je velice vzácný kočkodan, který byl považován za vyhynulého. Zbytky populací přežívají jako posvátná zvířata v bažinatých lesích jihu Nigérie.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus sclateri (kočkodan Sclaterův)
Kočkodan Sclaterův se vyskytuje ve zbytcích pralesů v jihovýchodní Nigérii. Až do roku 1980 byl tento druh kočkodana považován za vyhynulý, nicméně byly objeveny ostrůvkovité populace tohoto kočkodana o nevysoké denzitě v lesích mezi řekou Cross a Niger. Preferuje nížinné deštné pralesy, ale prospívá i v oblasti bažinatých zátočin lužních lesů
Zbarvení těla je stříbřitě šedé, dorsální partie mají místo bílých chlupů žlutohnědé, až olivově zelené, proto má hřbet zřetelně zrzavý odstín. Faciální část hlavy a končetiny jsou při narození světle růžové, během ontogenese tmavnou, takže končetiny jsou černé, ústa a nos zůstanou růžové, okolí očí se přebarvuje do modrošedé, dle staří jedince však může vysvítat růžové zbarvení. Na čenichu mají bílou skvrnu, štětičky na uších jsou bílé, srst na ušních boltcích a na líčkách je černá, neurocranium a licousy jsou šedohnědé, na krku je ze bílý bryndáček. Abdominální partie jsou světle šedé. Končetiny černé. Ocas je delší než tělo, pokrytý měděně hnědou barvou zespoda, z vrchu je šedý. Pohlavní dimorfismus se projevuje velikostí, kdy samci dorůstají k 4kg, samice pouze 2,5kg.
Kočkodan Sclaterův vytváří menší smíšené skupiny obou pohlaví o velikosti od 7 do 30 členů. Samci mohou vytvářet bakalářské skupiny a žijící na okraji teritoria a v případě narušení stability tlupy, kdy dochází k rozpadu a mohou využít příležitost vytvořit vlastní skupinu. Mohou vytvářet smíšené skupiny s kočkodany bělonosými (Cercopithecus nictitans), kočkodany mona (Cercopithecus mona) a mangabeji rudohlavými (Cercocebus torquatus).
O rozmnožování a potravních návycích toho není moc známo, ale předpokládá se, že platí to samé jako u typového druhu skupiny. Období říje je určeno dostupnosti potravy. Po pěti až šesti měsících samice rodí většinou jen jedno mládě. Laktace bývá průměrně kolem jednoho roku a matka o mládě do narození dalšího mláděte. Pohlavní dospělosti samci i samice dosahují mezi třetím a pátým rokem.
Obrázek: Kočkodan Sclaterův (Cercopithecus sclateri) v záchranném středisku CERCOPAN primate sanctuary v Nigérii (www.cercopan.org; Autor: LaetitiaC)
Aktivita je denní a svou potravu hledá především v pralesních porostech, ale i na zemi. Je převážně frugivorní. V potravě dominují plody palmy olejné. Nepohrdnou ani jinou rostlinou potravou, jako ovocem, listy a semeny stromů, ale i živočišnou, především hmyzem a menšími obratlovci. Potravu při svých nájezdech na plantáže ukládají do lícních torb a po opuštění pasoucích míst ji v klidu dožvýkávají.
Potencionálními predátory jsou kromě člověka krajty, orli korunkatí, šimpanzi a levharti. V rámci IUCN je kočkodan Sclaterův hodnocen jako zranitelný. Největší hrozbou pro ně představuje ztráta původní lokality, jelikož se jejich areál nachází v jedné z nejhustěji obydlených částí Afriky, kde probíhá intenzivní těžba dřeva a časté úniky ropy do Nigeru, též napomáhají likvidaci zdejšího ekosystému. Tento druh se nevyskytuje na území žádného národního parku, ani jinak chráněného území a proto byl na mnoha místech vyloven jako bushmeat. Jejich šancí na přežití je jejich výskyt v posvátných lesích, které unikají těžbě, a uctívání domorodým obyvatelstvem.