je středně velká plivající kobra, žijící v aridních částech jižní Afriky. Jedná se o nebezpečného jedovatého hada. Nejčastějšími lidskými oběťmi jsou lidé, kteří spí v chatrčích, do nichž se tato kobra vydá na lov a mylně vyhodnotí spícího člověka jako potencionální kořist.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja nigricincta (kobra zebrovaná)
Donedávna byl tento druh kobry považován za poddruh kobry černokrké, se kterou se ve východní části svého výskytu překrývá, nicméně morfologické a hlavně genetické odlišnosti vedli k uznání samostatného druhu.
Vyskytuje se v jižní Angole, Namíbii, Botswaně a západní polovině JAR. Je schopna obývat aridní a semiaridní oblasti, ale daří se jí i v jihoafrické suché savaně. Zpravidla se zdržuje v blízkosti vodních zdrojů. Svou kořist hledá v noci, mnohdy v blízkosti vesnic nebo přímo v hliněných domech. Většinou sem jde lovit drobné hlodavce, ale nepohrdne ani menšími hospodářskými zvířaty a byly zaznamenány případy, kdy za svou kořist považovala spícího člověka, kterého uštkla ve spánku. Právě tyto případy setkání s člověkem dopadají nejtragičtěji.
Obrázek: Kobra zebrovaná (Naja nigricincta) v chovu zoologické zahrady Dvorec u Borovan.
Vyskytuje se ve dvou podruzích:
- Naja nigricincta nigricincta – kobra zebrovaná, mající šedohnědé, až rezaté zbarvení, přerušované pravidelnými bílými prstenci. Vyskytuje se v jižní Angole, severní a střední Namíbii.
- Naja nigricincta woodi – vzhledově vypadá stejně jako kobra černokrká, jsou zde však genetické i morfologické rozdíly. Vyskytuje se od střední Namíbie až po Kapsko.
Patří ke spíše menším druhům kober, dospělý jedinci dorůstají délky 1,2-1,5m. Zbarvení tohoto druhu je variabilní, dle poddruhů, viz výše.
Obrázek: Kobra zebrovaná (Naja nigricincta nigricincta) v chovu na Kypru.
Aktivita tohoto druhu je převážně noční. Loví malé obratlovce a přes den se schovává v úkrytu. V případě ohrožení zaujímá postavení typická pro kobru a pokud se hrozba ještě přibližuje vystříkává jed do útočníkových očí, čímž získává čas pro útěk do úkrytu. Jed je směsicí neurotoxinů a cytotoxinů, které tvoří značně převládající složku. V místě uštknutí se vytváří puchýře u krvácející rány, po nějakém čase začne postupovat nevratná nekróza tkáně. Při aplikaci většího množství jedu, může dojít k ochrnutí svalů, následně i poruchám dýchání, vedoucím k udušení oběti. Zejména pro děti může představovat smrtelné nebezpečí. Jed není tak silný jako u jiných kober. Zasažení jedem do oka může vyvolat dočasnou slepotu, značnou bolest a pálení. Nejvyšší nebezpečí nepředstavuje jedovatost, ale obliba hledat potravu v lidských obydlích a případy záměny člověka s možnou teplokrevnou kořistí.