Talapoin je nejmenší úzkonosou opicí. Má celou řadu neobvyklých rysů a vlastností, způsobených především svou malou velikostí. Je znám svou pozoruhodnou taktikou obrany.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Miopithecus (kočkodan)
Druh: Miopithecus talapoin (kočkodan talapoin, talapoin angolský)
Druh: Miopithecus ougouensis (talapoin severní, talapoin gabunský)
Talapoin tvoří dva druhy starosvětských primátů, zařazené společně do rodu Miopithecus. Obývají pralesy a lesy centrální Afriky až do nadmořské výšky 700m. Talapoin gabunský (Miopithecus ougouensis) se vyskytuje od Kamerunu do Demokratické Republiky Kongo, má světlejší uši a nozdry, a talapoin angolský (Miopithecus talapoin) vyskytující se od Demokratické Republiky Kongo do Angoly,má uši tmavé, do černa zbarvené, stejně tak jako nozdry. Žijí ve vlhkých oblastech jako jsou mokřady, pobřežní oblasti řek, mangrovové porosty a galeriové lesy.
Obrázek: Samec talapoina severního v ZOO Praha
Talapoini jsou nejmenší kočkodani. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 30 do 45cm a délka ocasu od 35 do 55cm. Dosahují hmotnosti od 0,8 do 1,9kg. V poměru vůči tělu mají poměrně velké hlavy (i mozek), s nápadné velkýma očima a krátkými čelistmi. Srst bývá od žlutozeleného do šedozeleného zbarvení dorzální části těla a bílého až šedého zbarvení ventrální části těla. Obličej je lysý, krémově pastelového zbarvení. Čenich je obklopen řídkými černými chlupy. Licousy jsou světle žluté. Končetiny jsou z vnitřní strany žlutošedé a z vnějšku žlutozelené. Dolní část končetin je slabě osrstěná černými chlupy, pod kterými prosvítá červenavá kůže. Horní část ocasu je tmavší než spodní, přičemž špička je žlutočerná. Pohlavní dimorfismus se projevuje především ve zbarvení, kdy samci jsou tmavší než samice a mladí jedinci. Talapoini mají 54 chromozómů.
Tvoří mnoho-samco-samicová společenstva s 70 až 100 jedinci pouze v období páření. Společenstvo je vedeno několika dominantními samci, kteří jsou vůdci denních skupin a v noci hlídkují. Při nočním odpočinku samice, mláďata a adolescenti tvoří centrální část skupiny, kdežto samci hlídají na okrajích. Skupina je velice pohyblivá. Přes den se společenstvo rozdělí na malé skupinky, s několika samicemi s mláďaty, vedené jedním dominantním samcem. Mimo reprodukční období se projevuje u obou pohlaví gonochorizmus. Území, na kterém se pase jedna skupinky nebývá velké, avšak je striktně vázáno ke zdroji vody. Jsou dobrými plavci a mohou hledat potravu i pod vodní hladinou. Při obraně proti dravcům nebo když reagují na nějaký neznámý předmět, obklopí predátora či neznámou věc a provedou skupinový atak. Skupiny samic se chovají agresivněji než skupiny samců. Mohou žít sympatricky s kočkodanem Allenovým.
Obrázek: Samice talapoina severního s mládětem v ZOO Praha
Samice se páří převážně s jedním dominantním samcem. Estrus trvá 31 dní, v období mezi květnem a zářím. Březost trvá 158 – 166 dnů. Mezi listopadem a březnem se rodí jedno mládě o průměrné hmotnosti 205g. Je kojeno jen šest týdnů. Vývoj mláďat je rychlý. Třetím dnem vnímají prostředí a události, jenž se dějí v jejich bezprostřední blízkosti. Po dvou týdnech si troufnou vzdálit se od matky, po měsíci už je matky nepřenáší a pohybují se sami a do tří měsíců se zcela osamostatní. Pohlavní dospělosti dosahují samice mezi čtvrtým a šestým rokem života, kdežto samci až mezi pátým a sedmým rokem. Pářit se dospělý talapoini mohou každoročně. V zajetí se dožívají až 28 let. Délka života ve volné přírodě není známa, ale předpokládá se, že bude nižší.
Z hlediska potravy se talapoin řadí mezi omnivory. Převážnou část potravy, asi 60%, tvoří kořínky, oddenky, semena, plody rostlin, traviny a vodní rostliny. Zpestřením jsou vejce, hmyz, housenky a drobní obratlovci. Je největším hmyzožravcem mezi úzkonosými opicemi.
Komunikace je stejně jako u ostatních kočkodanů vizuální, akustická, doteková a chemická. Pestrost hlasového projevu je mnohem chudší v porovnání s ostatními kočkodany, ale je velice intenzivní a často používaná. Chemická komunikace je omezena na období páření. Zajímavostí vizuální komunikace je to, že při výhružném posunku, prezentují zuby, jako by s nimi někoho kousaly. Tento projev je u úzkonosých primátů zcela neobvyklý.
Jelikož se častokráte vyskytují v blízkosti zemědělských plodin, například obilí, manioku a ovoce, nemají je farmáři v oblibě.
Stávají se kořistí leopardům, kočkám zlatým, ženetkám, ptačím dravcům (Accipitriformes) – zejména sokolovitým (Falconidae) a jestřábovitým (Accipitridae), velkým hadům a varanu nilskému (Varanus niloticus).
Talapoin angolský musí čelit vyššímu ničení lokalit svého přirozeného výskytu, zapříčiněného těžbou dřeva a rozrůstající se zemědělskou aktivitou v daném regionu.
V rámci IUCN jsou oba talapoini řazeni k nižšímu riziku ohrožení.