Kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera)

Kokosová palma je pěstována lidmi po tisíciletí a její původ dnes lze stěží vypátrat. Předpokládá se, že se rozšířila z jihovýchodní Asie. Za dlouhou dobu pěstování lidmi si našla široké uplatnění. Při naříznutí květenství vytéká značné množství sladké mízy, ze které se vyrábí cukr, kokosové víno, jehož destilací vzniká pálenka arak. Plodem je obrovská peckovice, která je pokryta žlutou vrstvou exokarpu. Z vláknitého mezokarpu – koiru – se vyrábí lana, rohože, koberce, obaly… Z tvrdého endokarpu se vyrábí například i kvalitní dřevěné uhlí. Pod ním se nalézá endosperm, bílá hmota známá jako kopra, ze které povařením vzniká kokosové mléko. U nedozrálých plodů bývá dutina částečně vyplněna kokosovým džusem, někdy nazývána kokosová voda, nebo mylně kokosové mléko.

 

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Liliopsida (jednoděložné rostliny)
Řád: Arecales (arekotvaré)
Čeleď: Arecaceae (arekovité)
Rod: Cocos (kokosovník)
Druh: Cocos nucifera (kokosovník ořechoplodý)

 

Kokosovník ořechoplodý je typickým zástupcem flóry tropického pásu. Vyskytuje se především při mořských pobřežích, ale bývá vysazován i ve vnitrozemí. Kokosová palma je známá již více jak 3 000 let a z archeologických průzkumů na Novém Zélandu je známo její široké rozšíření ještě před intenzivním pěstováním a vysazováním lidmi. Schopnost plodů, kokosových ořechů, překonávat vzdálenosti až 4500km ve slané vodě, při zachování klíčivosti, dopomohla širokému rozšíření této palmy. Mnohokrát se lidé setkali díky mořským proudům s kokosovými ořechy schopnými klíčit, například v Norsku, ještě před tím, než poznali kokosovou palmu.

Různé prostředí způsobilo variabilitu jak rostlin, tak i jejich plodů. Lze patrně proto v budoucnu očekávat rozdělení kokosovníků do poddruhů. Původ kokosové palmy je neznámý, ale odhaduje se, že by to mohly být ostrovy Tichého oceánu a nebo jihovýchodní Asie. Nejbližší příbuzný je Beccariophoenix alfredii, palma nedávno objevená na Madagaskaru v kopcích blízko Antsirabe. Roste v nadmořské výšce okolo 1 000m a je odolnější vůči nižším teplotám. Vzhledem, až na fialové plody, je totožná s kokosovou palmou.
Kokosové palmy prosperují v místech s dostatkem vlhkosti, jak vzdušné způsobené srážkami, tak i ve vlhké půdě v přítomnosti moří, jezer nebo řek. Teplota v průběhu roku nesmí klesat pod 15°C. Starší rostliny jsou ojediněle schopny krátkodobě přečkat i teploty blízko nule. Čím níže však teplota klesne, tím vyšší je mortalita palem. Průměrná teplota by se měla pohybovat kolem 30°C.

 

Vzhledem k nárokům na vzdušnou vlhkost nesnesou pouštní klima, ale mohou růst při březích slaných jezer a moří, jelikož jim slaná voda nevadí. Půda by měla mít pH 5,00 – 8,00. Kokosové palmy jsou odolné proti cyklónům, silnému větru a dešti. Jelikož disponují kořeny sahajícími až do osmimetrových hloubek, vyvrácení palmy je tak ojedinělé i ve vlhkých písčitých půdách.

 

Obrázek: Klíčící kokosová palma v Tamatave na Madagaskaru.

 

Kokosová palma je víceletá rostlina, která se může dožít až 100let. Roste na jednom štíhlém kmeni, 5 až 30m dlouhém, jehož hladký povrch je zvrásněn jizvami po listech. Na vrcholu palmy vyrůstá kolem 30-ti až pětimetrových listů. Jsou jemně zpeřené, s dlouhým řapíkem a silnou střední žilkou. Mezi sedmým až devátým rokem začínají kvést uprostřed koruny obrovskou až dva metry dlouhou žlutou latou. Květy jsou samčí a samičí a opylení je samosprašné. Samčí květ má 6 tyčinek s prašníky a samičí 3 pestíky. Plodem kokosové palmy je kokosový ořech, což je vlastně velká peckovice. V ideálních podmínkách produkuje kokosová palma 50-100 kokosových ořechů.

 

Obrázek: Květ kokosové palmy v Morondavě na Madagaskaru.

 

Plod, kokosový ořech, je složen z několika vrstev: exokarpu, mezokarpu a endokarpu.
Exokarp je žlutá, někdy až oranžová, cca 1mm silná pektinová ochranná vrstva plodu.
Pod ním se skrývá silná vláknitá vrstva mezokarpu z níž se získává textilní vlákno – koira. Vlákna jsou dlouhá 15-35cm, mají průměr 0,3-1mm a tažnost je 35-37%, což je nejvyšší z celulózových vláken. Vlákno je lehčí než voda, což umožňuje plodům plavat na mořské hladině. Další vlastností je vysoká tepelná i hluková izolace a odolnost proti hnilobě. Vlákna koiry obsahují i lignin, který zvyšuje jejich odolnost vůči otěru. Koira se sklízí v bílé zralosti z nezralých plodů, kde je nižší poměr ligninu, vlákna jsou slabší, méně odolné, ale ohebnější. Z bílé koiry se vyrábí především lana, které vynikají odolností vůči slané vodě. Hnědá zralost je s vyšším poměrem ligninu a nižším celulózy. Vlákna jsou odolnější, ale méně ohebná. Jejich použití je k výrobě rohoží, kartáčů, izolací a obalových materiálů. S hnědou koirou se lze snadno setkat i jako se zábranami v zahrádkách.

Poslední vrstvou je endokarp, tvrdá vrstva (pecka) chránící endosperm a embryo. S těmito „peckami“ se můžeme běžně setkat jako s kokosovými ořechy v našich obchodech. Takto oloupané semena jsou již neschopná klíčit, ale lze si na nich prohlédnout, jak by klíčila. Kokosová semena jsou ze strany, kde byla stopka zakončeny ostřeji, a z druhé strany, kde jsou zakončeny kulatěji jsou tři oka. Za nimi se nalézá embryo, které by v případě aktivace vyklíčilo jedním z ok, u kterého je endokarp tak slabý, že ho lze porušit i nehtem. Tudy se lze i nejsnáze dostat do dutého jádra pecky, částečně vyplněného endospermem a kokosovou vodou. Endokarp bývá bohatě využíván, ať už jako surovina pro výrobu knoflíků, popelníku a podobných doplňků, nebo jako surovina k výrobě kvalitního dřevěného uhlí.

Bílý endosperm bývá často označován jako kopra. Je bohatá na tuky a bílkoviny a proto bývá používána jako surovina k lisování vysoce kvalitního kokosového oleje, nebo je pro své aróma používána v sušeném a nastrouhaném stavu k vaření, či jako ingredience k dodání charakteristické chuti a vůně, popřípadě zkrmována zvířatům.

 

Složení kopry a kokosové vody (g/100g):

 

Složka	kopra	kokosová voda
vlhkost	3,3%	95%
bílkoviny	3,6%	0,7%
tuk	39,3%	0,2%
uhlovodíky	52,3%	3,7%
vláknina	4,1%	1%
vitamín C	0-7%	5,3%
vápník	5,4%	3%
fosfor	23,9%	2,5%
železo	36%	3%
sodík	0,4%	2,4%
draslík	16,3%	5,3%

 

Kokosová voda se vyskytuje hlavně u nezralých plodů a během dozrávání bývá postupně nahrazována koprou a vzduchem. V tropických oblastech jsou kokosové ořechy proto sklízeny v zeleném stavu, kdy se prodávají na tržištích s odseklým vrškem a brčkem na pití sladkého kokosového džusu. Obsah cukrů se pohybuje mezi 3-7%, což není zanedbatelné pro výrobu kvašených nápojů, avšak vzhledem k obsahu tuku je zkvašování kokosové vody ojedinělé.

 

Obrázek: Odseknutý kokosový ořech k okamžité konzumaci v Toliaře na Madagaskaru.

 

Dále lze kokosové mléko získat rozdrcením či nastrouháním endospermu (kopry). Buďto okamžitým lisováním, což lze jen v čerstvém stavu, nebo přelitím horkou vodou a následným lisováním. Vzniklá tekutina svou chutí a barvou připomíná mléko a bývá hojně využívána v kuchyni i kosmetice. Jeho léčivé účinky jdou bohužel ruku v ruce s alergiemi na kokos.
Na Madagaskaru jsem se setkal s tím, jak se z kokosového mléka vyrábí bonbony přídavkem třtinového cukru a lisováním do forem. I přes jednoduchou přípravu jsou vynikající. Dalším využitím jsou nápoje. Ať už se jedná o širokou škálu limonád a tropiko džusů, míchaných koktejlů, nejznámější je Piña Colada, tak i alkoholické nápoje vyráběné například na Šalamounových ostrovech, kde nechají mléko týden kvasit a vzniklý fermentát buď hned pijí, nebo z něj vyrobí pálenku podobnou rumu.
Fermentované kokosové nápoje jsou velice oblíbené, ale nevyrábí se z kokosového mléka, ale ze sladké mízy kokosové palmy. Vzniklý nápoj označovaný jako palmové víno, bývá obdobným způsobem vyráběn i z datlových, olejných a jiných palem čeledi arekovitých. Míza se získává nařezáváním palmových květů. Kvašení je buď spontánního rázu nebo mu bývá různým způsobem dopomoženo. Vzniklý nápoj je na venkově velice oblíben například v Nigérii (oguro), Ghaně (nsafufuo), Demokratické Republice Kongo (Kikongo), Tanzanii, Gabunu (toutou), Gambii (singer), Sierra Leone (poyo), Seychely (kalou), JAR (ubusulu), Mosambiku a Kamerunu (matango). Víno nemá moc alkoholu a má důležitý společenský význam.
Někde, třeba v Ghaně, bývá víno destilováno. Pro vyšší výtěžnost alkoholu bývá v Asii šťáva doslazována a vzniklý destilát je označován jako arak.

 

Obrázek: Loďka převážející přes řeku Sigi, mimo jiné, kádě s mízou kokosové palmy k přípravě palmového vína, poblíž Tangy v Tanzanii.

 

Listy bývají používány ve stavebnictví, jako rohože, koše, sítě, kartáče, střešní krytina ve stylu došku… Z kmenů bývají tvořeny trámy mnohých afrických stavení, stavěny ohrady, mostky či potápějící se vory. Z kořenů se vyrábí barviva, ústní voda nebo lék proti úplavici.

Kokosové palmy mají skutečně široké a absolutní využití. V mnoha částech světa je jejich význam intenzivně vnímán a kokosové palmy jsou uctívány či jsou symbolem národa. Maledivy mají kokosovou palmu ve znaku, podobně jako je v Česku symbolem státnosti lev. Kokosová palma se stala symbolem dostatku a pohody a pro mnohé i symbolem exotické dovolené.