Je temperamentním papoušek původem z východní a jihovýchodní Afriky, který vzhledem k neatraktivnímu vzhledu a obtížné dostupnosti patří pouze k vzácně chovaným druhům papouška.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus cryptoxanthus (Papoušek hnědohlavý)
Papoušek hnědohlavý se vyskytuje v poměrně širokém areálu ve východní a jihovýchodní Africe. Obývá savany, miombové, mopane a pobřežní lesy od severu Keni až po JAR. Vyskytuje se do nadmořské výšky 1 200m. Podmínkou stálého výskytu je dostatek napajedel.
Vyskytuje se ve třech poddruzích:
- Papoušek hnědohlavý jižní (Poicephalus cryptoxanthus cryptoxanthus) – obývá území od východního Transvaalu v JAR, Svazijsko, jižní Mosambik a jih Malawi. Spodní strana křídel je žlutozelená, okraje letek jsou namodralé. Horní strana rejdovacích per je olivově zelená, spodní je šedohnědá, okraje per jsou zeleně lemované. Populace tohoto druhu je nejpočetnější.
- Papoušek hnědohlavý východní (Poicephalus cryptoxanthus tanganyikae) – vyskytuje se od jižní Keni až po Malawi a Mosambik. Severní hranici výskytu tvoří semiaridní pásmo centrální Keni a řeka Tana, východní Velká africká propadlina, která přechází v jezero Malawi, dále pak řeka Shire a Zambezi. Východní hranici je pobřeží Indického oceánu. Zbarvení je podobně jako u předchozího poddruhu, jen hlava a spodní část rejdovacích per má olivový nádech, spodní partie jsou světle zelené. Tento poddruh je nejmenší.
- Papoušek hnědohlavý zanzibarský (Poicephalus cryptoxanthus zanzibaricus) – vyskytuje se na ostrovech Zanzibar, Pemba a přilehlých ostrůvcích. Tento podruh má hlavu tmavě hnědou a kostřec modravě zelený. Tento poddruh je největší a s nejvyšší pravděpodobností jako většina podruhů žijících na Zanzibaru je buď těsně před a nebo po vyhynutí.
Obrázek: Papoušek hnědohlavý (Poicephalus cryptoxanthus)
Jsou to zelení papoušci, hrudní partie jsou tmavěji zelené, od stehen po kostřec je světle zelený až žlutozelený. Hlava a krk je šedohnědá. Letky mají i tmavá pera, proto se jeví šedozeleně. Okruží oka je šedé, oči jsou žluté, duhovka je žluté, zornice je výrazně černá a velká, proto byl v minulosti tento druh nazýván jako papoušek černooký. Zobák je šedý s tmavou špičkou. Nohy jsou šedé. Délka těla dospělého jedince je 22cm a hmotnost 120-160g.
Ve volné přírodě se živí semeny, bobulemi, fíky, pupeny a květy stromů, prý i ořechy a květy palmy kokosové (pozn. autora: „i přes velkou fantazii si nedovedu představit, jak se takto malý papoušek v prostředí plném jiných alternativních zdrojů potravy bude dobývat do kokosáku“), mladými lístky a mízou akácií a mohou zpestřit jídelníček o dostupné bezobratlé živočichy. Tak jako většina papoušků pořádají nálety na plantáže čiroku, kukuřice a luštěnin. Při putování za potravou vytváří skupiny okolo 40-50jedinců.
Mimo období hnízdění žijí buď v párech, nebo v menších smíšených, snad dokonce rodinných skupinkách. Zdržují v světlých lesích, kde nocují i hnízdí. Období hnízdění se řídí dle období dešťů. Snůška činí 2-4 vejce. Doba inkubace je 26dní. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 11-ti týdnech od vylíhnutí. Ještě pak bývají obvykle dokrmováni rodiči do úplného osamostatnění. Pohlavní dospělost nastává u obou pohlaví třetím rokem života. V zajetí se obvykle dožívají 20-25 let.
Papoušci hnědohlaví jsou v rámci IUCN řazeni na stupeň nejnižšího ohrožení, jen u poddruhu papouška hnědohlavého zanzibarského již došlo z důvodu ztráty původního prostředí k snížení počtu na hranici vyhynutí.