Kočkodan světlobřichý (Cercopithecus petaurista)

Je nejpočetnějším druhem pralesního kočkodana v západní Africe.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus petaurista (kočkodan světlobřichý)

Kočkodan světlobřichý se vyskytuje v primárních a sekundárních deštných lesích, galeriových pralesích a pobřežních mangrovech od Senegalu, při pobřeží Atlantického oceánu po území Beninu.

Patří do geneticky příbuzné skupiny kočkodana muido.
Vyskytuje se ve dvou poddruzích:

• Kočkodan světlobřichý západní (Cercopithecus petaurista buettikoferi) – se vyskytuje na západ od řeky Cavally v Pobřeží Slonoviny.
• Kočkodan světlobřichý východní (Cercopithecus petaurista petaurista) – vyskytuje se na východ od řeky Cavally v Pobřeží Slonoviny.

V angličtině je tento kočkodan pojmenován podle bílé skvrny na nose (“Lesser spot-nosed monkey“), podle kterého je snadno zaměnitelný s kočkodanem bělonosým („Greater spot-nosed monkey“). Faciální část hlavy je až na výše zmíněnou skvrnu černošedá, okolo očí je bílý lem, tvořící jakési lyžařské brýle. Licousy jsou bílé, s černým pruhem. Neurocraniální část hlavy je pokryta žlutohnědou srstí. Abdominální partie, spodek ocasu, ventrální část krku a brada jsou sněhově bílé. Dorsální a laterální partie jsou šedohnědé. Končetiny šedé. Ocas je delší než tělo, průměrně 65cm, shora zbarvený žlutošedě. Pohlavní dimorfismus se projevuje velikostí, kdy samci dorůstají k 5kg, samice pouze 4kg. Délka těla se pohybuje od 35-60cm .

Kočkodan světlobřichý vytváří jednosamcové skupiny o velikosti od 5 do 40 členů, bývá zaznamenaná přítomnost i více dospělých samců. Většinou však ostatní samci vytvářejí bakalářské skupiny a žijí na okraji teritoria. Mohou žít sympatricky s kočkodany Campbelovými (Cercopithecus campbelli), kočkodany Dianinými (Cercopithecus diana) a s guerézami zelenými (Procolobus verus). Období říje je určeno dostupnosti potravy. Po pěti až šesti měsících samice rodí většinou jen jedno mládě. Laktace bývá průměrně kolem šesti měsíců a matka pečuje o mládě do narození dalšího mláděte. Pohlavní dospělosti samci i samice dosahují mezi třetím a pátým rokem. Dožívají se kolem 30 let.

Aktivita je denní a svou potravu hledá především v pralesních porostech. Je nevybíravý a značně adaptabilní. Preferuje plody ovocných stromů, ale nepohrdne ani květy, listy, mízou, některými epifyty a může spásat i terestriální potravu. Významnou roli hrají v potravě drobní obratlovci a hmyz.

Vizuální komunikace je poměrně často užívána v ohrožení. Akustická komunikace je poměrně bohatá a zvukově se projevuje hlavně samec ve skupině.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, šimpanzi a levharti. V rámci IUCN je kočkodan světlobřichý hodnocen na nejnižším stupni ohrožení. Největší hrozbu pro ně představuje ztráta původní lokality. Nejvíce byl zkoumán v souvislosti s ekosystémem v P.N. d´ Taï. Samce tohoto druhu vlastní od roku 2004 ZOO Bojnice.

Obrázky: Kočkodan světlobřichý (Cercopithecus petaurista) v Monkey Forest Resort, Ghana.