Kočkodan obecný (Chlorocebus aethiops)

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Chlorocebus (kočkodan)
Druh: Chlorocebus aethiops (kočkodan obecný)

 

 

Kočkodani obecní jsou lesostepními kočkodany, které můžeme přes den zastihnout jak na stromech tak i na zemi, avšak převážnou část dne tráví sháněním terestriální potravy. Přes noc spí v úkrytu stromového baldachýnu. Denní aktivita přes polední horko poklesá. Vyskytují se v šesti podruzích v celé subsaharské Africe, mimo tropické deštné pralesy a aridního pásma východní a jižní Afriky. Jejich výskyt je však i mimo africký kontinent, jelikož v minulosti byli odváženi jako mazlíčci na karibské ostrovy a Floridu, kde zdivočeli a vytvořili zde malou, ale životaschopnou populaci. Kočkodan obecný je schopen žít ve vysokohorských lesích až do nadmořské výšky 4500 metrů. Patří tedy s gorilou horskou, paviánem anubi, dželadou, kočkodanem Hamlynovým a v Asii žijícím langurem černým, k jednomu z mála primátů schopným života ve vysokohorském prostředí.

Systematické rozdělení poddruhů kočkodana obecného bývá různé, nejpoužívanější bývá toto:

 

 

Chlorocebus aethiops aethiops, Chlorocebus aethiops cynosurus, Chlorocebus aethiops pygerythrus a Chlorocebus aethiops tantalus jsou dorzálně pokryti srstí hnědozelené barvy. Ventrální strana trupu, vnitřní strana končetin, přední část krku a okraje obličeje jsou pokryty srstí šedobílou, někdy s béžovým nádechem. Kůže na těle je modrošedá. Tváře, konce končetin a uši jsou tmavě černé. Skrotum u samců je azurově modré barvy a penis sytě červený. Chlorocebus aethiops sabaeus má dorzální část trupu pokrytou srstí zlatavě hnědé barvy se zelenkavým akcentem. Obličej na rozdíl od předchozích poddruhů není výrazně lemován bílou srstí. Abdominální partie je pokryta bílou srstí s více či méně výrazným modrým nádechem. Chlorocebus aethiops djamdjamensis má delší a hustší srst, poněkud tmavší a hnědavou. Bílá linka nad obočím je nepatrná, někdy zcela redukovaná. Nejlepší způsob rozpoznávání je podle délky a tvaru licousů, popřípadě podle délky a struktury srsti.

Mláďata kočkodana obecného se rodí se světle zbarvenýma ušima, obličejem a koncem končetin. Srst mláďat je černá. Vybarvení dospělého jedince dosáhnou po dvanácti týdnech od narození. Všechny poddruhy mají 60 chromozómů. Ve volné přírodě se dožívají deseti až dvanácti let, zatímco v zajetí délka života mnohdy přesahuje čtrnáct let a někdy dokonce třiceti let. Vytváří skupiny od 10 do 80 členů.

 

Obrázek: Kočkodan zelený v ZOO Liberec

 

Mají poměrně vyspělou komunikaci, na kočkodany, a antipredační chování. Nahráním akustických projevů, analýzou a zpětným přehráním, bylo zjištěno, že reagují stejně na určité zvukové projevy. Jsou znatelné rozdíly mezi označením orla, hada či leoparda. Stejně tak jsou schopni akusticky vyjádřit směr, odkud se dravec pohybuje, popřípadě identifikovat jedince ve skupině. Těmto zvukovým signálům se mláďata učí. Nejedná se tedy o vrozenou vlastnost. S trochou nadsázky by se tato vlastnost dala popsat jako primitivní forma jazyka.

 

Kočkodany obecné znali již ve starém Egyptě, kde se objevovali v různých zobrazeních na zdech chrámů od Rudého moře až po údolí Nilu. Dochovali se i na freskách mimo Afriku, a sice na Kypru (Akrotiri) a na ostrově Santorini. Fresky pochází z období asi 2000 let před Kristem a jsou zároveň i důkazem o velmi časného setkání obyvatel Egypta a středomořských ostrovů.