Komory, které leží v Mozambickém průlivu mezi Tanzanií, Mosambikem a Madagaskarem, mohly být turistickým rájem jako Seychely, ale 20 převratů od získání nezávislosti udělalo z Komor jednu z nejchudších zemí. Země vyváží pouze zemědělské produkty, které trpí značnými výkyvy cen. Komory dále několikrát čelily rozpadu a proběhlo několik válek mezi ostrovy. V roce 2009 se po referendu odtrhl k Francii ostrov Mayotte. Na ostrovech přetrvává riziko občanských politických demonstrací a civilních nepokojů, včetně násilných střetů mezi policií a demonstranty. Pro turistu platí, že je lépe se veřejným shromážděním vyhnout. Vývoz, průvoz i dovoz jakýchkoliv živočichů, rostlin a předmětů pocházejících nebo vyrobených z divoké zvěře je trestný. Povolen je vývoz uměleckých předmětů. Na ostrovech je zachovalá síť silnic, nedoporučuje se však cestovat v noci a spíše využívat místní taxíky. Telekomunikační spojení je nespolehlivé, výpadky vody a elektřiny jsou běžné. Jachting, podobně jako u celého východního pobřeží Afriky, ohrožuje pirátství. Komory přesto mají co nabídnout. Mají krásné pláže. Leží zde aktivní sopka Karthala. Za shlédnutí stojí lidové slavnosti s šavlovým tancem ve městě Mitsamiouli či město Fomboni, kde jsou hrobky starých vládců.
Základní informace
Hlavní město: Moroni
Počet obyvatel: 846 281
Rozloha: 1 862 km2 (s nárokovaným ostrovem Mayotte 2235 km2)
Úřední jazyk: komorština, arabština, francouzština
Měna: 1 Komorský frank (KMF) = 100 centimů
Čas: Praha + 2 h
Administrativní uspořádání: 3 ostrovy (3 samosprávy) – Grande Comore (Njazidja), Anjouan (Nzwani), Moheli (Mwali); ostrov Mayotte se hlásí k Francii!
Délka hranic: 0 km
Sousední státy: ostrovní stát
Hlavní město: Moroni
Počet obyvatel: 846 281
Rozloha: 1 862 km2 (s nárokovaným ostrovem Mayotte 2235 km2)
Úřední jazyk: komorština, arabština, francouzština
Měna: 1 Komorský frank (KMF) = 100 centimů
Čas: Praha + 2 h
Administrativní uspořádání: 3 ostrovy (3 samosprávy) – Grande Comore (Njazidja), Anjouan (Nzwani), Moheli (Mwali); ostrov Mayotte se hlásí k Francii!
Délka hranic: 0 km
Sousední státy: ostrovní stát
Přírodní a klimatické podmínky
Klima: tropické, období dešťů od listopadu do května
Reliéf: ostrovy sopečného původu lemované korálovými útesy
Nejvyšší bod: Le Kartala 2 360m n.m.
Nejnižší bod: hladina Indického oceánu 0m n.m.
Klima: tropické, období dešťů od listopadu do května
Reliéf: ostrovy sopečného původu lemované korálovými útesy
Nejvyšší bod: Le Kartala 2 360m n.m.
Nejnižší bod: hladina Indického oceánu 0m n.m.
Hospodářský přehled
Hrubý národní důchod/obyv.: 1380 USD (2020)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 1 600 USD (2017 – odhad)
Inflace: 1%
Směnný kurz: 1 USD (americký dolar) = 453,6 KMF (komorský frank)
Nezaměstnanost: 6,5%
Nerostné zdroje: –
Využití půdy: orná půda 46,7%, louky a pastviny 8,1%, trvalé kultury 29,6%, lesy 1,4%, ostatní 14,2%
Zemědělství: vanilka, hřebíček, ylang-ylang (surovina pro výrobu éterických olejů), banánovník, palma kokosová, cukrová třtina, rybolov, chov ovcí a skotu – potraviny však dováží (až 70% spotřeby)
Průmysl: rybolov, turismus a vonné esence
Hrubý národní důchod/obyv.: 1380 USD (2020)
Hrubý domácí produkt/obyv.: 1 600 USD (2017 – odhad)
Inflace: 1%
Směnný kurz: 1 USD (americký dolar) = 453,6 KMF (komorský frank)
Nezaměstnanost: 6,5%
Nerostné zdroje: –
Využití půdy: orná půda 46,7%, louky a pastviny 8,1%, trvalé kultury 29,6%, lesy 1,4%, ostatní 14,2%
Zemědělství: vanilka, hřebíček, ylang-ylang (surovina pro výrobu éterických olejů), banánovník, palma kokosová, cukrová třtina, rybolov, chov ovcí a skotu – potraviny však dováží (až 70% spotřeby)
Průmysl: rybolov, turismus a vonné esence
Obyvatelstvo
Národnostní složení: Komořané a ostatní
Náboženství: islám 98% a ostatní
Věková struktura: 0-14: 36,68%; 15-24: 20,75%; 25-54: 33,99%; 55-64: 4,49%; 65 +: 4,08%
Porodnost: 23,6 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 6,9 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 1,47%
Střední délka života při narození: 65,7 let
Národnostní složení: Komořané a ostatní
Náboženství: islám 98% a ostatní
Věková struktura: 0-14: 36,68%; 15-24: 20,75%; 25-54: 33,99%; 55-64: 4,49%; 65 +: 4,08%
Porodnost: 23,6 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 6,9 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 1,47%
Střední délka života při narození: 65,7 let
Historicko politický přehled
Prezident: AZALI Assoumani (od 26. května 2016)
Premiér: Funkce není – hlavou vlády je prezident.
Úřední název: Union des Comores (Francouzky), Udzima wa Komori (Komorsky), al-Ittiḥād al-Qumurī/Qamarī (arabsky)
Státní zřízení: Federativní prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day 6. července (získání nezávislosti na Francii v roce 1975)
Politické strany a jejich představitelé: Convention for the Renewal of the Comoros nebo CRC [AZALI Assoumani]; Democratic Rally of the Comoros nebo RDC [Mouigni BARAKA]; Juwa Party nebo PJ [Ahmed Abdallah SAMBI, Mahamoudou AHAMADA]; Party for the Comorian Agreement (Partie Pour l’Entente Commorienne) nebo PEC [Fahmi Said IBRAHIM]; Rally for an Alternative of Harmonious and Integrated Development nebo RADHI [Abdou SOEFO]; Rally with a Development Initiative for Enlightened Youth nebo RIDJA [Said LARIFOU]; Union for the Development of the Comoros nebo UPDC [Mohamed HALIFA]
Prezident: AZALI Assoumani (od 26. května 2016)
Premiér: Funkce není – hlavou vlády je prezident.
Úřední název: Union des Comores (Francouzky), Udzima wa Komori (Komorsky), al-Ittiḥād al-Qumurī/Qamarī (arabsky)
Státní zřízení: Federativní prezidentská republika
Státní svátky: Independence Day 6. července (získání nezávislosti na Francii v roce 1975)
Politické strany a jejich představitelé: Convention for the Renewal of the Comoros nebo CRC [AZALI Assoumani]; Democratic Rally of the Comoros nebo RDC [Mouigni BARAKA]; Juwa Party nebo PJ [Ahmed Abdallah SAMBI, Mahamoudou AHAMADA]; Party for the Comorian Agreement (Partie Pour l’Entente Commorienne) nebo PEC [Fahmi Said IBRAHIM]; Rally for an Alternative of Harmonious and Integrated Development nebo RADHI [Abdou SOEFO]; Rally with a Development Initiative for Enlightened Youth nebo RIDJA [Said LARIFOU]; Union for the Development of the Comoros nebo UPDC [Mohamed HALIFA]
Politické specifikum: Parlament je jednokomorový a má 33 křesel. 15 členů volí regionální zákonodárné sbory a 18 členů je voleno nadpoloviční většinou hlasů v jednomandátových obvodech (jako naši senátoři). Volební mandáty pro poslance a prezidenta jsou pětileté. Poslední změna Ústavy z roku 2018 omezila rotaci předsednictví po ostrovech a mandát prezidenta na dvě volební období.
Cestovatelské minimum
Očkování: Ne. Zdravotní riziko představují cholera, hepatitida typu A a malárie! Pro případ úrazu je nezbytné mít kvalitní pojištění, kreditní kartu i hotovost. Z vodovodních kohoutků neteče pitná voda.
Očkování: Ne. Zdravotní riziko představují cholera, hepatitida typu A a malárie! Pro případ úrazu je nezbytné mít kvalitní pojištění, kreditní kartu i hotovost. Z vodovodních kohoutků neteče pitná voda.
Vízum: Ano. Ke vstupu do země je potřeba vízum, které je možno získat na Velvyslanectví Komorského svazu v Paříži.
MZV: Základní turistické informace
Mapa: Komory
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): KM
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +269
Internetová doména: .km
MZV: Základní turistické informace
Mapa: Komory
Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): KM
Řízení vozidla: vpravo
Mezinárodní telefonní předčíslí: +269
Internetová doména: .km
Obecně
Komorské souostroví leží na strategickém místě při severním vstupu do Mozambického průlivu mezi Afrikou a Madagaskarem. Skládá se ze čtyř hlavních ostrovů sopečného původu a mnoha malých korálových ostrůvku, které leží mezi 11°30´až 13° j.z. š. a 43°20´až 45°27´v.z. d..
Souostroví Komory bylo pravděpodobně osídleno mezi pátým a desátým stoletím a to nejen Afričany, ale též lidmi z jihovýchodní Asie. Souostroví bylo známé arabským cestovatelům od 10. století, kteří se na celém východním pobřeží Afriky usazovali kvůli obchodu společně s Peršany. Evropa je objevila díky Portugalcům počátkem 16. století. Ti se zde v letech 1500 – 1505 usadili na ostrově Grande Comore. V té době vládli ostrovům Ománští sultáni, jižní část ostrova Mayotte obsadili Malgašové. Ostrovy se často stávali terčem pirátů a místem lovu otroků. I na samotných ostrovech se populace až z poloviny skládala z otroků. Ostrov Mayotte od roku 1841 patřil Francouzům, ostatní ostrovy byly jejich protektorátem od roku 1886. V roce 1912 se staly francouzskou kolonií, která byla spravována z Madagaskaru. Po druhé světové válce (1947) získaly ostrovy autonomii se zastoupeními ve francouzském parlamentu a od roku 1958 se staly francouzským teritoriem. Komory získaly plnou autonomii v roce 1961. V roce 1974 Komory hlasují poprvé o nezávislosti, všechny ostrovy s výjimkou Mayotte hlasují pro nezávislost. 6. 7. 1975 Komory jednostranně vyhlásí samostatnost.
Prvním prezidentem se stal Ahmed Abdallah. Následující rok je sesazen a roztáčí se spirála státních převratů trvající až do roku 2001, kdy se Komory vrací k civilní vládě. První pokus o rozdělení Komor nastal v roce 1977, ostrovy Anjouan a Mohéli vyhlásily nezávislost na Komorách. V roce 2007 se pokusí od Komor znovu odtrhnout ostrov Anjouan pod vedením Mohameda Bacara. Ostrov vojensky obsadí/osvobodí vláda za pomoci vojsk Africké unie v následujícím roce. Obyvatelé ostrova Anjouan tento krok uvítali. V březnu 2009 se na ostrově Mayotte uskuteční referendum, kde většina absolutní většina obyvatel hlasuje pro plnou integraci s Francií. Vláda Komory podmínky referenda neuznává a stále si Mayotte nárokuje jako území státu Komory. Mayotte je dnes ve správě Francie.
Komorské souostroví leží na strategickém místě při severním vstupu do Mozambického průlivu mezi Afrikou a Madagaskarem. Skládá se ze čtyř hlavních ostrovů sopečného původu a mnoha malých korálových ostrůvku, které leží mezi 11°30´až 13° j.z. š. a 43°20´až 45°27´v.z. d..
Souostroví Komory bylo pravděpodobně osídleno mezi pátým a desátým stoletím a to nejen Afričany, ale též lidmi z jihovýchodní Asie. Souostroví bylo známé arabským cestovatelům od 10. století, kteří se na celém východním pobřeží Afriky usazovali kvůli obchodu společně s Peršany. Evropa je objevila díky Portugalcům počátkem 16. století. Ti se zde v letech 1500 – 1505 usadili na ostrově Grande Comore. V té době vládli ostrovům Ománští sultáni, jižní část ostrova Mayotte obsadili Malgašové. Ostrovy se často stávali terčem pirátů a místem lovu otroků. I na samotných ostrovech se populace až z poloviny skládala z otroků. Ostrov Mayotte od roku 1841 patřil Francouzům, ostatní ostrovy byly jejich protektorátem od roku 1886. V roce 1912 se staly francouzskou kolonií, která byla spravována z Madagaskaru. Po druhé světové válce (1947) získaly ostrovy autonomii se zastoupeními ve francouzském parlamentu a od roku 1958 se staly francouzským teritoriem. Komory získaly plnou autonomii v roce 1961. V roce 1974 Komory hlasují poprvé o nezávislosti, všechny ostrovy s výjimkou Mayotte hlasují pro nezávislost. 6. 7. 1975 Komory jednostranně vyhlásí samostatnost.
Prvním prezidentem se stal Ahmed Abdallah. Následující rok je sesazen a roztáčí se spirála státních převratů trvající až do roku 2001, kdy se Komory vrací k civilní vládě. První pokus o rozdělení Komor nastal v roce 1977, ostrovy Anjouan a Mohéli vyhlásily nezávislost na Komorách. V roce 2007 se pokusí od Komor znovu odtrhnout ostrov Anjouan pod vedením Mohameda Bacara. Ostrov vojensky obsadí/osvobodí vláda za pomoci vojsk Africké unie v následujícím roce. Obyvatelé ostrova Anjouan tento krok uvítali. V březnu 2009 se na ostrově Mayotte uskuteční referendum, kde většina absolutní většina obyvatel hlasuje pro plnou integraci s Francií. Vláda Komory podmínky referenda neuznává a stále si Mayotte nárokuje jako území státu Komory. Mayotte je dnes ve správě Francie.
Ostrovy mají společný sopečný původ, ale rozdílné stáří a tím se zásadně liší. Pouze půda je tvořena převážně sopečným tufem. Nejstarší a tím nejplošší je Mayotte (vysočiny dosahují maximálně 650 m n. m.), který leží nejblíže Madagaskaru. Mayotte je obklopeno korálovými útesy. U ostatních ostrovů je jich méně. Ostrov Mohéli a Anjouan jsou mladší. Anjouan má nejvyšší vrchol M´Tingui o výšce 1 575 m n.m. Největší, nejmladší a nejvyšší je ostrov Grande Comore. Eroze zde téměř nevytvořila údolí. Nejvyšší vrchol Mount Karthala je stále aktivní sopkou s kráterem a fumarolami. Naposledy chrlila popel v roce 2005 a tisíce obyvatel muselo opustit své domovy.
Komory jsou pod vlivem vlhkých jihozápadních a severovýchodních větrů. Více srážek přináší jihozápadní vítr. Průměrné roční srážky jsou závislé na nadmořské výšce. Od 1000 – 2500 mm na pobřeží po 5000mm na svazích Karthaly. Podnebí je tropické s teplotami 25 – 30°C. Často se zde projevují tropické cyklony. Ostrovy mají dva chody počasí – teplé a vlhké od listopadu do dubna, kdy monzun ze severu přináší maximum srážek. Od května do října vane jihovýchodní pasát, který přináší suché počasí.
Říční síť je řídká. Pouze ostrovy Anjouan a Mohéli mají stálé řeky a podzemní vodu. Naopak lidé na ostrově Grande Comore jsou odkázáni pouze na dešťovou vodu.
Vegetace odpovídá chodu srážek. Na závětrné straně rostou rostliny snášející sucho (vegetace africké savany včetně baobabů), na návětrné straně rostou vlhké lesy, které jsou podobné floře Madagaskaru s dvěma endemickými rody Cremocarpon a Ranevea. Na pobřeží rostou mangrovy, kokosové palmy i ovocné stromy. Původní vegetaci na mnoha místech nahrazují plantáže. Půda však trpí erozí, díky neefektivnímu zemědělství. V nejvyšších nadmořských výškách rostou vřesovce a kručinky.
Říční síť je řídká. Pouze ostrovy Anjouan a Mohéli mají stálé řeky a podzemní vodu. Naopak lidé na ostrově Grande Comore jsou odkázáni pouze na dešťovou vodu.
Vegetace odpovídá chodu srážek. Na závětrné straně rostou rostliny snášející sucho (vegetace africké savany včetně baobabů), na návětrné straně rostou vlhké lesy, které jsou podobné floře Madagaskaru s dvěma endemickými rody Cremocarpon a Ranevea. Na pobřeží rostou mangrovy, kokosové palmy i ovocné stromy. Původní vegetaci na mnoha místech nahrazují plantáže. Půda však trpí erozí, díky neefektivnímu zemědělství. V nejvyšších nadmořských výškách rostou vřesovce a kručinky.
Obyvatelstvo je soustředěno převážně ve vnitrozemských vesnicích s výjimkou hlavního města Moroni. Obyvatelstvo se živí zemědělstvím. Na Komorech se stále praktikuje obchod s lidmi, včetně dětí a „otrocká práce“ na plantážích.
Rádio je hlavní komunikační prostředek.
Ekonomie země je závislá na zahraniční pomoci. 80% lidí zaměstnává zemědělství. Země vyváží zemědělské produkty – vanilky, vonných esencí z rostlin ylang-ylang, bazalky a „citronové trávy“, hřebíčku a kopry. Což vytváří 40% HDP. Hlavní obchodní partneři jsou Turecko, Francie, Singapur a Saudská Arábie. Zbylou část HDP „vytváří“ pomoc od komorské diaspory v zahraničí.
Silniční síť je zachovalá a dosahuje délky 880km, z nichž je 673 kilometrů betonových. Komory mají 4 letiště. Hlavní dopravu zajišťuje kabotáž ve 177 přístavech, námořní terminály jsou dva Mayotte a Mutsamudu.