Kočkodan Preussův (Cercopithecus preussi)

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus preussi (kočkodan Preussův)

 

Kočkodan Preussův žije převážně terestriálním způsobem v lesích Nigérie, západního Kamerunu a na ostrově Bioko, patřícího Rovníkové Guineji.

Rozeznává se ve dvou poddruzích:

Je nejmenším ze skupiny kočkodana čepičatého. Zbarvením se podobá kočkodanu čepičatému. Většina těla je šedočerného zbarvení, jen obličej a konce končetin jsou zcela černé. Na krku má bílý srpek, o poznání menší než kočkodan čepičatý. Samci mají svítivě modře zbarvené skrotum. Hmotnost samic může být až 4kg, samci mohou dosáhnout až 6,5kg. Délka těla dospělého jedince se pohybuje mezi 45-60cm. Délka ocasu bývá 50-65cm. Kočkodan Preussův má shodný karyotyp s kočkodanem čepičatým a vědci tak uvažují o kočkodanu Preussově jako o západní formě kočkodana čepičatého.

 

 

Kočkodani sluneční vytvářejí skupiny o průměrné velikosti 2 až 12 jedinců. Skupina je složena z jednoho dominantního samce, několika samic, většinou příbuzných a mláďat. Samec si chrání samice a mláďata před ostatními samci. O samci ve skupině rozhodují samice. Hierarchie samic je dědičná – z matky na dceru. Přes den se pohybují ve spodních patrech stromů či na zemi a vyhledávají potravu. Pohybují se kvadrupedně. Aktivita je denní. Pohlavní dospělost nastává 4 rokem života. Období říje je určeno dostupností potravy. Rodí se jen jedno mládě o které se stará pouze matka. Období laktace je do jednoho roku a po jejím ukončení se mládě zcela osamostatňuje. Samice může mít další mládě až po 3 letech od narození prvního mláděte. Délka života může být až 30 let.

Z hlediska potravy je tento kočkodan omnivorní. Potrava je poměrně pestrá a sezóně převažuje dostupnější potrava. Důležitou složku tvoří terestriální rostliny, jinak se skládá z plodů, semen, kořínků, travin, hmyzu a malých obratlovců.

Vizuální komunikace zahrnuje především posunky pro odstrašení nepřítele, či je vázána na námluvy a mnohdy bývá zvukově doprovázena. Akusticky se projevuje hlavně samec, ale i samice, cítí –li se ohroženy.

Kočkodan Preussův bývá loven šimpanzi, orly, leopardy a lidmi. V západní Africe je oblíbené maso z buše a opice jako materiál pro výrobu fetišů. Proto největší hrozbou mezi dravci je pro tohoto kočkodana člověk.

V rámci IUCN je kočkodan Preussův hodnocen jako zranitelný druh. Ohrožen je hlavně lovem a ztrátou přirozeného prostředí.