LESOTHO HIGLANDS WATER PROJECT (LHWP)
Cílem gigantického projektu je plně zužitkovat vodu, která spadne během dešťového období v horách Lesotha a nasměrovat ji do jihoafrické provincie Gauteng (okolí Johannesburgu), do tzv. „průmyslového srdce Jižní Afriky“. Projekt zahrnuje výstavbu 5 hlavních nádrží (Katse na řece Malibamatšo, Mashai, Tsoelike, Ntoahae na řece Senqu (Orange), Mohale na řece Senqunyane, menší nádrže Matsoku na stejnojmenné řece a nádrže Muela s hydroelektrárnou na řece Ngoe o výkonu 72 MW, 230 km tunelů (přes pohoří Maluti) a čerpacích stanic…
Cílem gigantického projektu je plně zužitkovat vodu, která spadne během dešťového období v horách Lesotha a nasměrovat ji do jihoafrické provincie Gauteng (okolí Johannesburgu), do tzv. „průmyslového srdce Jižní Afriky“. Projekt zahrnuje výstavbu 5 hlavních nádrží (Katse na řece Malibamatšo, Mashai, Tsoelike, Ntoahae na řece Senqu (Orange), Mohale na řece Senqunyane, menší nádrže Matsoku na stejnojmenné řece a nádrže Muela s hydroelektrárnou na řece Ngoe o výkonu 72 MW, 230 km tunelů (přes pohoří Maluti) a čerpacích stanic. Vzniklým systémem by mělo dojít k převedení 40 % vody ( tzv. „bílého zlata“) z povodí Senqu do povodí Vaalu (tunelem do řeky As a jejím korytem do nádrže Vaal na řece Vaal). Má být zabezpečena dodávka stabilního průtokového množství 70 m3/s, přičemž průměrný přirozený průtok Senqu v místech, kde opouští Lesotho je 115 m3/s.
Projekt se týká víceméně 3 dnešních nezávislých demokratických států: Jižní Afriky, Lesotha a Namibie. Byl zahájen za zcela jiných politických podmínek: době apartheidu v JAR , vojenské vlády v Lesothu , v době kdy Namibie byla kolonií JAR. V 90. letech byl projekt znovu oponován nezávislým hnutím v každé zemi a všechny tři nové demokratické vlády mu vyslovily souhlas (Lesotho zejména kvůli příjmům z projektu, Jižní Afrika kvůli potřebě vody). Celkové náklady projektu jsou odhadovány na 8 bilionů USD (fáze 1A – 2,5 bilionu, fáze 1B – 1,5 bilionu). Většina finančních prostředků na realizaci projektu jde z Jižní Afriky, z velké části z daní současných uživatelů vody. Zbytek pochází z úvěrů mezinárodních bank a fondů. Lesotho financuje výstavbu hydroelektrárny Muela ve výši 23 mil. USD.
SCHEMA VÝSTAVBY
1954 – první diskuze o projektu
1986 (říjen) – oficiální zahájení projektu
1986 (říjen) – oficiální zahájení projektu
fáze 1A (ukončena 1998)
nádrž Katse (zahájení stavby 1989, napouštěna od října 1995, výška hráze 182 m, plánovaný objem 1 950 mil m3 , 18 km nad hrází vybudována 98 m vysoká věž, odtud začíná potrubí o průměru 5m, dodávka průtoku 18,2 m3/s, spolu s Masoku na 20,1 m3/s)
Transfer Tunnel (45 km) z nádrže Katse k nádrži Muela
nádrž Muela (výška hráze 55 m, 3 x 24 MW Francisovy turbíny)
hydroelektrárna Muela
Delivery Tunnel (36 km) z nádrže Muela do koryta řeky As
fáze 1B ( 2004 ? – možnost oddálení o 8-20 let)
nádrž Mohale (výška hráze 145 m, plánovaný objem 968 mil. m3, navýšení průtoku na 29,6 m3/s)
Interconnecting Tunnel (30 km) mezi nádržemi Mohale a Katse
Matsoku Wier (hráz) a Transfer Tunnel (6,4 km)
fáze II ( 2008 ?)
nádrž Mashai (plánovaný objem 3 305 mil. m3, navýšení průtoku na 55 m3/s)
druhý Transfer Delivery Tunnel z nádrže Katse do koryta řeky As
fáze III ( 2017 ?)
nádrž Tsoelike a čerpací stanice (plánovaný objem 2 224 mil. m3, navýšení průtoku na 64,6 m3/s)
fáze IV ( 2020 ?)
nádrž Ntoahae a čerpací stanice (navýšení průtoku na celkových plánovaných 70 m3/s)
nádrž Katse (zahájení stavby 1989, napouštěna od října 1995, výška hráze 182 m, plánovaný objem 1 950 mil m3 , 18 km nad hrází vybudována 98 m vysoká věž, odtud začíná potrubí o průměru 5m, dodávka průtoku 18,2 m3/s, spolu s Masoku na 20,1 m3/s)
Transfer Tunnel (45 km) z nádrže Katse k nádrži Muela
nádrž Muela (výška hráze 55 m, 3 x 24 MW Francisovy turbíny)
hydroelektrárna Muela
Delivery Tunnel (36 km) z nádrže Muela do koryta řeky As
fáze 1B ( 2004 ? – možnost oddálení o 8-20 let)
nádrž Mohale (výška hráze 145 m, plánovaný objem 968 mil. m3, navýšení průtoku na 29,6 m3/s)
Interconnecting Tunnel (30 km) mezi nádržemi Mohale a Katse
Matsoku Wier (hráz) a Transfer Tunnel (6,4 km)
fáze II ( 2008 ?)
nádrž Mashai (plánovaný objem 3 305 mil. m3, navýšení průtoku na 55 m3/s)
druhý Transfer Delivery Tunnel z nádrže Katse do koryta řeky As
fáze III ( 2017 ?)
nádrž Tsoelike a čerpací stanice (plánovaný objem 2 224 mil. m3, navýšení průtoku na 64,6 m3/s)
fáze IV ( 2020 ?)
nádrž Ntoahae a čerpací stanice (navýšení průtoku na celkových plánovaných 70 m3/s)
KLADY A ZÁPORY PROJEKTU (z pozice Lesotha)
Sociální dopady
– přísun 20 000 pracovníků do oblasti stavby, kteří bydlí v četných kempech, nese s sebou nárůst AIDS, prostituce, alkoholismu, kriminality
– dochází k rozpadu komunity obyvatelstva, žijícího doposud v odlehlých horských oblastech, rozpadají se rodiny i celé vesnice.
– realizací 1A fáze je postiženo okolo 24 360 obyvatel, bylo zbouráno více jak 300 obydlí, došlo k záboru 3212 ha pastvin a 925 ha orné půdy (orné půdy zaujímají v Lesothu jen 9 % rozlohy země = 273 195 ha), fází 1B postiženo dalších 7 400 obyv., 83 vesnic s 1215 obydlími, z nich téměř 600 obydlí bude zaplaveno, dojde k záboru 1635 ha pastvin a 575 ha orné půdy.
– kompenzace pro místní obyvatelstvo je mnohdy nedostatečná (např. řada obyvatel, kteří ztratili své domovy v 1990-91 nebyla kompenzována ještě v 1995)
– obyvatelstvo v souvislosti s přesunem z údolních poloh s půdami bohatými na živiny do svažitých území ztrácí a musí přehodnotit své potravinové zdroje. Dopady jsou tlumeny v tomto smyslu např. distribucí kukuřice, luštěnin a pod.
– sociální přínos je vládami spatřován ve výstavbě infrastruktury v návaznosti na budovaná vodní díla (komunikace, rozvod elektřiny, obchody, kulturní zařízení, rekreační objekty) důležité pro rozvoj regionu horské oblasti Lesotha jako celku.
– přísun 20 000 pracovníků do oblasti stavby, kteří bydlí v četných kempech, nese s sebou nárůst AIDS, prostituce, alkoholismu, kriminality
– dochází k rozpadu komunity obyvatelstva, žijícího doposud v odlehlých horských oblastech, rozpadají se rodiny i celé vesnice.
– realizací 1A fáze je postiženo okolo 24 360 obyvatel, bylo zbouráno více jak 300 obydlí, došlo k záboru 3212 ha pastvin a 925 ha orné půdy (orné půdy zaujímají v Lesothu jen 9 % rozlohy země = 273 195 ha), fází 1B postiženo dalších 7 400 obyv., 83 vesnic s 1215 obydlími, z nich téměř 600 obydlí bude zaplaveno, dojde k záboru 1635 ha pastvin a 575 ha orné půdy.
– kompenzace pro místní obyvatelstvo je mnohdy nedostatečná (např. řada obyvatel, kteří ztratili své domovy v 1990-91 nebyla kompenzována ještě v 1995)
– obyvatelstvo v souvislosti s přesunem z údolních poloh s půdami bohatými na živiny do svažitých území ztrácí a musí přehodnotit své potravinové zdroje. Dopady jsou tlumeny v tomto smyslu např. distribucí kukuřice, luštěnin a pod.
– sociální přínos je vládami spatřován ve výstavbě infrastruktury v návaznosti na budovaná vodní díla (komunikace, rozvod elektřiny, obchody, kulturní zařízení, rekreační objekty) důležité pro rozvoj regionu horské oblasti Lesotha jako celku.
Ekologické dopady
– realizací projektu dojde k ovlivnění dolního toku Orange ve smyslu vodnosti a kvality vody.
– změní se sezonalita i velikost povodní, výrazně se sníží transport plavenin a živin
– očekává se, že na dolním toku Orange dojde k redukci vlhkomilné příbřežní vegetace, bude méně vody pro lidi i divoká zvířata.
– na dolním toku Orange se sníží počet ryb v řece a sníží se rybolov
– v souvislosti s kvalitou vody jsou vedle redukce transportu plavenin a živin diskutovány změny v kyslíkovém a teplotním režimu.
– napouštění nádrže Katse vyvolalo v okolní oblasti určité projevy zemětřesení (trhliny): „Pro vesničany z Ha Mapeleng (10 km proti proudu nad hrází) bylo v 1995 překvapením, že měli pobořené domy a našli trhlinu v zemi o šířce 30 mm a 1500 m dlouhé (neznámá síla o síle 2,5 Richterovy stupnice ?). Puklina bežela rovnoběžně s okraji údolí. Nainstalovaný monitor další otřesy nezaznamenal. Při stavbě bylo samozřejmě respektováno, že území se nachází v území dávné tektoniky a vulkanismu (trias?) a hráz je konstruována tak, aby vydržela potenciální zemětřesení 6,5 Richterovy stupnice. Riziko sesuvů je eliminováno vzhledem k pevné geologické struktuře.
– zvýšená vodní eroze v době stavby nádrží.
– realizací projektu dojde k ovlivnění dolního toku Orange ve smyslu vodnosti a kvality vody.
– změní se sezonalita i velikost povodní, výrazně se sníží transport plavenin a živin
– očekává se, že na dolním toku Orange dojde k redukci vlhkomilné příbřežní vegetace, bude méně vody pro lidi i divoká zvířata.
– na dolním toku Orange se sníží počet ryb v řece a sníží se rybolov
– v souvislosti s kvalitou vody jsou vedle redukce transportu plavenin a živin diskutovány změny v kyslíkovém a teplotním režimu.
– napouštění nádrže Katse vyvolalo v okolní oblasti určité projevy zemětřesení (trhliny): „Pro vesničany z Ha Mapeleng (10 km proti proudu nad hrází) bylo v 1995 překvapením, že měli pobořené domy a našli trhlinu v zemi o šířce 30 mm a 1500 m dlouhé (neznámá síla o síle 2,5 Richterovy stupnice ?). Puklina bežela rovnoběžně s okraji údolí. Nainstalovaný monitor další otřesy nezaznamenal. Při stavbě bylo samozřejmě respektováno, že území se nachází v území dávné tektoniky a vulkanismu (trias?) a hráz je konstruována tak, aby vydržela potenciální zemětřesení 6,5 Richterovy stupnice. Riziko sesuvů je eliminováno vzhledem k pevné geologické struktuře.
– zvýšená vodní eroze v době stavby nádrží.
Obrázek: Schéma LHDA od Tambo
Odkaz: LHDA
