Muhammad Husní Mubárak (4. května 1928 – 25. února 2020)

Dnes 26.2.2020 byl pohřben s vojenskými poctami v Káhiře ve čtvrti Heliopolis bývalý prezident Muhammad Husní Mubárak. Zemřel v nemocnici 25.2.2020 ve věku 91 let. Obřadu se zúčastnil současný prezident Abdal Fattáh Sísí. Mubárak vládl Egyptu po třicet let.
 
 
Narodil se 4. května 1928 v vesnici Kafr el-Meselha v deltě řeky Nilu. Před vstupem do politiky spojil svůj život s armádou. Egyptskou vojenskou akademii ukončil v roce 1949 a následně vystudoval i Akademii vzdušných sil. Stal se kariérním důstojníkem egyptského letectva a prošel si od základů několik vojenských pozic. A jeho postup byl velmi rychlý. Začal jako pilot ve stíhací letce Spitfire. Následně působil jako letecký instruktor (až do roku 1959). Mezi roky 1959 a 1964 prošel několika výcviky v Sovětském svazu. Po návratu do Egypta sloužil jako velitel divize a v roce 1966 velel základně Cairo West Air Base a krátce i v Beni Suef. Už v listopadu 1967 se Mubárak stal velitelem Letecké akademie a o dva roky později náčelníkem štábu egyptského letectva. V roce 1972 byl Mubárak jmenován velitelem letectva a egyptským náměstkem ministra obrany. 

 

6. října 1973, při vypuknutí Jomkipurské války, zahájilo egyptské letectvo překvapivý útok na izraelské vojáky u Suezského průplavu. Egyptští piloti zasáhli 90% svých cílů a tím se Mubárak stal národním hrdinou. Proto byl v roce 1974 povýšen na hlavního maršála leteckých sil.
Mubárakovi byla v některých publikacích připisována zásluha za počáteční úspěchy Egypta ve válce, jiní to silně rozporují a zásluhy vidí u jiných.

 

Každopádně mu to velmi pomohlo při jeho vstupu do politiky. V roce 1975 si jej prezident Anvar Sádát vybral jako viceprezidenta a měl v něj plnou důvěru. Hned v září 1975 se Mubárak vydal na misi do Rijádu a Damašku, aby přesvědčil saúdskoarabskou a syrskou vládu, aby přijaly dohodu o stažení izraelských vojsk z Egypta. V mírových jednáních se ukázal jako obratný politik. V roce 1979 byla uzavřena mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem.

 

Když byl v roce 1981 zavražděn prezident Anvar Sádát, byl Mubárak zvolen 4. egyptským prezidentem (14. října 1981). V domácí politice měl jednoduchý program – cenově dostupného bydlení, oblečení, nábytek a zdravotní péče pro všechny Egypťany. V zahraniční politice prosazoval „politiku otevřených dveří“, ekonomickou liberalizaci a arabsko-izraelské usmíření. Egypt se pod jeho vedením stal jedením z nejbližších spojenců USA na Blízkém východě. Také proto se stal terčem mnoha pokusů o atentát. Egypt to navíc stálo vyloučení z Ligy arabských států, kam byl znovu přijat až v roce 1989 a její sídlo bylo opět přesunuto na své původní místo, do Káhiry. Mubárak pak překvapivě podpořil USA ve válce v Perském zálivu.
 
Od konce roku 2010 podobně jako ve většině arabských států probíhaly protesty, které jsou nazývány „arabské jaro“. Na konci ledna roku 2011 egyptský prezident Husní Mubárak ve svém projevu oznámil občanům, že vyzval vládu k rezignaci, a slíbil demokratické reformy. Jeho slibům už Egypťané nevěřili a odpůrci na 31.1.2011 vyhlásili časově neomezenou generální stávku. Dne 11. února 2011 prezident Mubárak po cca 30 letech vlády rezignoval. Mubárak se po své rezignaci už neobjevoval v médiích. Kromě své rodiny a úzkého okruhu pomocníků údajně odmítal s kýmkoliv mluvit.

 

28. února 2011 vydal generální prokurátor Egypta příkaz zakazující Mubárakovi a jeho rodině opustit Egypt. Mubárak a jeho rodina byli umístěni do domácího vězení v prezidentském paláci v letovisku u Rudého moře v Šarm aš-Šajchu. 13. dubna 2011 byl obviněn z korupce a zneužívání moci. V květnu následoval soud, kde byl obviněn z promyšlené vraždy demonstrantů během revoluce a v případě odsouzení mu hrozil  trest smrti. Koncem května došel soud prvnímu k závěru, že Mubáraka je vinným z poškozování národního hospodářství během protestů uzavřením internetu a telefonních služeb. Dostal pokutu 200 milionů LE. Další soud se týkal vraždění demonstrantů během protestů. Proces byl vysílán v egyptské televizi, kde se Mubárak objevil poprvé na veřejnosti od své rezignace. K soudu byl navíc dopraven na nemocničním lůžku a byl držen v kleci. Svou vinnu nepřiznal. Po vyslechnutí obvinění byl převezen do vojenské nemocnice na okraji Káhiry.

Proces byl obnoven v prosinci 2011 a trval až do roku 2012. Jeho obhájci se snažili proces znemožnit tím, že Mubárak nikdy ve skutečnosti nerezignoval, a je stále prezidentem, a tudíž se na něj vztahuje imunita. 2. června 2012 byl Mubárak shledán vinným z toho, že nezastavil zabíjení demonstrantů egyptskými bezpečnostními silami a byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Mubárakovi synové a šest vysokých policejních činitelů byli zproštěni viny za svou roli při zabíjení demonstrantů kvůli nedostatku důkazů. Tento rozsudek vyvolal velké protesty na náměstí Tahrír.
 
V lednu 2013 odvolací soud Mubárakův doživotní trest zrušil a nařídil obnovu řízení. V srpnu 2013 nařídil káhirský soud jeho propuštění. O den později prozatímní premiér Hazem El Beblawi nařídil, aby byl Mubárak umístěn do domácího vězení. V roce 2014 byli synové opět odsouzeni ze zpronevěry. Mubárak byl odsouzen ke třem letům vězení, zatímco jeho synové dostali čtyřleté tresty. Navíc dostali pokutu ve výši 2,9 milionu USD a bylo jim nařízeno splatit dalších 17,6 milionu USD. Dlouho nebylo však jasné, zda tento trest vezme v úvahu již odpykaný čas, jelikož ve vězení již strávili tři roky. Navíc uložené pokuty byly vyplaceny hned po prvním procesu. Soudní tahanice, tak trvaly dále.

Počátkem roku 2017 Nejvyšší egyptský odvolací soud zprostil Mubáraka všech obvinění a 24. března 2017 byl propuštěn na svobodu. V té době byl však již vážně nemocný.
 
Husní Mubárak byl ženatý se Suzanne Mubárakovou a mají společně dva syny – Aláa a Gamála.