Kočkodan obecný bělozelený (Chlorocebus aethiops aethiops)
V rámci skupin se vyskytují dominantní samci, kteří projevují své postavení, procházením se vztyčeným ocasem před ostatními samci. Pokud však není respektován ostatními členy, můžou to ostatní samci pochopit jako výzvu k boji.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Chlorocebus (kočkodan)
Druh: Chlorocebus aethiops (kočkodan obecný)
Poddruh: Chlorocebus aethiops aethiops (kočkodan bělozelený)
Kočkodan bělozelený obývá ekosystémy s dostatkem vody a lesních porostů. Žije v savanách a lesostepích Súdánu, Eritrey a Etiopie. Výskytem okrajově sezoně zasahuje i jihovýchod Egypta a západ Džibutska.
Je asi 40 – 60cm dlouhý a 30 – 50cm vysoký. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 3 až 5kg. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí šedé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Obličej, ušní boltce a konce končetin mají černé. Má poměrně dlouhé bílé licousy a bělavou špičku ocasu. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
Je asi 40 – 60cm dlouhý a 30 – 50cm vysoký. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 3 až 5kg. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí šedé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Obličej, ušní boltce a konce končetin mají černé. Má poměrně dlouhé bílé licousy a bělavou špičku ocasu. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
Obrázek: Kočkodan bělozelený v Etiopii
Je poměrně potravně nevybíravý a svůj jídelníček zcela uzpůsobuje ročnímu období a místu, kde žije. Převážnou část stravy tvoří rostliny, především traviny a plody. Hmyz, menší obratlovci, vejce a ptáčata jsou pro tyto kočkodany nezbytným energetickým dopingem.
Z kočkodanů obecných se tento podruh nejvíce zdržuje na zemi. Jejich aktivita je denní. Přes noc spí na stromech. Vytváří společenstva o 30 až 80 členech. Samci mohou vytvářet uvnitř společenstev vlastní koalice, nebo žít smíšeně se samicemi, případně i migrovat do jiných společenstev. V rámci skupin se vyskytují dominantní samci, kteří projevují své postavení, procházením se vztyčeným ocasem před ostatními samci. Pokud však není respektován ostatními členy, můžou to ostatní samci pochopit jako výzvu k boji.
Samice se v období říje páří s jedním i více samci. Po 160 až 165 dnech porodí jedno mládě. Průměrná hmotnost mláďat je 315g. O děti se starají pouze vlastní matky. Laktace trvá po dobu pěti až šesti týdnů. Do šesti měsíců se mláďata zcela osamostatní. Pohlavní dospělost nastává u obou pohlaví v pátém roku života.
Na jihu, kde se ve výskytu překrývají s kočkodanem červenozeleným, spolu hybridizují. Stávají se kořistí leopardů, hadů a orlů, a mohou být též loveni paviány.
I přesto, že se kočkodani obecní oddělili od člověka v evoluci před asi 50 milióny let, mohou být hostiteli parazitů, či přenašeči nemocí, nebezpečným pro člověka. Bývají proto používáni jako laboratorní zvířata. Provádí se na nich i výzkum SIV. Jsou zároveň jedním z přenašečů viru ebola.
