patří mezi plivající kobry. Svým jedem dokáže s úctyhodnou přesností zasáhnout cíl až 4m vzdálený. Jed má povahu jak neurotoxinu, tak i cytotoxinu. Při nevypláchnutí jedu z očí hrozí trvalé poškození zraku, nebo dokonce i slepota.
Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja pallida (kobra červená)
Kobra červená obývá suché savany a polopouště severovýchodní až střední Afriky do nadmořské výšky až kolem 1200m, zpravidla poblíž vodních zdrojů. Mnohdy se zdržuje v oázách, čímž může dojít ke kontaktu s člověkem. Zeměmi výskytu jsou Egypt, Súdán, Jižní Súdán, Eritrea, Džibutsko, Etiopie, Somálsko, Keňa, severní Tanzanie, Čad a Niger.
Jedná se o středně velkou kobru jejíž maximální velikost se pohybuje mezi 1 – 1,5m. Zbarvení je červené, někdy bývají cihlově červené šupiny bíle ohraničeny. Ventrální partie jsou světlejšího zbarvení. Mladší jedinci mají za hlavou široký černý prstenec, který u většiny dospělých mizí. Oči jsou černé a pod okem se nachází černá skvrna, slza, typická pro tento druh. V rámci různých lokalit životního prostředí jsou odchylky ve zbarvení.
Obrázek: Kobra červená (Naja pallida) v Nairobi.
Zajímavostí tohoto druhu je, že aktivita dospělých jedinců je zejména noční, zatímco u mladých jedinců je pouze denní. Jedná se o opatření pro přežití potomstva, jelikož kanibalismus je u tohoto druhu častý. Při vyšších teplotách loví za soumraku a za úsvitu. Jedná se o pozemní druh kobra. Přes den hledá úkryt v opuštěných doupatech, termitištích, křoví a skalních průrvách. Je to čilý had, který při zahnání se okamžitě postaví do útočného postavení, pro kobry typické vztyčení těla a nafouknutí kápě, a pokud je útočník příliš blízko, nebo je v pohybu, útočí. V Případě, že zůstane strnule na místě, had s většinou odplazí do ústraní. Jed je neurotoxin a cytotoxin. Na uštknutí většina obětí neumírá, nicméně v případě nepodání protijedu dochází k trvalému poškození tkáně. Smrtící dávka se pohybuje kolem 2mg/kg, přičemž množství vpraveného jedu při uštknutí zpravidla nepřesahuje 100mg, čímž je lidská oběť paralyzována, ale málokdy zdravý jedinec za uštknutí zaplatí životem.
Obrázek: Kobra červená (Naja pallida) v zoo.
Potravní spektrum je poměrně široké. Preferuje obojživelníky, zejména pak žáby, nepohrdne ani menšími obratlovci, ptáky, ještěrkami a hady. Jsou známé lovem kuřat v blízkosti lidských obydlí.
Samice naklade do hnízda 6 až 21 vajec. Predátory jsou medojedi, orli a hadojed písař. Délka života tohoto druhu je středně dlouhá a v zajetí může být cca 15 až 20 let.
Tento druh kobry byl nedávno považován za poddruh kobry mosambické. Nedávný morfologický a genetický průzkum (v roce 2003) však příbuznost těchto dvou druhů vyvrátil, avšak překvapivě zjistil, že na nejbližší sesterské linii se nachází kobra núbijská.