Súdán, Královská nekropole Nuri

Nuri je jednou ze súdánských královských nekropolí na levém břehu Nilu, poblíž města Karima. Nekropole se rozprostírá na přibližně 52m². Pohřebiště bylo založeno faraónem Taharkou, který zde má nejvyšší pyramidu v Súdánu, výška dosahuje 50m. Je postavená tak, aby v den narození Taharky vrchol pyramidy, chrám bohyně Mut, Jebel Barkal a Slunce byly v jedné přímce. Nachází se zde hrobky dalších dvaceti napatských králů a více jak 50 královen.

Starověká Núbie a království nacházející se na území Súdánu zůstávala ve stínu Egypta ze severu, Axumské říše a etiopských vladařů z východu, z jihu tvořili bariéru bažiny a africká divočina jižního Súdánu a ze západu nekonečná Sahara. Setkat se s historií Súdánu lze zejména přes Egypt, kdy se objevují zmínky o Súdánu jako o zemi zlata, dobytka a silných válečníků. I přesto, že byl se starobylým Egyptem v neustálém obchodním i válečném kontaktu, hrál Súdán roli spíše cenné kolonie, například u Thutmose III., který svou říší rozšířil až k posvátné hoře – Jebel Barkalu, kde postavil chrám a dal tak podnět novému náboženství, nebo obávaného protivníka, například Ramesse II., postavil několik chrámů na hranici Núbie (resp. v Núbii), kde prezentoval svou sílu, božskost a neporazitelnost. Nejhonosnější stavbou na hranici je Abú Simbel, kde kolosy faraóna děsí příchozí velikostí vladaře a pohledem, před kterým se při Nilu nešlo schovat.
Do historie Egypta se nesmazatelným způsobem zapsali vládci ze Súdánu dobytím celého Egypta, jeho spojením, rozšířením hranic a vládou Egyptu jako faraóni 25. dynastie. Nejednalo se o vtržení do země, kdy se loupí a likviduje. Někdejší kušitští faraóni vyznávali stejnou víru jako starobylí Egypťané. Naopak, fungovali spíše jako obrozenci, kteří měli zájem o egyptskou kulturu, víru a tradice, které pak dle egyptského vzoru rozšiřovali i na svém území.
Bylo to jako převzetí ohně, který v Egyptě pomalu uhasínal a v Súdánu se naopak rozhořel. Díky tomu se na území Súdánu setkáme s unikátními památkami, jako jsou chrámové komplexy a rozsáhlé nekropole s prvky skoro typickými pro Egypt. Mohylové hroby, mastaby a různé pyramidy s výzdobou jako v Údolí králů.
Díky usilovné práci archeologů, mimo jiné i českých archeologů z Národního muzea a egyptologů, lze dnes obdivovat zmapované a rekonstruované nekropole jako je Nuri.

Obrázky:Pohled na nekropoli Nuri, ruiny křesťanského kostela a staveb na okraji nekropole.

Nekropole Nuri

Nuri je súdánská vesnice, podle níž je pojmenována nekropole, jejíž starověký název není znám. Pohřebiště Nuri se nachází přibližně 10km proti proudu Nilu od Jebel Barkalu. Podobně jako nekropole El-Kurru se nachází v záplavové zóně Nilu, což je jeden z faktorů, negativně ovlivňující stav pohřebiště. Rozloha nekropole Nuri je vůči Kurru zhruba dvojnásobná, zdejší pyramidy jsou stupňovité, stavěné z cihel ze zdejšího červeného pískovce a slepenců. I přes povětrnostní vlivy, nekvalitní stavební materiál a mizivou funkční konzervaci staveb, jsou některé typické prvky pyramid stále rozeznatelné.
V El-Kurru, kde lze sledovat vývoj kušitských pohřebišť, od mohylových hrobů, kam pohřbívali panovníky ve skrčeném stavu, jak to bylo typické např. pro Kermu, přes mastaby, až po pyramidy, pod kterými se nacházela jedna místnost (pohřební komora) a přístupové schodiště. Panovníci zde byli pohřbíváni na pohřebním loži – typický znak kušitských královských hrobek (viz. obrázek).
Pohřebiště je rozděleno do dvou částí, na východ jsou pyramidy napatských králů, na západ jsou pyramidy královen. Mapka nekropole v Nuri.
V Nuri jsou jen stupňovité pyramidy, s podzemními místnostmi – jedna až dvě předsíně a pohřební komora. Místnosti jsou nádherně zdobené, podobně jako hrobky v Údolí králů. U některých hrobek se vyskytovalo pohřební lože umístěné na kamenném podstavci. Některé měly po egyptském stylu žulový sarkofág (viz. obrázek). A tak není pochyb o tom, že zdejší nekropole byla inspirována Horním Egyptem.
Důvodem založení této nekropole faraónem Taharkou byl nejen fakt, že do té doby používaná nekropole v El Kurru byla již plná, ale i náboženské důvody. V Egyptě jsou na východním břehu chrámy a svatyně (Luxor a Karnak) a na západním břehu královské nekropole (Údolí králů a Údolí královen). Zde se nachází, stejně jako v Egyptě na levém břehu královská nekropole Nuri a na pravém pak chrámy u svaté hory Jebel Barkal. Další pozoruhodností je i samotný sklon pyramid, který se neshoduje s pyramidami Staré říše v Dolním Egyptě, ale s malými pyramidami z horního Egypta, např. v Deir el-Medině, podobně jako umístění pohřební komory pod pyramidou a existence kaple, nebo také svatyně, u pyramidy.

Obrázky: Hrobky králů, hrobky královen.

Pro zdejší hrobky je typické že pohřební prostory jsou vytesány v pískovcovém podloží, kam vede hluboké schodiště, následují tři komory, po egyptském stylu zdobené malbami a hieroglyfy. V poslední síni – pohřební komoře – se nachází kamenný podstavec, někdy zdobený reliéfy, na kterém spočívaly máry, nebo spíše pohřební lože, kterému byly částečně nebo zcela odstraněny podpěrné nohy. Královská hrobka měla pohřební komoru v hloubce 8 – 9m. Většina pyramid měla při sobě kapli, jejíž interiér byl zdoben reliéfy v egyptském nebo etiopském stylu a mohli sloužit jako svatyně pro posmrtné uctívání zesnulého. Dnes již jsou tyto kaple pro laika nerozpoznatelné.

Pohřbívání v nekropoli

Napatští králové a královny byli mumifikováni dle egyptského vzoru, jejich těla byla zabalena do obvazů a napuštěna pryskyřicemi. Na úrovni srdce byl skarab ze zeleného malachitu. Přes hrudník jim byla položena berla jako symbol moci v osirisovském postavení. Prsty rukou i nohou byly pokryty zlatem (soudě dle hrobek královen). Vnitřnosti byly umístěny do kanop. Samotná mumie byla umístěna ve zdobené dřevěné rakvi, podobně jako u egyptských faraónů. Nechybělo ani zdobení zlatými a bronzovými pláty, kalcitem a obsidiánem. Na rakvi nesměl chybět symbol Hóra. Tato rakev byla umístěna ve vnější rakvi, bohatě zdobené zlatem, většinou s motivem supa s roztaženými křídly. U dvou králů se nalezl i žulový sarkofág (viz. obrázek) s reliéfy s výjevy a texty z knihy Amduat. V pohřebních komorách nesměly chybět ani posvátné figurky vešebt (šabtej). I přesto, že se nenašla žádná nevypleněná hrobka jako v Údolí králů – hrobka Tutanchamona, část pohřební výbavy napatských králů se přeci jen našla a tak se předpokládá, že pohřební výbava byla stejně bohatá jako u vladařů Egypta.
Hrobky královen byly podobné hrobkám králů, jen výzdoba nebyla tak honosná a výbava tak bohatá. Většina hrobek se skládala z pohřební místnosti a předsíně, nebo jen pohřební místnosti, v hloubce 4 až 8m. Pyramida nad hrobkou byla zhruba poloviční než hrobka krále, některé byly ještě nižší. Interiér byl podobný hrobkám v El-Kurru. U hrobek královen se nenacházely svatyně u pyramid.

Obrázky: Sarkofág z pyramidy v Nuri, neboli pohřbívání po egyptsku, pohřební komora v El-Kurru – pohřební komory v Nuri mají podobnou výzdobu, pohřební lože kušitských králů z období Kermy.

Nekropole v Nuri obsahuje hrobky 21 králů a 52 královen a princezen. První pyramidu zde postavil faraón Taharka, jehož pyramida je největší v nekropoli. Všechny hrobky byly vykradeny již ve starověku. V oblasti severně od Taharkovy pyramidy se nachází zbytky křesťanských domů, na západ od Taharkovy pyramidy trosky kostela. Pro většinu zmíněných staveb byl použit materiál z rozpadajících se pyramid, což je další faktor, který moc nepomohl dobrému zachování nekropole.
Vstup do podzemních komnat byl zazděn a zavalen kameny a vstupní schodiště zaváto pískem. Ani tato opatření nezabránila vykradení hrobek.

Obrázky: posvátné figurky vešebt (šabtej) v Národním muzeu v Chártúmu, dřevěná rakev z období Napatského království.

Taharkova pyramida

Odhaduje se, že její výška byla 40 – 50m a zabírala plochu 51,75m². Pyramida má nejsložitější systém podzemních komor navazujících na pohřební komoru ze všech pyramid v Súdánu. Vstupní schodiště mající 51 schodů vede z východní strany a je trochu ukloněno severně od středové osy pyramidy, což poukazuje na to, že původní pyramida byla menší. Původní pyramida byla postavena přímo na upraveném pískovcovém podloží. Zápisy z počátku 19. století hovoří o vyčnívajícím vrcholu vnitřní pyramidy z již rozpadlé velké vnější pyramidy. Vnější pyramida byla prvním typem pyramidy se schodovitým obložením boků a rovným obložením hran. Takovýto typ pyramid je vidět zachovalejším stavu v nekropoli u Jebel Barkalu, nebo v nekropoli Meroe. Materiál na Taharkovu pyramidu byl bílý pískovec, což je jen u této pyramidy, a červený pískovec, použitý i u jiných pyramid v Nuri. Sklon pyramidy byl přibližně 69°. Ve stěnách obklopujících pyramidu výzkumník Reisner nenašel žádný vstup do svatyně.

Obrázky: Taharkova pyramida, jedna z pyramid v královské nekropoli Meroe, vzhled pyramid v Nuri byl podobný – obložené hrany, stupňovité pyramidy, se svatyní.

Schodiště, podzemní komory a pohřební síň byly vytesány do pískovcového podloží do hloubky 13 metrů pod zem. Na schodiště po přibližně 3 krocích navazoval ozdobný vstup do předsíně, která měla stejně jako pohřební síň obloukově klenutý strop. Zajímavá je pro napatské hrobky netypická pohřební místnost. Po obou stranách se nachází 3 masivní sloupy, rozdělující komoru do tří lodí. Sloupy jsou součástí původní skály, ve které je hrobka vytesána. Boční lodě mají výklenky, střední pak kamenný podstavec, na kterém patrně spočívalo pohřební lože. Všechny tři uličky mají klenutý strop. Celá pohřební síň byla obehnána chodbou, do níž vstup byl z chodby před předsíní z obou stran a pak ještě ze zadní části pohřební místnosti, což je další velice netypický a jedinečný prvek napatské hrobky.
Vnitřní jádro pyramidy zůstalo neporušeno až do konce 19. století.

Záhadou pohřebiště faraóna Taharky je i to, že se na sloupu pyramidy u Sedeingy našla kartuš s jeho jménem. Jelikož se tělo panovníka Taharky v nekropoli v Nuri nenašlo a nebyly v pyramidě ani jakékoli náznaky pohřební výbavy, spekuluje se, že pyramida je pouze kenotaf a pravý hrob se nenachází jinde. Tuto teorii podporuje i fakt, že v pyramidě u Sedeingy se našly kousky zlata a stříbra, pravděpodobně z pohřební výbavy a zbytky kostí, patřícím jednomu člověku – možná právě faraónu Taharkovi.