Největším lákadlem je mezi památkami města Veset bezesporu královská nekropole, zejména pak Údolí králů, kde lze obdivovat někdejší slávu starého Egypta. Staroegyptské kulty někdejší víry pomůže poznat návštěva chrámu v Luxoru, Karnaku a nebo Hatšepsut.
Chrámové komplexy Karnak a Luxor
Nejnavštěvovanějším chrámovým komplexem jsou samozřejmě Karnak a Luxor. Oba chrámy byly spojeny tříkilometrovou alejí, kterou lemovaly sfingy.
Karnak patří mezi největší chrámové stavby starověkého i moderního světa a jeho monumentálnost ohromí každého již při příchodu. Výstavba chrámu započala někdy kolem roku 2000 př.n.l. a k jeho dokončení došlo až za vlády prvních Ptolemaiovců, tedy více než 1700 let po zahájení. Je zasvěcený bohu Amonovi, přičemž vedlejší jižní část je zasvěcena jeho manželce, bohyni Mut a severní část zase místnímu bohu Montuovi. Samotný vstup lemují sfingy s beraní hlavou, což je jedna z Amonových podob. Nejznámější je však patrně sloupová síň. Nechali ji zbudovat faraoni Amenhotep III. (prostřední řady sloupů měřící 23m) a Seti I. (postranní řady, kde sloupy měří 14m). Jak je u egyptských sloupů obvyklé, hlavice jsou zakončeny květy lotosů nebo papyru. Svatyně byla obložena červenou žulou, která byla v Egyptě velmi vzácná a původně byla místem uložení posvátné bárky.
Chrám Luxor je proslulý zejména díky vstupu, u něhož sedí faraon Ramses II. v nadživotní velikosti. Z původních šesti soch se však dochovaly jen dvě. Vlastní stavba započala někdy kolem roku 1500 a poslední úpravy proběhly přibližně ve stejné době jako u chrámu v Karnaku, tedy v období vlády prvních Ptolemaiovců. Stejně jako Karnak je i Luxor zasvěcený bohu Amonovi a byl používán hlavně pro každoroční svátku Opet – obnovení vlády faraona a znovuzrození.
Obrázky: Karnacký chrám (Autor: Ondřej Zikán), cesta sfing z Luxorského chrámu do Karnackého chrámu (Autor: Vladimír Zikán), sloupová kolonáda v Luxorském chrámu (Autor: Vladimír Zikán)
Memnonovy kolosy
Memnonovy kolosy jsou dalším pozůstatkem monumentálního chrámu. Nacházejí se na západním břehu a zobrazují faraona Amenhotepa III. Původně stály u vstupu dnes již zaniklého Amenhotepova zádušního chrámu. Své pojmenování získaly patrně od Řeků, neboť Memnon byl hrdinou trojské války a etiopským králem, který byl zabit jiným hrdinou – Achilleem.
Obrázek: Memnonovy kolosy (Autor: Ondřej Zikán)
Chrám královny Hatšepsut
Hatšepsutin chrám je dalším zádušním chrámem na západní straně Nilu, který stojí za to navštívit. Je jedním z nejkrásnějších chrámů starověkého Egypta, ačkoliv nedosahuje velikosti a rozlohy Karnaku či Luxoru. Nachází se v Der el-Bahri a je obklopen skalním masivem, který vytváří přírodní amfiteátr. Příchod k chrámu je přes dlouhé nádvoří, kde dříve bývaly zahrady s květinami a stromy. Do chrámu se vstupuje širokými rampami, které střeží v prvním podlaží sochy lvů a ve druhém sochy Usirea. Samotný chrám je bohatě vyzdobený barevnými malbami zobrazujícími například Hatšepsutino božské zrození či výpravu do exotického Puntu.
Obrázek: Hatšepsutin chrám (Autor: Ondřej Zikán)
Údolí králů
Údolí králů je pohřebiště opět na západním břehu Nilu. Jedná se o údolí, které skrývá hrobky králů, princů i významných úředníků královského dvora. Zatím objeveno a prozkoumáno je 62 hrobek, z nichž nejznámější patří faraonovi Tutanchamonovi. Jedná se o jednu z mála nevykradených hrobek faraona. Z Údolí králů je tato jediná, která nebyla terčem lupičů. Ostatní byly vykradeny již v době Nové říše a část mumií byla odsud odvezena. Všechny hrobky jsou vyzdobeny nádhernými nástěnnými malbami, z nichž jen málokteré prošly rekonstrukcí, ale přesto jsou nádherně zachované a jasně barevné.
Obrázky: Mapa Údolí králů (Autor: Ondřej Zikán ), vstup do hrobky Tutmose III. (Autor: Ernesto Graf ), sarkofág Tutanchamona (Autor: Nasser Nouri )
Údolí královen
Údolí královen je vlastně obdobou Údolí králů. Byly zde pohřbívány manželky faraonů, ale i jejich dcery, nevěsty a jinak významné ženy dvora. Nalezeno bylo ale také několik hrobek princů, například hrobky tří synů faraona Ramesse III. Prozatím bylo objeveno 75 hrobek. Oproti hrobkám v Údolí králů jsou tyto o poznání skromnější. Výjimku tvoří hrobka královny Nefertari, manželky Ramsese II. V letech 1987 – 1992 byla provedena nákladná rekonstrukce této hrobky, stále však zůstává vstup do ní velmi omezen (150 návštěvníků denně), aby se zamezilo dalšímu poškozování. Původní sarkofág královny byl vyroben z růžové žuly, avšak do dnešního dne se nezachoval. Hrobka byla vykradena již v období Nové říše a ze sarkofágu se zachovaly jen úlomky. Zachovaly se však nádherné malby zobrazující královnu hrající egyptskou obdobu dámy „sennet“ čí naslouchající hlasu bohů.
Obrázky: Mapka Údolí královen (Autor: Paulo Ribeiro), zlatá kobra z královského pokladu (Autor: Bára Zikánová), vstup do hrobky královny Titi (Sutor: gloria_euyoque)
Z pohledu návštěvníka patří tato místa k nejzajímavějším v dnešním Luxoru. Mnoho menších chrámů zaniklo a bylo zcela pohlceno dnešní zástavbou. Pokud se chystáte tato místa navštívit, nezapomeňte, že většina z nich neposkytuje úkryt před sluncem a teploty na otevřené planině mohou dosáhnout až 50°Celsia, takže rozhodně nezapomínejte na pokrývky hlavy a dostatečné zásoby tekutin.