Kočkodan pruhohřbetý (Cercopithecus pogonias)

Byl poprvé popsán na zasedání Zoologické společnosti v Londýně v roce 1833. První chovaný exemplář pocházel z ostrova Bioko.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus pogonias (kočkodan pruhohřbetý)

Kočkodan pruhohřbetý žije v horních patrech primárního a sekundárního deštného pralesa od řeky Cross River v Nigérii až po řeku Kongo na jihu a po Ugandu na východu. Vyskytuje se i na ostrově Bioko. Svým rozšířením se překrývá na několika místech s kočkodanem Wolfovým, s kterým může vytvářet hybridní populace.

Vyskytuje se ve čtyřech poddruzích:

• (Cercopithecus pogonias grayi) – vyskytuje se na sever od řeky Kongo, od jižního Kamerunu, skrze Středoafrickou Republiku až po Ugandu. V pohoří Virunga se vyskytuje jako kočkodan Dentův, který dle IUCN není uznaný jako samostatný druh ani poddruh. Jedná se o podobnou odlišnost jako u poddruhů kočkodana diadémového žijících v této oblasti a sice kočkodana stříbřitého (Cercopithecus doggetti) a kočkodana zlatého (Cercopithecus kandti), které IUCN též neuznává jako samostatné druhy a poddruhy.
• (Cercopithecus pogonias nigripes) – se nachází na pevninské části Rovníkové Guiney, Gabunu a Kongu. Ve zbarvení je rozpoznatelný tím, že má tmavě černě zbarvené dolní části končetin.
• (Cercopithecus pogonias pogonias) –vyskytuje se na ostrově Bioko, v jihovýchodní Nigérii a v západním Kamerunu. Ve zbarvení ho od ostatních podruhů odlišuje, od krku k hrudi, zlatavě zbarvený bryndáček.
• (Cercopithecus pogonias schwarzianus) – též označovaný jako (Cercopithecus pogonias pyrogaster), se vyskytuje na jihozápadě Demokratické Republiky Kongo a severem Angoly, mezi řekami Kwango a Kasai-Lulua.

Kočkodan pruhohřbetý je nejkrásněji zbarvený kočkodan skupiny kočkodana mona. Ventrální partie a vnitřní strana končetin je podle aktuálního podruhu od sněhově bílé až po zlatavě žlutou. Na hřbetu má žlutohnědou podsadu, přes kterou jsou dlouhé, černé chlupy. Od lopatek po ocas se táhne zrzavě hnědý pruh, dle kterého tento kočkodan nese české pojmenování. Dlouhý ocas je tmavý, na špici černý, spodní strana u kořene je světle hnědá. Vnější strana předních končetin je tmavě hnědá až černá, zadních světlejší hnědá, konce jsou černé. Licousy a brada jsou světle žluté. Od obočí se přes neurocranium táhnou dva pruhy světlé srsti. Od nosu naopak výrazný, mnohdy naježený, pruh černé srsti, kterou připomíná kohouta, který nosí jako číro někteří pankáči. Ve spojení s světle žlutými střapci vzniká korunka, dle které je v angličtině tento kočkodan pojmenován.
Pohlavní dimorfismus se projevuje velikostí, kdy samci dorůstají k 4,5kg, samice pouze 3kg. Délka těla se pohybuje od 50-65cm a délka ocasu 50-85cm.

Obrázek: Kočkodan pruhohřbetý (Cercopithecus pogonias) (Autor: Trisha Shears) 
Kočkodan pruhohřbetý vytváří skupiny vedené jedním dominantním samcem. Velikost skupiny bývá od 10 do 20 jedinců, samice jsou filoparické. Samci tvoří bakalářské skupiny. Období říje je určeno dostupností potravy. Doba březosti je 160-170 dní. Matce se zpravidla narodí jedno mládě o hmotnosti okolo 255g. Laktace bývá v průměru 5 měsíců a po dalším půl roce dojde k úplnému osamostatnění. Mezi samicemi je časté tetičkovské chování, jenž je důležité obzvláště pro mladé samice, jelikož se tím naučí péči o mládě. Pohlavní dospělosti dosahují samice ve třetím roce života, samci až mezi šestým a sedmým rokem. V zajetí se dožívají 30let, ve volné přírodě je délka života odhadována o 5 let nižší.

Aktivita je denní a svou potravu hledá v pralesních porostech i na zemi. Je to velice dobrý skokan, a proto nemusí při přesunech mezi stromy, pokud se nejedná o velké vzdálenosti, slézat na zem. Živí se jak rostlinou potravou, ovocem, listy a semeny stromů, tak i živočišnou, především hmyzem a menšími obratlovci. Jsou převážně frugivorní. Ovoce představuje cca 80% stravy, 15% představuje živočišná složka a zbytek jsou květy, listy a míza stromů. V severní části svého výskytu mnohdy urazí větší vzdálenosti při vyhledávání míst s dostatečnou hojností potravy.

Vytváří smíšené skupiny s mangabeji černými (Lophocebus aterrimus), kočkodanem muido (Cercopithecus cephus), kočkodanem bělonosým (Cercopithecus nictitans) a guerézou černou (Colobus satanas), což jim pomáhá jako ochrana před dravci.
Vizuální komunikace je poměrně často užívána v ohrožení a jako zastrašování konkurence. Akustická komunikace je poměrně strohá, vztahující se zejména k potravě a dravcům.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli korunkatí, šimpanzi a levharti. V rámci IUCN je kočkodan pruhohřbetý hodnocen na nejnižším stupni ohrožení, některé poddruhy vzhledem k riziku ztrát původní lokality jako zranitelní.