Okapi pruhovaná (Okapia johnstoni)
Okapi je pozůstatkem třetihorní fauny. Mnohými zajímavými adaptacemi je přizpůsobena na život ve stínu deštného pralesa. Vzhledem k obtížné spatřitelnosti ji bývá přezdíváno africký jednorožec.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Podřád: Ruminantia (přežvýkavci)
Čeleď: Giraffidae (žirafovití)
Rod: Okapia (okapi)
Druh: Okapia johnstoni (okapi pruhovaná)
Výskyt
Žije v hustých pralesních porostech v severovýchodní části DR Kongo, většinou v nadmořské výšce 500 – 1 000m, ale v pralese Ituri byla spatřena okapi v okolí Mt. Hoyo v nadmořské výšce 1 450m. Přírodní hranici výskytu představují na severu a východu areálu výskytu otevřené savany, na západě a jihu bažinaté lužní lesy. Nejpočetnější populace jsou v regionu Wamba a Epulu.
Pohledem do minulosti
Čeleď žirafovitých se od ostatních přežvýkavců odštěpila v miocénu. Nejstarší předek žirafy i okapi byl Paleotragus, který se vyskytoval asi před 20 miliony lety. Dorůstal velikosti antilopy s poněkud zavalitějším tělem, s krátkým krkem a parůžky porostlými pokožkou. Spíše než žirafu, připomínal větší okapi. V tom samém období žil ještě předek Giraffokeryx, který měl dva páry parohů. Žirafovití neboli skutečné stepní žirafy a jim příbuzný rod Okapia se objevují přibližně před 10 milióny lety. Z této velmi rozšířené čeledi dávných žirafovitých přežily jenom žirafy a okapi.
Ačkoliv pro západní svět vešly okapi ve známost až v roce 1900, v Egyptě byla objevena řezba tohoto zvířete, což dokazuje, že se o okapi vědělo již v dávné minulosti. V Perseopolis je okapi vyobrazena na jedné fasádě paláce, jako dar z Habeše. Evropané se o okapi po dlouhá léta dozvídali jen z doslechu, čímž se okapi jevila jak africký jednorožec. Až britský guvernér Ugandy Harry Johnston získal od pygmejů dvě kůže a nakonec i lebku, které poslal do Londýna. Z prvotního pozorování usoudil, že se jedná o pralesní zebru, lebka však tuto hypotézu vyvrátila. V roce 1901 byla okapi systematicky zařazena a je považována za živoucí fosilii, jelikož se jedná o přeživší třetihorní žirafu. Proto se stala symbolem Mezinárodní kryptozoologické společnosti.
Popis
Ačkoliv okapi patří do čeledi žirafovitých a je vlastně pralesní žirafou, moc se žirafám nepodobá. Spíše připomíná koně, nebo zebru, ke kterým byla po léta chybně řazena. Průměrná délka těla je 2,5m a výška 2m. Dosahují hmotnosti 200-300kg. Oproti jiným přežvýkavcům je krk protáhlý, nikoliv však jako krk u žiraf.
Hlava je podlouhlá, s velkými a značně pohyblivými ušima. Samci mají parůžky, což je krom dlouhého jazyka snad jediná věc, kterou mohou okapi připomínat žirafy. Jazyk pomáhá při oškubávání listů ze stromů. Je tak dlouhý, že s ním dosáhnou až k uším= jsou jediným savcem, který si tam dosáhne! Zbarvení okapi je převážně hnědé, jen nohy jsou bílé, s černým pruhem nad kotníky, u předních končetin ještě na kolenou, výše jsou pak příčné pruhy jak u zeber.
U předních končetin končí pruhování před ramenem, zadní končetiny jsou pruhované až k pánvi. Vzor je jedinečný a každý jedinec jej má trochu jiný. Tváře jsou bílé, čenich šedý, při špici až černý, neurocranium a boltce jsou hnědé. Pohlavní dimorfismus se neprojevuje ve zbarvení, ale pouze v parůžkách, kterými disponují pouze samci. Vyrůstají jim mezi prvním a pátým rokem života a dosahují délky 10-15cm. Samice bývají nepatrně větší než samci. Ocas je hnědý, 30-40cm dlouhý. Chůze je totožná s žirafí. Každá noha obsahuje pachové žlázy, kterými značkují své území.
Rozmnožování
V pralese žijí samotářsky, skupinu tvoří pouze matka s mládětem, nebo dočasně v období říje samec a samice. Chování v období námluv je známe pouze z pozorování v zoologických zahradách. Samec začne kroužit okolo samice, očichávat ji a olizovat. Podobně jako u žiraf samec zjišťuje z moči samice hladinu hormonů a připravenost k páření. Samec pak natahuje krk nad samici a zezadu kolenem pošťuchuje, přičemž šňupavě frká. Následuje kopulace, která může být opakována i několikráte během hodiny. Doba březosti je 440-458 dnů. Samice se před porodem ukryje v hustém křoví, kde v bezpečí před predátory porodí jedno mládě o hmotnosti 14-30kg. Během 30 minut se již mládě udrží na nohou. V porodním křoví stráví matka s mládětem dva dny, pak najde vhodnější úkryt, který upraví do podoby jakéhosi hnízda. Zde pak mládě tráví 80% času po dobu dvou měsíců, což napomáhá jednak rychlejšímu nárůstu hmotnosti, ale i ochraně před dravci. Matka však nic nenechává náhodě, proto pojídá exkrementy potomka, čímž redukuje možnost zanechání pachové stopy. V případě nutnosti matka aktivně hnízdo brání podupáváním předními končetinami. Z tohoto důvodu se příliš nevzdaluje od hnízda. Po ukončení laktace, která trvá průměrně půl roku až rok, se mládě postupně osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují samice po 19. měsíci života a samci po 26. měsíci života. Dožívají se až 30-ti let.
Sociální chování
Okapi žijí samostatně, jen v období páření v páru. Teritoria se překrývají a jejich velikost bývá kolem 2km2. Ačkoliv žijí samostatně, pokud se na pastvě potkají dvě okapi, neútočí na sebe a tolerují se, avšak po krátké chvilce se rozejdou. Své území si značí močí. Akustická komunikace je poměrně vzácná, omezená na frkání v období páření a zvuky mezi matkou a mládětem, které se pohybují mimo slyšitelnou oblast pro člověka. Příkladem vizuální komunikací může být projevení dominance nataženým krkem a podřízenosti sklopenou hlavou. Důležitou roli hraje dotyková komunikace, hlavně mezi matkou a mládětem, ale i při námluvách a páření. Z pravidla se jedná o vzájemné olizování a čištění.
Potrava
Okapi se živí především listy a pupeny více jak 100 druhů pralesních rostlin. Obohacují si jídelníček i o houby, plísně, ovoce, kapradiny a traviny. Z rozborů exkrementů bylo zjištěno, že pojídají i zbytky dřevěných uhlíků ze spálených stromů. Soli většinou doplňují u napajedel či u řek. Vzhledem k tektonické činnosti ve středoafrickém riftu, obsahuje půda u řek dostačující množství minerálních látek pro okapi. Aktivita je denní, ale byl zaznamenám případ noční pastvy v pohoří Virunga.
Zvláštnosti
Jsou jedinými savci, kteří si jazykem mohou, a také čistí, uši.
Mají sklony k cukrovce, proto nemohou jíst ovoce a zeleninu s vyšším obsahem cukru. Potrava nesmí mít vysoký obsah kyseliny salicilové, aby nedošlo k poškození skloviny zubů.
Asi největší zajímavostí je, že v populaci převyšuje počet jedinců s počtem chromosomů 45, místo 46. Důvodem je Robertsonská chromosomální translokace (ROB – Robertsonian translocation), kdy dva arcocentrické chromosomy, nejčastěji 21. chromosom, srostou centromerou. Tato mutace je dědičná.
Mají sklony k cukrovce, proto nemohou jíst ovoce a zeleninu s vyšším obsahem cukru. Potrava nesmí mít vysoký obsah kyseliny salicilové, aby nedošlo k poškození skloviny zubů.
Asi největší zajímavostí je, že v populaci převyšuje počet jedinců s počtem chromosomů 45, místo 46. Důvodem je Robertsonská chromosomální translokace (ROB – Robertsonian translocation), kdy dva arcocentrické chromosomy, nejčastěji 21. chromosom, srostou centromerou. Tato mutace je dědičná.
Ihned po objevení v roce 1900 byl velký zájem o odchyt z volné přírody, který se však potýkal s poměrně velkou úmrtností při transportu. S rozvojem letecké dopravy se tento trend změnil, a tak je možné pozorovat okapi v několika světových zoologických zahradách. V ČR to byla donedávna ZOO Dvůr Králové, kde se podařilo okapi i úspěšně odchovat. V Ugandě byla okapi již vyhubena a v DR Kongo je od roku 1933 na seznamu chráněných druhů. I přes nerovnoměrnou hustotu výskytu se předpokládá, že jejich stavy nebudou nízké, proto je v rámci IUCN okapi řazena na stupeň téměř ohrožený až ohrožený. Riziko představuje těžba a tím ztráta původní lokality a poměrně nízká znalost života okapi ve volné přírodě.
Hello,
I am contacting you because I would like to ask if I could use some pictures of your site for the EAZA best practice guidelines for the Okapi. This document I am publishing is for scientific and educational use. The pictures of this article: https://www.afrikaonline.cz/okapi-pruhovana-okapia-johnstoni/
Let me know what will be possible and who should I attribute to.
thank you
Kind regards,
Hello. Authorship can be attributed to Vladimír Zikán (afrikaonline.cz). Nice day