Kočkodan Dianin (Cercopithecus diana)
Jeden z nejznámějších kočkodanů, který pravděpodobně pro svůj elegantní vzhled byl pojmenován po římské bohyni lovu – Dianě.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus diana diana (kočkodan Dianin)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus diana diana (kočkodan Dianin)
Skupina kočkodana Dianina je tvořena několika poddruhy:
- kočkodan Dianin (Cercopithecus diana diana)
- kočkodan Rolowayův (Cercopithecus diana roloway)
- kočkodan Dryas (Cercopithecus diana dryas)
Toto rozdělení je však sporné a někteří systematici uznávají výše uvedené podruhy jako druhy a kočkodana Dryas včleňují do zvláštní skupiny, která seskupuje kočkodana Dryas (Cercopithecus dryas) a kočkodana salongo (Cercopithecus salongo). Tato skupina je vzhledem ke svému výskytu v hloubi deštného pralesa v Konžské pánvi stále nevyřešenou otázkou, čekající stále na své rozuzlení. Vzhledem k této skutečnosti zůstanu u zařazení do skupiny kočkodana Dianina.
Kočkodan Dianin se vyskytuje v severozápadní části Guinejského zálivu od Sierry Leone až po řeku Sassandra v Pobřeží Slonoviny. Žije v primárních deštných pralesech a občasně může zavítat do sekundárních pralesních porostů či galeriových lesů. Zdržuje se v horních a středních patrech stromů, na zem sestoupí zřídkakdy. Mohou žít sympatricky s kočkodanem Campbelovým, světlobřichým, guerézou červenou a zelenou, a šimpanzem hornoguinejským, který výjimečně loví mláďata kočkodanů Dianiných.
Obrázek: Kočkodan Dianin v ZOO Ústí nad Labem
Kočkodan Dianin má krk, horní část předních končetin, horní část stehen a hruď pokrytou srstí bílé barvy. Nad očima má výraznou bílou linku. Zádové partie, boky, hlava a ocas jsou pokryty srstí šedavé barvy. Faciální část, auricula a konce končetin jsou černé. Vnitřní strana stehen a abdominální partie jsou zrzavě hnědé. V dorzální části od krku až po kořen ocasu u dospělých jedinců vyrůstá dlouhá kaštanově hnědá srst. Hallux i pollex jsou protistojné. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 45cm do 55cm. Ocas bývá až 50 – 75cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 5-7kg, samice pouze 4-5kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců a většími špičáky.
Aktivita je denní, potravu hledají převážně v korunách stromů.
I když jsou z hlediska potravy převážně frugivorní kočkodani, nepohrdnou ani hmyzem či šťavnatými listy stromů. Většinu vody získávají z ovoce a nemusí proto slézat na zem, aby se napily.
I když jsou z hlediska potravy převážně frugivorní kočkodani, nepohrdnou ani hmyzem či šťavnatými listy stromů. Většinu vody získávají z ovoce a nemusí proto slézat na zem, aby se napily.
Obrázek: Kočkodan Dianin (Cercopithecus diana diana) v ZOO Frankfurt nad Mohanem
Kočkodan Dianin vytváří skupiny o 15 až 30 jedincích vedené jedním samcem. Ostatní samci jsou již v adolescentním věku vyhnáni ze skupiny. Samice jsou zpravidla filopatrické. Vzhledem k jednosamcové struktuře jsou boje mezi samci v rámci jednoho druhu ojedinělé. Špičáky používají při agonistických sporech většinou jako výstražný posunek. Větší agresivita lze pozorovat při soubojích mezi samicemi. Byl popsán případ, kdy samice kočkodana Dianina v N.P. Tai (Pobřeží Slonoviny) byla zabita ostatními samicemi. Smrtelná zranění byla způsobena špičáky. Patrně se jednalo o samici z jiné tlupy. Ochrana teritoria končící smrtí je známá spíše u šimpanzů východních, kdy se takto projevují samci. U pralesních kočkodanů je takováto agresivita samic vzácná.
Velikost teritoria se pohybuje od 0,5 do 1km2. Pohybují se kvadrupedně. Přes noc spí v korunách stromů.
Velikost teritoria se pohybuje od 0,5 do 1km2. Pohybují se kvadrupedně. Přes noc spí v korunách stromů.
Mají poměrně dobrou vizuální a akustickou komunikaci. Dokážou označit své predátory a v mžiku zmizet v baldachýnu korun stromů. Na jejich akustickou komunikaci reagují i jiná zvířata, například zoborožec palmový (Ceratogymna elata).
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Samice i jejich potomci se páří s jedním samcem. Po pěti měsících se narodí jedno výjimečně dvě mláďata o průměrné hmotnosti 475g. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje pouze matka.
Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Samice i jejich potomci se páří s jedním samcem. Po pěti měsících se narodí jedno výjimečně dvě mláďata o průměrné hmotnosti 475g. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje pouze matka.
Kočkodani Dianiny se dožívají až 20 let, ale je znám i jedinec, který se dožil 31 let.
Obrázek: Samice kočkodana Dianina (Cercopithecus diana diana) v ZOO Frankfurt nad Mohanem
Jsou důležitými přenašeči semen. Bývají používáni v lékařství, jelikož mohou být přenašeči hepatitidy a tuberkulózy. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, šimpanzi hornoguinejští a levharti. Jsou ohrožení hlavně těžbou dřeva a změnami svého životního prostředí.
V rámci IUCN je kočkodan Dianin jako zranitelný druh.