Medvěd atlaský (Ursus crowtheri)

Při procházkách po pohoří Atlasu mě napadaly různé představy o tom, co zde kdysi žilo, co bych zde mohl potkat a fata morgana byla většinou jen jezero, vesnice, stín připomínající antilopu, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o medvěda. Výskyt volně žijících medvědů v Africe může přijít stejně absurdní jako hejna papoušků v Antarktidě! Nicméně donedávna tomu tak nebylo a výskyt medvědů v severní Africe byl skutečný.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Carnivora (šelmy)
Čeleď: Ursidae (medvědi)
Rod: Ursus (medvědi)
Druh: Ursus arctos crowtheri (medvěd atlaský)

Medvěd atlaský obýval lesy v severní Africe, postupnou desertifikací se jeho výskyt postupně omezil na pohoří Atlas, kde donedávna nacházel útočiště v listnatých lesích. Ve starověku začalo rapidní odlesňování v severní Africe, tím k úbytku přirozeného životního prostředí. V antice byli afričtí medvědi používáni v zápasech v koloseu a ve velké loveni pro zábavu, což vedlo také ke snížení jejich stavů. I přesto se ještě v roce 1830 mohli setkat s exemplářem medvěda atlaského v zoologické zahradě v Marseille, kam se dostal jako dar marockého vladaře. Poslední známý úlovek medvěda atlaského pochází z roku 1870, z pohoří Rif v severním Maroku. Pro zajímavost, poslední exemplář medvěda hnědého v Čechách byl na Šumavě zastřelen roku 1856!

Mědvěd atlaský je podruhem medvěda hnědého, jenž někdy bývá vyčleňován systematiky jako samostatný druh. Vzhledem k tomu, že lze již vycházet pouze z kosterních pozůstatků a písemných záznamů, patrně k definitivnímu závěru nedojde.
Jednalo se o robustní šelmu, černohnědého zbarvení, bez světlejšího zbarvení hlavy a bez šedé srsti na konci čenichu. Srst na končetinách byla oranžovohnědá. Délka srsti byla do 10cm. Drápy měl kratší než ostatní medvědi hnědí a výrazně silnější. Hmotnost bývá odhadována na 100-500kg, délka těla 2-3m, výška kolem 1m. Pohlavní dimorfismus se projevoval velikostí, kdy samice byly asi o 25% menší než samci.

Obrázek: Medvěd hnědý (Ursus arctos), nejbližší žijící příbuzný medvěda atlaského.
V potravě dominovala rostlinná složka, což vedlo k původnímu pojmenování (Ursus faidherbianus). Převážně se živil kořínky, výhonky, hlízami, žaludy, kaštany, ořechy a dalšími plody stromů. Svůj jídelníček zpestřoval o živočišnou potravu, hmyz a menší obratlovce, patrně i mršiny větších obratlovců. Není zcela jasné, zda se živil i aktivním lovem, ale soudě dle toho, že byl v Římě používán při zápasech gladiátorů se zvěří, či k popravám zajatců, byl schopen při překvapení ze zálohy usmrtit i větší obratlovce. Patrně se jednalo však pouze o ojedinělé případy.

Současné latinské pojmenování pochází od prvního detailního popisu tohoto podruhu, které provedl Angličan jménem Crowther, a které bylo otištěno ve výroční zprávě Londýnské zoologické společnosti z roku 1841, ještě pod označením podruhu jako (Ursus faidherbianus). Až v roce 1844, kdy byl tento podruh popsán přírodovědcem Schinzem, byl tento podruh označen jako (Ursus crowtheri) – medvěd atlaský.
Ještě dnes se vyskytují občasné zprávy o zahlédnutí zvířete podobnému atlaskému medvědu v severní Africe, nebo dokonce v bažinách a pralesích Jižního Súdánu, což způsobí pozdvižení mezi některými kryptozoology, avšak důkaz o současné existenci tohoto druhu na africkém kontinentu nebyl přinesen více jak 100 let a proto je podle IUCN považován za vyhynulý druh.