiopie, nejlépe k jezeru Tana, kde je jich zatím dostatek.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus flavifrons (Papoušek žlutočelý)
Papoušek žlutočelý je endemickým ve vysočinách Etiopie. Žije v horských lesích jalovců Juniperus a nohoplodů Podocarpus v nadmořské výšce mezi 1 000 a 3 000m. Mnohdy bývají v lesích poblíž řek, kde se ukrývají vysoko v korunách stromů. Chovají se velice tiše, proto je nebývá snadné najít.
Vyskytuje se ve dvou poddruzích, ale je uznáván jen jako jeden druh, přesto je zde uvedu:
- Papoušek žlutočelý severní (Poicephalus flavifrons flavifrons) – obývá oblasti severní vysočiny, úpatí Simien Mts. a centrální vysočinu okolo Adis Abeby. Tváře a čelo je jasně žluté barvy.
- Papoušek žlutočelý jižní (Poicephalus flavifrons aurantiiceps) – žije pouze v oblasti Masango a poblíž řeky Gilo. Jejich počet je velice nízky, proto nebyly uznáni jako samostatný druh. Tváře a čelo jsou žlutooranžové nebo oranžové.
Jsou to zelení papoušci, záda a letky a rejdovací pera jsou tmavě, u ocasních per až olivově zbarvené. Čelo a tváře jsou žluté, což může vyvolávat dojem žluté kukly, kterou se papoušek maskuje. Horní část zobáku je černá, špička a spodní část v rohové barvě. Oční okruží je šedé, oči oranžové. Nohy jsou šedé. Délka těla dospělého jedince je až 28cm a hmotnost 220-240g. Pohlavní dimorfismus se u tohoto druhu neprojevuje.
Ve volné přírodě se živí především ovocem, převážně fíky, bobulemi plody nohoplodu a pár jiných stromu, semeny, pupeny a květy stromů (zejména pak akácií), mladými lístky a mohou si příležitostně zpestřit jídelníček o dostupné bezobratlé živočichy. S oblibou navštěvují plantáže, kdy působí značné škody na čiroku, kukuřici, fazolích a jiných luštěninách, rajčatech, špenátu, rýži a obilovinách. Dalo by se říci že je potravně dost nevybíraví, ale pokud má v lesích dostatek potravy, pole zemědělcům nedecimuje.
Mimo období hnízdění žijí buď v párech, nebo v menších smíšených skupinkách. Do skupinek okolo 40 jedinců se seskupují především při náletech na plantáže. Zdržují v jalovcových, nohoplodových nebo vzrostlých akáciových lesích v jejichž dutinách nocují i hnízdí. Období hnízdění se řídí dle sezónních dešťů. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 28dní. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 80 dnech od vylíhnutí. Ještě pak bývají obvykle dokrmováni rodiči do úplného osamostatnění. Pohlavní Není známo, že by se tento druh papouška choval v zajetí.
Papoušci žlutočelí jsou v rámci IUCN řazeni na stupeň nejnižšího ohrožení. Vzhledem k malému rozsahu výskytu se jakékoliv změny v prostředí jejich přirozeného výskytu mohou negativně podepsat na jejich stavech.
Obrázek: Papoušek žlutočelý (Poicephalus flavifrons; Autor: Alastair Rae).