Kočkodan Dryas (Cercopithecus dryas)
Kočkodan dryas je vzhledem ke svému výskytu v hloubi konžského pralesu málo probádaným a vedou se stále spory o jeho zařazení. Uvažovalo se o něm jako o poddruhu kočkodana obecného, přizpůsobeného na život v pralese, nebo izolované populaci kočkodana Dianina, kterému je velice podobný. Nyní se uvažuje o vyčlenění do samostatné skupiny…
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus dryas = Cercopithecus diana dryas (kočkodan dryas)
Poměrně málo známý kočkodan dryas se vyskytuje pouze v Konžské pánvi, konkrétně na levém břehu řeky Kongo, jenž mu tvoří, podobně jako šimpanzi bonobo, hranici výskytu. V minulosti se o tomto druhu mluvili jako o kočkodanu salongo (Cercopithecus salongo), podle stejnojmenné řeky a národního parku, nacházejícího se zhruba ve středu jeho výskytu. Lze se setkat i se zkomoleninou jména „solango“. Domorodci je tento kočkodan pojmenován „Ntolu“. Žije v primárním i sekundárním deštném pralese a vyskytuje se i v panenských lesích, kde obývá nejvyšší patra stromů.
Kočkodan Dryas je velice podobný kočkodanu Dianině , má krk, horní část předních končetin, linku nad obočím a hruď pokrytou srstí bílé barvy. Bílá bradka není tak výrazná jako u kočkodana Rolowayova . Zádové partie, boky, hlava a ocas jsou pokryty srstí šedé s výrazným olivovým nádechem. Proto byl před nedávnem považován i za pralesní formu kočkodana obecného. Faciální část, auricula a konce končetin jsou černé. Vnitřní strana stehen a abdominální partie jsou krémově nažloutlé. V dorzální části od krku až po kořen ocasu u dospělých jedinců vyrůstá dlouhá kaštanově hnědá srst. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 40cm do 55cm. Ocas bývá až 50 – 75cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 7kg, samice pouze 4kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.
Aktivita je denní, potravu hledají primárně v korunách stromů. Oproti kočkodanu Dianinu a Rolowayovi byl pozorován pozemní pohyb při hledání potravy asi z 20% denního pohybu. Z hlediska potravy jsou omnivorní. V potravě dominují plody stromů, dále pak květy, listy, hmyz a drobní obratlovci. Nepohrdne ani hlízami, kořínky, oddenky a terestriálním rostlinstvem.
Obrázek: Takhle asi by měl vypadat kočkodan dryas, vzhledem k výskytu v hloubi pralesa se mi fotografie tohoto primáta nepodařila získat. Na fotce je překreslený kočkodan Rolowayův.
Kočkodan Dryas vytváří skupiny o 15 až 30 jedincích vedené jedním samcem. Samice jsou filopatrické. Pohybují se kvarupedně. Přes noc spí v korunách stromů.
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka. Samice i jejich potomci se páří s jedním samcem. Po pěti měsících se narodí jedno mládě. Období laktace je šest měsíců. Kočkodani dryas se dožívají v zajetí až 19 let, délka života ve volné přírodě není známa.
Jsou důležitými přenašeči semen. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, šimpanzi bonobo a levharti. Jsou ohrožení narušováním životního prostředí. V rámci IUCN je kočkodan dryas jako kriticky ohrožený druh.
