Papoušek hnědý (Poicephalus rueppellii)

Do Evropy se dostal poprvé v roce 1882 do ZOO v Londýně. Přes svou přátelskou povahu a schopnost mluvit jsou vzhledem k neatraktivnímu zbarvení, horší dostupnosti a vyšší ceně vzácně chovanými papoušky.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus rueppellii (Papoušek hnědý)

Vyskytuje se v jihozápadní Africe, v oblastech pobřeží řek a vodních ploch na území Namibie a Angoly. Žije v lužních lesích, galeriových lesích, akáciových a palmových hájích, které mu poskytují dostatek úkrytů.

Papoušek hnědý je středně velký papoušek dorůstající délky 22-25cm, a hmotnosti od 120 do 155g. Většina těla je pokryta šedým peřím s hnědým nádechem. Okolo uší je peří světle šedé.Oči jsou červenohnědé, jejich okolí je černé. Spodní krovky křídel a holenní peří je žluté barvy. Kostřec, nikoliv celé břicho, je modré, u samců šedomodré. Nohy a zobák jsou šedočerné. Tento druh je si poměrně podobný s papouškem žlutotemenným (Poicephalus meyeri), na kterého i navazuje svým výskytem a je s ním monotypicky nejpříbuznější. Pohlavní dimorfismus se projevuje tím, že samičky mají zářivě modré zbarvení rozsáhlejší, jak na břiše tak na kostřci.

Ve volné přírodě se živí semeny, pupeny a květy stromů, vrcholovými výhonky, oříšky, kořínky a epifyty. S oblibou nalétávají na sykomory, jelikož plody jsou mnohdy lákadlem pro hmyz a tím přinášejí papouškům hnědým i živočišné bílkoviny. Podobně jako u ostatních papoušků je pro ně jedovatá čokoláda, houby, kofein, semena jablek a cibuloviny.

Mohou být spatřeni jednotlivci, či se vyskytují v párech či menších rodinných skupinkách. Poblíž napajedel, na krmných místech lze spatřit hejna o počtu 30-ti i více jedincích. Období hnízdění je od února do května, ale při příznivém počasí, dle dešťů, mohou zahnízdit i v jiných měsících. Hnízda jsou umístěna ve větvích akácií, mopane, palem, fíkovníků a sukulentů jako například pryšců, ve výšce 3-5metrů. Mohou využívat i opuštěná hnízda datlů. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 27-28dní. Ptáčata jsou pokryta bílým chmýřím a mají zalepené oči. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 9-10 týdnech od vylíhnutí. Ještě pak asi po dobu dvou týdnů je rodiče dokrmují, než se zcela osamostatní. V zajetí se obvykle dožívají 20-ti let.

Obrázky: Papoušek hnědý – samička a sameček.

Papoušci hnědí jsou na většině svého výskytu hodnocení, v rámci IUCN, nejnižším stupněm ohrožení. I přes svou přátelskou povahu, hravost, zvídavost a schopnost mluvit jsou vzhledem k neatraktivnímu zbarvení a horší dostupnosti vzácně chovanými papoušky. Do Evropy se dostal poprvé v roce 1882 do ZOO v Londýně. Do ČR až v roce 1976. Nároky na chov jsou podobné jako u papouška senegalského.