Kigélie zpeřená – Salámovník

 

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné rostliny)
Řád: Lamiales (hluchavkotvaré)
Čeleď: Bignoniaceae (trubačovité)
Rod: Kigelia
Druhy: Kigelia africana a Kigelia pinnata

 

Kigélie zpeřená je až 18m vysoký strom s širokou polokulovitou korunou. Hladká šedá kůra u starších stromů praská v borku, která v šupinách odpadává. Listy jsou vstřícné či v trojčetných přeslenech o délce až 45cm, se sedmi až jedenácti zpeřenými tuhými kožovitými drsně chlupatými lístky, jenž v období sucha opadávají. Květy jsou miskovité o průměru až 15cm, rudohnědé barvy, s pětilaločným okrajem, uvnitř obsahující čtyři tyčinky. Květy se otvírají pouze na jednu noc a svým nepříjemným zápachem lákají netopýry k opylení.
Charakteristické plody připomínající salámy (odtud přízvisko „salámový strom“) jsou po dozrání béžově pískové barvy. Plody visí na metrových stopkách a jsou dlouhé až 1m a v průměru mají až 18cm. Hmotnost je též úctyhodná i 10kg!!

 

 

Pojmenování celého rodu dřeviny pochází od mosambických Bantu, který stromy nazýval „kigeli-keia“. Rozšířen je od Eritrei na východu po Senegal a Namibii na západu a od Čadu na severu po KwaZulu-Natal na jihu, resp. všude v savanové Africe mimo aridní oblasti a tropické lesy. Kigélie byla introdukovaná i na jiné světadíly, například do Austrálie, kde se stala oblíbeným útočištěm papoušků kakadu. Stejně jako v Africe je i zde oblíbeným stromem do parků, protože poskytuje příjemný stín i navzdory nebezpečí, které představují padající plody. Teplotní odolnost stromů se pohybuje mezi 4°C až 40°C. Strom snadno klíčí z čerstvých semen v říčním písku a netrpí škůdci.

Květy a plody z africké fauny oceňují především paviáni, prasata, sloni, žirafa, hroši a nosorožci. Listy jsou potravou pro slony a kudu velkého, či bývají sbírány a zkrmovány dobytkem. Semena mají v oblibě některé druhy afrických papoušků – například v Namibii papoušek hnědý či papoušek Meyerův, ve východní Africe papoušek červenobřichý a papoušek hnědohlavý.
I lidé našli využití plodů tohoto stromu. V hraniční oblasti Kamerunu a Čadu ženy připravují kvašený nápoj „bil-bil“ z čiroku, kam se přidávají plody k urychlení fermentačního procesu. V Malawi se opékané plody a pak bývají používány k dochucení „piva“ a podpoření kvašení. V Botswaně a Zimbabwe se ze stromů vyrábí kánoe. Při nedostatku potravy na africkém venkově se semena kigélie praží a následně konzumují. Nezralé plody bývají jedovaté a čerstvé plody pro člověka silně projímavé.

Pro přírodní medicínu je salámový strom brán některými Afričany jako všelék. Používají ji k léčbě ekzému, plísňových infekcí, zánětům, revmatizmu, zastavení krvácení po porodu, ale i k léčbě lepry, rakoviny kůže, syfilis, úplavice, malárii, cukrovce, zápalu plic, bolesti zubů, proti tasemnici a dokonce i proti hadímu uštknutí, zlým kouzlům a ochraně před hurikány. Můži používají odvar z plodů pro zlepšení erekce.

Ženy kmene Tonga z údolí Zambezi pravidelně používají kosmetické přípravky z kigélie pro ochranu pleti. S těmito přípravky pro zpevnění a vypínání pokožky se můžeme setkat i u nás (např. Fitocrema). Byl vědecky prokázán vliv látek obsažených v plodech salámového stromu jako proti zánětlivé, proti malarické, anti-virové, anti-bakteriální a ochraně a regeneračně působící na pokožku.