Malárie je závažné parazitické onemocnění, kterému podlehne mnoho nakažených. Vyskytuje se ve 102 zemích v pásu mezi 40. rovnoběžkou jižní a severní zeměpisné délky šířky. Nebezpečným formám malárie je vystaveno 40 % světové populace. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace každoročně onemocní malárií 200 – 300 milionů lidí, z nichž 2,7 milionu zemře, především dětí ve věku mladším pěti let. K nákaze dochází převážně v Africe…
Malárie je závažné parazitické onemocnění, kterému podlehne mnoho nakažených. Vyskytuje se ve 102 zemích v pásu mezi 40. rovnoběžkou jižní a severní zeměpisné délky. Nebezpečným formám malárie je vystaveno 40 % světové populace. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace každoročně onemocní malárií 200 – 300 milionů lidí, z nichž 2,7 milionu zemře, především dětí ve věku mladším pěti let. K nákaze dochází převážně v Africe. Malárie se díky činnosti člověka šíří a zasahuje opět i na evropský kontinent. Při cestách po africkém kontinentě není neobvyklé se s touto nemocí setkat, mimo vysoké nadmořské výšky a pouště.
Malárii vyvolávají prvoci rodu Plasmodium, kteří jsou přenášeni samicemi komárů rodu Anopheles (asi 70 druhů). U člověka vyvolávají nemoc čtyři druhy plasmodií: Plasmodium vivax; P. malariae; P. falciparum a P. ovale. V endemických oblastech může dojít i ke smíšeným infekcím. Nejbližší příbuzní člověka – primáti – mají vlastní druhy plazmodií, které jsou na člověka přenositelné jen velmi vzácně. Zdrojem nákazy je pouze nakažený člověk – v jehož periferní krvi jsou gametocyty (vysvětlení níže). Mimo přenosu komáry se malárie může přenést transfuzí krve, jehlami, stříkačkami a velmi vzácně při pohlavním styku. Časté jsou vrozené formy malárie, kdy dochází k přenosu z matky na dítě během těhotenství.
První příznaky onemocnění se objevují u jednotlivých druhů Plazmodií odlišně: P. falciparum 7-14 dní; P. vivax a P. ovale 8-14 dní; P. malarie 7-30 dní. Některé kmeny P. vivax a P. ovale se vyvíjejí v onemocnění poněkud déle a inkubační doba se protáhne až na 8 či 10 měsíců. Výše uvedené inkubační doby se vztahují k přenosu komáry. Při infekci při transfuzích krve vše záleží na množství přenesených parasitů (dny až měsíce). Onemocnění se při špatné prevenci antimalariky projeví zpožděním inkubační doby. Nejzávažnější onemocnění vyvolává P. falciparum. Problémem je složité určení diagnózy a prokázání, že jde o malárii.
Nakažený trpí horečkou, zimnicí, pocením, kašlem, průjmem, bolestí hlavy, může se projevit šokem, jaterním a ledvinovým selhání, plicní a mozkový edém a koma. Záchvaty horečky se zimnicí se opakují každý třetí den. Riziko komplikací je i při mírnějším průběhu. Důležitá je včasná léčba. U neléčených osob je úmrtnost podstatně vyšší než 10 %.
Ostatní tři plasmodia většinou neohrožují nemocného bezprostředně na životě. P. vivax vyvolává benigní terciánu (opakuje se za 3 dny), P. malariae kvartánu (opakuje se za 4 dny) a P. ovale (opakuje se za 3 dny). Onemocnění, vyvolaná těmito původci mají obvykle necharakteristický začátek s celkovou nevolností, pomalu stoupající teplotou, trvající několik dní, následuje zimnice s třesavkou a prudký vzestup teploty až k 40°C, končící pocením. Další záchvat se objeví, tak jak vyplývá z názvu jednotlivých typů malárie, obvykle za 3 či 4 dny. Celé onemocnění se pak může opakovat i v delších časových periodách několika let.
Stoprocentní prokázání onemocnění lze pouze přímým mikroskopickým vyšetřením silné kapky krve nebo krevního nátěru. Vyšetření je nutné několikrát opakovat, protože populace parazita v krvi kolísá.
Životní cyklus všech plazmodií je podobný a velmi složitý. Stručně by se dal popsat jako přenos prvoků mezi komárem a člověkem, při jejich rychlém namnožení.
Komár rodu Anopheles je hostitel, v jeho těle probíhá pohlavní rozmnožování Plazmodií. Přenašečem je člověk. Komár nasaje gametocyty s krví člověka, v jeho žaludku se mění na gamety: makrogametocyty dozrávají v samičí makrogamety a mikrogametocyty v samčí mikrogamety. Jejich kopulací vzniká pohyblivý ookinet, který proniká do buněk žaludeční stěny a přeměňuje se v oocystu,. Zde se sporogonií vytvoří velké množství tenkých sporozoitů, ti osídlí tělo komára, včetně slinných žláz. Při sání krve komárem vnikají do oběhu člověka. Odtud pak osídlují hepatocyty (játra). Zde se přeměňují v extraerytrocytální neboli exoerytrocytální stadia, která se dále množí schizogonií. Vzniklí merozoiti vnikají do erytrocytů, kde se mění v prsténkovitá stadia. Další schizogonií z nich vznikají merozoiti, kteří napadají další a další červené krvinky. Opakovaně se nepohlavně množí (Může proběhnout i vývoj jiným směrem: změní se v pohlavní stadia – samčí mikrogametocyty a samičí makrogametocyty. Jejich další osud je však spojen až s žaludkem komára.). Při nepohlavní merogonii v erytrocytech je tvar parazita proměnný: prsténky, trofozoity a schizonty. Krvinka se po jejich zmožení rozpadá a vnikají nový merozoity.
Obrazový materiál k životnímu cyklu Plasmodia.
Obrazový materiál k životnímu cyklu Plasmodia.
Důležité na závěr – Jak se bránit?
1) Vědět, kde se malárie vyskytuje a v jakém roční období.
2) Pokud jedu na kratší čas je možné užívat antimalarika.
3) V případě jakýchkoliv příznaků navštívit lékaře (i proto je nutné se na cestu pojistit).
4) Užívat repetenty (na tělo i oděv) a moskytiéry (v malarických oblastech Afriky jsou v každém hotelu).
5) Nosit vhodné oblečení – dlouhé kalhoty a košile.