Papája melounová (Carica papaya)

20. 10. 2019 Vladimír Zikán

někdy přezdívaná jako melounový strom, resp. bylina, pochází z Jižní Ameriky, ale nyní nechybí skoro v žádné tropické zahradě. Důvodem jsou jednak plody, kterých vyprodukuje jedna rostlina ročně kolem 100kg, ale i lepkavý latex, obsahující proteolytický enzym papain.

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (dvouděložné rostliny)
Řád: Brassicales (brukvotvaré)
Čeleď: Caricaceae (papájovité)
Rod: Carica (papája)
Druh: Carica papaya (papája melounová=papája obecná)

Je to až osm metrů vysoká, nerozvětvená, nebo mírně větvená vytrvalá bylina. Dutý kmen je pokryt jizvami po listech, které se nacházejí až na vrcholu kmene, kde jsou i květy a plody, čímž připomíná palmu. Listy jsou dlouze řapíkaté, čepel je hluboce dlanitosečná, s několika, až 11, podlouhlými celokrajnými nebo hrubě vykrajovanými laločnatými částmi. Dutá lodyha tvořící kmen může mít průměr i přes 25cm. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, ze kterých v případě poranění vytéká latex. Papája je zpravidla dvoudomá, ale vyskytují se i ojedinělé samčí květy. Samičí květy vyrůstají z úžlabí listů, jsou pětičetné, žlutobílé a vonné, plody tedy vyrůstají přímo z kmene. Samčí květy se shlukují v latách řůžovo žluté barvy a od kmene je odděluje dlouhá stopka. Plod je mohutná, tykev připomínající bobule v nezralosti zelené barvy, ve zralosti pak v odstínech žluté a oranžové barvy. Hmotnost plodu se zpravidla pohybuje kolem 0,5-2kg, v dobrých podmínkách však mohou plody vážit i 10kg! Bobule mají až 5cm silnou, šťavnatou, aromatickou oranžovo červenou dužinou, uprostřed níž se nachází dutina vyplněná černými semeny, obalenými rosolovitým míškem. Dužina představuje cca 60-80% hmotnosti plodu. Konzumuje se v čerstvém stavu jako dezert, či slouží k přípravě salátů, ovocných pohárů, džemů, marmelád, kompotů, džusů, zmrzlin, džusů a limonád. Dužina voní podobně jako kombinace meruňky a melounu, po kterém i chutná, dle toho druhový název melounová. Semena bývají používána jako pepř, jelikož mají poměrně palčivou chuť. Nezralá papája bývá používána do marinád, jelikož papain obsažený v nezralých plodech zaručuje dokonalé křehčení masa.

Nezralé plody jsou nařezávány a je z nich odebírán latex obsahující proteolytický enzym papain, jejichž obsah postupem dozrávání klesá. Řezy jsou podélné a mělké, prováděné nekovovým nožíkem. Latex se ihned po odběru suší při teplotě kolem 50°C, aby nedošlo k oxidaci, tím i hnědnutí. Vzniklý prášek by měl mít maximálně 10% vody. Z jedné rostliny se tak může za rok získat 100-500g suchého papainu, který se následně zpracovává ve farmacii, kosmetice a potravinářství. Největšími světovými producenty jsou země východní Afriky, zejména Tanzanie a Uganda.

Papája je rychle rostoucí bylina, plodit začíná již třetím rokem, na plantážích se pěstují do 10 let, ale mohou růst až do 25 let, pak odumírají.

Výživové složky papáji:

sacharidy (6-12%)
bílkoviny (1%)
tuky (0,2%)
organické kyseliny (0,1%)
vitamin C (80mg/100g)
vitamin A, D a E
skupina vitaminu B
vláknina (2%)
minerální látky, zejména pak vápník, fosfor, draslík, železo, hořčík, měď, mangan a zinek
voda (více jak 85%)

Zdravotní benefity spojené s konzumací papáji:

má silné antiseptické účinky
zbavuje tělo přebytečné vody, je močopudná a podporuje činnost ledvin
podporuje lepší trávení, pomáhá při žaludečních vředech, pročišťuje tlusté střevo a detoxikuje organismus
pomáhá hojení, prý i mírně odstraňuje vrásky a napomáhá mladšímu vzhledu
snižuje vysoký cholesterol a snižuje hladinu cukru v krvi
zvyšuje obranyschopnost organismu
je nevhodná v těhotenství a během laktace – vysoké riziko potratu

A na závěr odpověď k poslední větě článku pana Koreše. Maso a zvěřina obecně se prokládá listy papáji, aby došlo k změknutí, jelikož papain obsažený i v listech papáji je proteolytický enzym, narušující řetězec bílkovin.