Kočkodan diadémový (Cercopithecus mitis)

Pralesní kočkodan s širokým areálem výskytu, pojmenovaný po nápadné čelence nad obočím. 

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus mitis (kočkodan diadémový)

 

Skupina kočkodana diadémového obývá rozsáhlé oblasti subsaharské Afriky. Znakem celé skupiny jsou značné velikostní rozdíly mezi samcem a samicí. Pohybují se ve vyšších a středních patrech stromů a příležitostně sestupují na zem. Skupina je tvořena několika druhy a poddruhy příbuzných kočkodanů:

1. kočkodan diadémový – Cercopithecus mitis
   • Cercopithecus mitis boutourlinii
   • Cercopithecus mitis elgonis – kočkodan diadémový elgonský
   • Cercopithecus mitis heymansi
   • Cercopithecus mitis mitis – kočkodan diadémový angolský
   • Cercopithecus mitis opisthostictus
   • Cercopithecus mitis stuhlmanni – kočkodan diadémový Stuhlmannův
2. kočkodan bělonosý – Cercopithecus nictitans
   • Cercopithecus nictitans martini – kočkodan bělonosý biocký
   • Cercopithecus nictitans nictitans – kočkodan bělonosý pevninský
3. kočkodan stříbřitý – Cercopithecus doggetti
4. kočkodan zlatý – Cercopithecus kandti
5. kočkodan bělohrdlý – Cercopithecus albogularis
   • Cercopithecus albogularis albogularis – kočkodan bělohrdlý zanzibarský
   • Cercopithecus albogularis albotorquatus – kočkodan Sykesův
   • Cercopithecus albogularis erythrarchus – kočkodan bělohrdlý
   • Cercopithecus albogularis francescae
   • Cercopithecus albogularis kibonotensis
   • Cercopithecus albogularis kolbi
   • Cercopithecus albogularis labiatus – kočkodan samango
   • Cercopithecus albogularis moloneyi
   • Cercopithecus albogularis monoides
   • Cercopithecus albogularis phylax
   • Cercopithecus albogularis schwarzi – kočkodan Swarzův

 

Tento výčet druhů a poddruhů vypadá děsivě, hlavně rozsahem, ale drtivá většina poddruhů je určena dle výskytu, nikoliv podle morfologických či genetických rozdílů. To je i důvod, proč se o tomto rozdělení neustále vedou debaty, jak má být uznáno. Kočkodan bělohrdlý byl ještě donedávna popisován jako poddruh kočkodana diadémového, stejně jako doposavad bývá kočkodan zlatý a stříbřitý v mnohých pramenech uváděn jako poddruh kočkodana diadémového. Při čtení turistických průvodců či informačních materiálů k jednotlivým národním parkům v Africe se tak může snadno jevit, že se nejedná o rozdělení vědecké, ale spíše účelné, jako jistý marketingový tah, kdy daný park mé možnost nabídnout poddruh kočkodana endemického pouze v dané oblasti. Patrně tato myšlenka není daleko od pravdy. Rozpoznání kočkodana diadémového od zlatého, stříbřitého, bělohrdlého a rozpoznání jednotlivých poddruhů z fotografií je velice obtížné ba skoro nemožné. Proto jsem výše uvedené rozdělení uvedl pouze jako příklad bohatosti této skupiny, zůstal bych však prozatím u rozdělení na kočkodana diadémového a kočkodana bělonosého.

 

 

Kočkodan diadémový patří k lesním kočkodanům žijícím ve stále zelených lesích v poměrně širokém rozsahu od Jihoafrické Republiky po Súdán. Svým výskytem je striktně vázán na přítomnost vysokých stromů. Je li tato podmínka splněna, lze se s ním setkat od savan, přes galeriové lesy, bambusové lesy, sekundární lesy až po primární prales. Vyskytuje se od nížin po nadmořskou výšku 3 300m. Stromy mu poskytují nejen útočiště, ale hledá na nich převážnou část jídelníčku. Zdržuje se v horních a středních patrech stromů, na zem sestoupí zřídkakdy. Mohou žít sympatricky s kočkodanem černolícím, guerézou červenou a angolskou a mangabejem černým. S kočkodanem černolícím se může křížit, hybridní potomstvo bývá plodné.

 

 

Kočkodan diadémový je barevně velmi variabilní, což muže být důvodem k vytváření nových poddruhů. Hlavním rozpoznávacím znakem, podle kterého byl pojmenován, je diadém, který je výrazný nad obočím a je žlutohnědé barvy s olivovým akcentem. Neurocranium je kryto tmavou srstí, černou, nebo šedočernou. Faciální část je lysá, tmavé barvy, většinou šedomodré. Podle tohoto zbarvení má tento kočkodan své jméno v angličtině – „Blue monkey“. Modré zbarvení obličeje není tak výrazné jako u mandrila, ale modravý nádech je znatelný. Končetiny, špička ocasu a zadní část krku jsou kryty černou srstí. Zbytek těla je kryt žlutošedou srstí s olivovým nádechem. Právě zbarvení hřbetu bývá nejvariabilnější. Může být s olivovým nádechem, či jen šedé (kočkodan stříbřitý), nebo žlutohnědý nádech (kočkodan zlatý)… Auricula a bryndáček pod krkem je kryt bílou srstí. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 50cm do 65cm. Ocas bývá až 50 – 60cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 5-8kg, samice pouze 4kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců a většími špičáky.

Aktivita je denní, potravu hledají převážně v korunách stromů.
I když jsou z hlediska potravy převážně frugivorní. Plody tvoří nadpoloviční část potravy, listy a pryskyřice kolem 20% a drobní obratlovci a hmyz též kolem 20%. Většinu vody získávají z ovoce a nemusí proto slézat na zem, aby se napili.
Kočkodan zlatý má ve svém jídelníčku i bambus. Svůj jídelníček zpestřuje plazy, ptáky a kombami, ale nikdy je neloví.

 

Obrázek: Kočkodan diadémový – samice s mládětem, Keňa.

 

Kočkodan diadémový vytváří skupiny od 10 k 40 jedincům, ale mohou být i početnější. Samice jsou teritoriální a filopatrické, u samců převážně dochází k migraci do jiných skupin. V případech řidší populace může docházet mezi samci ke kompetici o recesivní samice, což následně zvyšuje infanticidu. Pro kočkodany diadémové je typickou vlastností alloparenting, při kterém mláďata prohlubují sociální znalost skupiny. Pohybují se kvadrupedně.
Mají poměrně dobrou vizuální a velice chudou akustickou komunikaci

 

 

Pohlavní dospělosti dosahují třetím rokem života. Období říje nastává jednou do roka v době nadbytku potravy. Mládě se rodí na konci období dešťů. Samice se většinou páří s jedním samcem. Po pěti měsících se narodí jedno mládě. Období laktace je šest měsíců. O mládě pečuje matka, ale i ostatní samice, které nemají mládě…
Jsou důležitými přenašeči semen. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli a levharti.

V rámci IUCN je kočkodan diadémový na nízkém riziku ohrožení.