Východní poddruh kočkodana Dianina, který se v současnosti zapisuje mezi nejohroženější primáty afrického kontinentu.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus roloway = Cercopithecus diana roloway (kočkodan Rolowayův)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus roloway = Cercopithecus diana roloway (kočkodan Rolowayův)
Kočkodan Rolowayův se vyskytuje v Guinejském zálivu od řeky Sassandra v Pobřeží Slonoviny po Ghanu. Není vázán pouze na primární deštné pralesy, ale žije i v sekundárních pralesních porostech či galeriových lesech. Zdržuje se v horních a středních patrech stromů, na zem sestupují pouze v období sucha, při nedostatku potravy a pokud nemají možnost přeskočení ze stromu na strom.
Obrázek: Detail hlavy kočkodana Rolowayova s viditelnou kozí bradkou
Kočkodan Rolowayův má krk, horní část předních končetin a hruď pokrytou srstí bílé barvy, stejně jako kočkodan Dianin. Bílá linka nad obočím je výrazněji širší než u kočkodana Dianina. Zádové partie, boky, hlava a ocas jsou pokryty srstí šedavé barvy. Faciální část, auricula a konce končetin jsou černé. Vnitřní strana stehen a abdominální partie jsou na rozdíl od kočkodana Dianina bílé, někdy krémově nažloutlé. Podle tohoto zbarvení lze od sebe bezpečně rozpoznat kočkodan Rolowayův a kočkodan Dianin, který má břišní partie pokryté srstí zrzavě hnědé barvy. V dorzální části od krku až po kořen ocasu u dospělých jedinců vyrůstá dlouhá kaštanově hnědá srst. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 40cm do 55cm. Ocas bývá až 50 – 70cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 5kg, samice pouze 4kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců a většími špičáky.
Aktivita je denní, potravu hledají primárně v korunách stromů.
Aktivita je denní, potravu hledají primárně v korunách stromů.
Omnivorní způsob obživy jim přináší velkou adaptabilitu na změny v životním prostředí. V potravě dominují plody stromů, dále pak květy, listy, hmyz a drobní obratlovci. Za potravou mohou chodit i na zemědělsky obdělávané pozemky, což se projevuje především v období sucha, kdy musí potravu hledat i mimo teritorium svého běžného výskytu.
Obrázek: Kočkodan Rolovayův, viditelná odlišnost zbarvení abdominálních partií oproti kočkodanu Dianinu
Kočkodan Rolowayův vytváří skupiny o 15 až 30 jedincích vedené jedním samcem. Samci po dosažení dospělosti migrují mezi jednotlivými skupinami, respektive do nové tlupy se můžou dostat pouze výměnou za stávajícího samce ve skupině. Samice jsou filopatrické.
Velikost teritoria se pohybuje od 1 do 3km2, dle potravních zdrojů a velikosti tlupy. Pohybují se kvarupedně. Přes noc spí v korunách stromů.
Mají poměrně dobrou vizuální a akustickou komunikaci. Pro vizuální komunikaci s oblibou využívají kontrastu mezi černou kůží, bílou a šedou srstí. Mezi nejznámější projevy patří upřené pozorovaní soka doplněné prezentací špičáků.
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Samice i jejich potomci se páří s jedním samcem. Po pěti až šesti měsících se narodí jedno mládě o průměrné hmotnosti 445g. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje pouze matka.
Kočkodani Rolowayovi se dožívají až 20 – 30 let.
Velikost teritoria se pohybuje od 1 do 3km2, dle potravních zdrojů a velikosti tlupy. Pohybují se kvarupedně. Přes noc spí v korunách stromů.
Mají poměrně dobrou vizuální a akustickou komunikaci. Pro vizuální komunikaci s oblibou využívají kontrastu mezi černou kůží, bílou a šedou srstí. Mezi nejznámější projevy patří upřené pozorovaní soka doplněné prezentací špičáků.
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Samice i jejich potomci se páří s jedním samcem. Po pěti až šesti měsících se narodí jedno mládě o průměrné hmotnosti 445g. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje pouze matka.
Kočkodani Rolowayovi se dožívají až 20 – 30 let.
Obrázek: Kočkodan Rolowayův v ZOO Bojnice
Jsou důležitými přenašeči semen. Svou roli v ekosystému mají i díky pojídání hmyzu, který škodí pralesním porostům. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli korunkatí, šimpanzi hornoguinejští a levharti. Jsou ohrožení hlavně těžbou dřeva a lovem lidmi jako „busmeat“ a pro kožešinu. V rámci IUCN je kočkodan Rolowayův jako kriticky ohrožený druh.