Je poměrně hodně jedovatou kobrou, žijící na jihu afrického kontinentu, mající na svědomí několik lidských životů ročně.
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja nivea (kobra kapská)
Kobra kapská je endemický jedovatý had z jižní Afriky. Žije ve střední a západní části Jihoafrické republiky, v západním Lesothu, na jihozápadě Botswany a na jihu Namibie. Z hlediska prostředí je kobra kapská poměrně nenáročná, vyskytuje se od stromových savan, pře otevřené savany, travnatých savan, polopouští až po pouště. Mnohdy se nachází blízko vodních zdrojů, v Lesothu se vyskytuje až do nadmořské výšky 2 500m.n.m. a často dochází i ke střetům s lidmi, kdy následuje drobné hlodavce do blízkosti vesnic.
Patří ke spíše menším druhům kober, dospělý jedinci dorůstají délky 1,2-1,6m, rekordní případy zaznamenali jedince o velikosti přes 1,8m. Zbarvení tohoto druhu je značně variabilní, od velice známého žlutého přes hnědou, šedivou po téměř černou.
Obrázek: kobra kapská (Naja nivea) v ZOO Dvorec u Borovan
Aktivita tohoto druhu je převážně denní. Při vyšších teplotách loví za soumraku a za úsvitu. I přesto, že je tento druh zejména pozemní, lezení po stromech mu také není cizí a mnohdy se s ním lze setkat v korunách stromů, jak vybírá hnízda snovačů. Když není na lovu, ukrývá se v baldachýnu stromů či pozemní vegetace nebo noře. Do tohoto úkrytu se po dlouhou dobu vrací. Je to čilý a docela rychlý had, který při zahnání se okamžitě postaví do útočného postavení, pro kobry typické vztyčení těla a nafouknutí kápě, a pokud je útočník příliš blízko, nebo je v pohybu, útočí. V Případě, že zůstane strnule na místě, had s většinou odplazí do ústraní. Nemá schopnost plivat jed. Její jed je velice silný neurotoxin a kardiotoxin. Pro svou jedovatost patří k nejobávanějším hadům Afriky. Po uštknutí bez podání protijedu nastává smrt od 30-ti minut až po několik hodin, v závislosti na velikosti uštknutého a množství vpraveného jedu. I po podání protijedu, je nutné, aby oběť zůstala napojená po dobu 5 dnů až jednoho týdne na dýchacím přístroji do úplného vyplavení jedu z těla.
Obrázek: kobra kapská (Naja nivea), (Autor: Martin Heigan)
Potravou jsou menší obratlovci, včetně ptáků a plazů. Zajímavostí je, že nepohrdne ani zdechlinou. Průzkum skladby stravy dokázal, že 31% zaujímají hlodavci, 20% jiní hadi, 10% ještěrky, 12% ptáci, 16% mršiny,a 11% hadi stejného druhu. Kanibalismus je u tohoto druhu kobry běžný.
Kobra kapská se páří v září až říjnu. V době námluv stoupá agresivita a útočnost. Samice v prosinci až lednu naklade do hnízda 8 až 20 vajec o rozměrech zhruba 6 x 2,5cm. Vejce jsou kladena do dutin stromů, termitišť, skalních dutin, nebo samice mohou vytvářet vlastní hnízda. Doba inkubace je 55-70dní. Mláďata jsou po vylíhnutí 35 až 40cm dlouhá a zcela samostatná. Mláďata jsou tmavě hnědého zbarvení, do roka však většinou zesvětlají. Predátory jsou medojedi, surikaty, mangusty, orli a hadilov písař. Délka života tohoto druhu je středně dlouhá a v zajetí může být až 15 let.