Kočkodan Allenův (Allenopithecus nigroviridis)

 

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Allenopithecus (kočkodan)
Druh: Allenopithecus nigroviridis (kočkodan Allenův)

 

Kočkodan Allenův se vyskytuje v centrální a východní části Konžské pánve. Tento druh kočkodana upřednostňuje galeriové lesy mokřadů a bažin. Proto je v Angličtině označován jako Allen´s swamp monkey (Allenova bažinná opice – v doslovném překladu). Žije v Kamerunu, Demokratické Republice Kongo, Angole a v Kongu.
Bezesporu patří k nejstarobylejší formě kočkodanů s řadou morfologických znaků připomínající ostatní kočkodany, mangabeje, ale i makaky. Kočkodan Allenův disponuje 48 chromozómy, což je nejméně ze všech kočkodanů, a však o šest více než ostatní opice čeledi kočkodanovití.
Kočkodan Allenův má ventrální část těla a vnitřní stranu končetin pokrytou srstí bílé barvy. Zádové partie, boky, hlava a ocas jsou pokryty srstí olivové barvy. Narůžovělý obličej a uši jsou lysé. Tmavě (někdy až do černa) zbarvené licousy v průběhu stárnutí šednou. Tělo je oproti jiným kočkodanům robustnější. Tento druh má poměrně široké stoličky, jelikož převážnou část potravy tvoří rostliny. Genitálie jsou červené. Nepatrné zřasení mezi prsty jsou jednou z jejich adaptací na život ve vodním prostředí. Délka těla dospělého jedince se pohybuje od 45cm do 60cm. Ocas bývá až 50cm dlouhý. Samci dorůstají hmotnosti okolo 6kg, samice pouze 3,5kg.

 

 

I přesto že je tento druh z hlediska potravy omnivorní, je to výrazně plodožravý kočkodan. Plody představují asi 80% přijímané potravy, bezobratlí a ryby tvoří kolem 17% a zbytek potravy tvoří listy, kořínky, květy, traviny, míza, vodní rostliny, brouci, červi… Ryby loví především v období sucha, kdy jsou uzavřeny ve vysychajících bahnitých tůních. Svou potravu zpestřuje o nektar květů bobovité rostliny Daniellia pynaetii, což jim přináší spoustu cenných kalorií, jelikož nektar těchto rostlin je bohatý na lipidy.

Kočkodan Allenův patří k primátům s denní aktivitou. Výborně plavou a dokonce se i potápí. Svůj úkryt před dravci proto nezřídka kdy hledají ve vodě. Sociální jednotky mají v průměru kolem čtyřiceti jedinců. Při shánění potravy se rozdělují na skupinky dvou až šesti opic. Schází se až k večeru na „spacích stromech“, které jsou vždy v blízkosti vody a zpravidla se vracejí na stejné místo, ze kterého se ráno rozptýlili po okolí. Vyskytují se převážně ve spodních patrech pralesů a často sestupuje na zem, kde se pohybuje kvadrupedně.

Vizuální komunikace je podobná jako u ostatních kočkodanů. Akusticky mezi sebou komunikují v chrochtavými zvuky. Ve svém „jazyku“ mají výraz pro dravce jako je orel korunkatý (Stephanoaetus coronatus), hady a šimpanze. Při nahraném zvuku, označující dravce, na záznamové médium a jeho prezentování kočkodanům, bylo zjištěno, že při zvuku označujícím orla, celá skupina přerušila svou dosavadní činnost a upjala svou pozornost k obloze. Navíc bylo zjištěno, že mláďata se těmto znakům, podobně jako lidské děti, učí. Doteková komunikace hraje svou důležitou roli především z hlediska sociálního. Nejčastějším projevem této komunikace je čištění srsti od parazitů. Své teritorium si značkují pachovými žlázami sternální oblasti těla.
Tvoří mnoho samco-samicová společenstva. Mohou žít sympatricky s kočkodanem Wolfovým a kočkodanem černolícím.

Pohlavní dospělost nastává mezi třetím a pátým rokem života. Samice v období říje mírně otékají v anogenitální oblasti. Páří se s jedním i více samci. Délka březosti je 5-6 měsíců. Samice rodí jedno mládě od května do srpna, přičemž nejvyšší počet narozených mláďat byl zjištěn v červnu. Průměrná porodní hmotnost mláďat bývá okolo 220g. Odstavena od mateřského mléka jsou do 60 dnů od narození. Mateřská péče, kterou provádí pouze samice, spočívá v zajištění potravy, ošetřování, transportu, ochraně před dravci a povětšinou trvá od tří do šesti měsíců. Opět zabřeznout může samice až po dvou letech. Dožívají se ve volné přírodě kolem 20 let a v zajetí průměrně 23 let.

I přesto že nejsou díky svému výskytu příliš ohrožováni těžbou lesů, bývají lidmi loveni pro maso. Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli korunkatí, šimpanzi bonobo (Pan paniscus) a levharti (Panthera pardus iturensis).

 

V rámci IUCN je kočkodan Allenův na nižším stupni ohrožení.