Pralesní kočkodan žijící v horských oblastech západní Afriky a na ostrově Bioko.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus preussi (kočkodan Preussův)
Kočkodan Preussův žije převážně terestriálním způsobem v lesích Nigérie, západního Kamerunu a na ostrově Bioko, patřícího Rovníkové Guineji.
Rozeznává se ve dvou poddruzích:
- Kočkodan Preussův kamerunský (Cercopithecus preussi preussi) – žije v Nigérii a západním Kamerunu v oblastech nad 1 000m až po 2 500m nad mořem.
- Kočkodan Preussův biocký (Cercopithecus preussi insularis) – žije na ostrově Bioko od nadmořské výšky 500m po vrcholy obou vulkánů ostrova.
Je nejmenším ze skupiny kočkodana čepičatého. Zbarvením se podobá kočkodanu čepičatému. Většina těla je šedočerného zbarvení, jen obličej a konce končetin jsou zcela černé. Na krku má bílý srpek, o poznání menší než kočkodan čepičatý. Samci mají svítivě modře zbarvené skrotum. Hmotnost samic může být až 4kg, samci mohou dosáhnout až 6,5kg. Délka těla dospělého jedince se pohybuje mezi 45-60cm. Délka ocasu bývá 50-65cm. Kočkodan Preussův má shodný karyotyp s kočkodanem čepičatým a vědci tak uvažují o kočkodanu Preussově jako o západní formě kočkodana čepičatého.
Kočkodani sluneční vytvářejí skupiny o průměrné velikosti 2 až 12 jedinců. Skupina je složena z jednoho dominantního samce, několika samic, většinou příbuzných a mláďat. Samec si chrání samice a mláďata před ostatními samci. O samci ve skupině rozhodují samice. Hierarchie samic je dědičná – z matky na dceru. Přes den se pohybují ve spodních patrech stromů či na zemi a vyhledávají potravu. Pohybují se kvadrupedně. Aktivita je denní. Pohlavní dospělost nastává 4 rokem života. Období říje je určeno dostupností potravy. Rodí se jen jedno mládě o které se stará pouze matka. Období laktace je do jednoho roku a po jejím ukončení se mládě zcela osamostatňuje. Samice může mít další mládě až po 3 letech od narození prvního mláděte. Délka života může být až 30 let.
Z hlediska potravy je tento kočkodan omnivorní. Potrava je poměrně pestrá a sezóně převažuje dostupnější potrava. Důležitou složku tvoří terestriální rostliny, jinak se skládá z plodů, semen, kořínků, travin, hmyzu a malých obratlovců.
Vizuální komunikace zahrnuje především posunky pro odstrašení nepřítele, či je vázána na námluvy a mnohdy bývá zvukově doprovázena. Akusticky se projevuje hlavně samec, ale i samice, cítí –li se ohroženy.
Kočkodan Preussův bývá loven šimpanzi, orly, leopardy a lidmi. V západní Africe je oblíbené maso z buše a opice jako materiál pro výrobu fetišů. Proto největší hrozbou mezi dravci je pro tohoto kočkodana člověk.
V rámci IUCN je kočkodan Preussův hodnocen jako zranitelný druh. Ohrožen je hlavně lovem a ztrátou přirozeného prostředí.