Keňa

Země ve „stínu“ Tanzanie má skvělé safari a druhý nejvyšší vrchol Afriky. Keňa má příjemné klima. Láká svými přírodními parky, Masaji a výstupem na méně náročnou horu Keňu (druhý nejvyšší vrchol Afriky). Nejčastěji je navštěvována v období od července do října a období od prosince do ledna. V ostatním měsících přichází období „dlouhých“ (duben – červen) a „krátkých“ dešťů (říjen – listopad), které mohou pobyt znepříjemnit. Úbytek turistů mimo hlavní sezónu je příjemný, ale nese riziko, že se nemusíte dostat do některých národních parků kvůli rozbahněným silnicím. Během návštěvy je nutné dbát na dostatečnou hygienou a bránit se infekcím přenášené hmyzem.
V Keni vzniklo několik desítek národních parků a rezervací. Právě jimi je země proslulá. V Masai Maře můžete vidět milionová stáda migrujících býložravců – pakoňů a zeber. Na tanzanské hranici je další proslulý národní park – Amboseli s úchvatnými pohledy na nejvyšší horu Afriky. Dalšími známými přírodními místy jsou Tsavo a Hell´s Gate, prales Kakamega a ostrovy jezera Ukerewe.
Byly zde nalezeny pozůstatky předků člověka – Homo habilis a Homo erectus.
Rozdíly v životní úrovni jsou propastné. Více než 50 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Ve větších městech nebo na jejich okrajích rostou typické chudinské africké slumy. Právě zde hrozí turistům riziko loupeží a přepadení, postupem doby se tento neřešený „problém“ přesouvá se svými negativními projevy i do centra Nairobi. Jednání s úřady je byrokratické a očekává se nějaký úplatek. Právní řád vychází z anglického zvykového práva. V případě sporů se doporučuje řešit vše smírem i za cenu velkých ústupků, protože soudní spory trvají dlouho a jsou velice nákladné. Pro případné vedení soudního sporu je nutno najmout místního právního zástupce. Keňské celní předpisy nepovolují vývoz (převoz a dovoz) předmětů z divoké zvěře. Na vývoz těchto předmětů je třeba zvláštní povolení. Projevy homosexuality jsou tvrdě trestány. Pokud se vám cokoliv stane je nutné mít pojištění u renomované zdravotní pojišťovny nebo ošetření zaplatit hotově či kreditní kartou. Mimo velká města a supermarkety se smlouvá o veškerém zboží.

Obecně
V 8. století počali Arabové osídlovat keňské pobřeží Indického oceánu, kam přišli z Ománu a Jemenu. Jejich moc byla soustředěna pouze na pobřeží do vnitrozemí pronikali pouze během otrokářských výprav, za slonovinou a obchodem. V 16. století do oblasti začali pronikat portugalští mořeplavci. Koncem 19. století začali v oblasti Kilimandžára a Mombasy působit Britové a s místními náčelníky uzavírali smlouvy o Protektorátu. Obdobným způsobem obsadili Němci okolí Witu. Britsko – Německá smlouva z roku 1886 upravila sféry vlivu ve východní Africe. Keňa se stala anglickým protektorátem (1896) a později kolonií (1920) s výjimkou pobřeží, které zůstalo pod protektorátem zanzibarského sultána. Britové v Keni uplatňovali podobnou politiku rasové segregace jako v Jižní Africe. V roce 1946 byla založena strana Svaz Afričanů Keně, která byla původně omezena pouze na příslušníky národa Kikujů. Jejím programem bylo úplná samostatnost Keni. Britové pod záminkou boje proti sektě Mau Mau pronásledovali její příslušníky. Přesto v roce 1962 boje ukončila a vůdce Svazu Afričanů Keně Jomo Kenyatta propustila z vězení. Rok předtím vznikly další dvě politické strany Africký národní svaz Keně (KANU) a Africký demokratický svaz Keně (KADU). V roce 1963 byla vyhlášena samostatná republika. Podle Ústavy z roku 1963 je Keňa republikou prezidentského typu. Zůstává však členem Britského společenství. Prezident je hlavou státu, vlády a armády. Sám jmenuje viceprezidenta, který ho zastupuje. Poté se KANU a KADU sloučily do jedné strany KANU, která ve volbách získala největší podporu. Prvním prezidentem se stal Jomo Kenyatta. Během jeho vlády byla Keňa jednou z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících zemí kontinentu. Od roku 1970 je Národní shromáždění jednokomorové (podle původní Ústavy bylo dvoukomorové). Po smrti Kenyatta v r. 1978 ho v čele státu nahradil dosavadní viceprezident Daniel arap Moi. Počátkem 90. let byla Keňa, stejně jako ostatní africké země, vystavena tlaku donorů, kteří požadovali demokratizaci společnosti. Pod tímto tlakem byl zaveden systém více politických stran, avšak ve volbách r. 1992, stejně jako 1997, díky roztříštěnosti opozice KANU s převahou zvítězila. Poslední prezidentské a parlamentní volby se konaly 27. 12. 2002. Ve vládní straně KANU probíhal celé první pololetí 2002 boj o prezidentskou nominaci. Část vlivných členů vytvořila v rámci strany skupinu Rainbow Alliance, která nakonec z KANU vystoupila a spojila se s opozičním uskupením National Alliance. Vznikla tak „superaliance“ National Rainbow Coalition (NARC), která postavila společného kandidáta na prezidentský úřad Mwaie Kibakiho. Výsledkem voleb bylo jednoznačné vítězství.

Většinu povrchu Keni zabírá Východoafrická vysočina, jejíž povrch tvoří plošiny o nadmořské výšce 500m n.m. na východě a až 3000m n.m. na západě. Jednotlivé plošiny jsou od sebe rozděleny propadlinami a masívy. Na východě tvoří hranici pobřežní nížina, která se rozšiřuje od jihu k severu (20 – 200km). Největší propadlinou je Východoafrický příkop, který se táhne v severojižním směru a je třetihorního stáří. Ve skutečnosti je to systém propadlin. V Keni je široký 50 – 80 km. Jeho hloubka je různá 300 – 2000m n.m., často je vyplněn bezodtokými jezery. Příkopové propadliny doprovází též sopečná činnost, trvající dodnes. Okraje příkopu jsou lemovány příkrovy a masívy a samostatnými sopkami, které jsou zároveň nejvyššími horami Afriky. Přímo v Keni leží druhá nejvyšší hora Afriky Keňa (5199m n.m.), která má též pěkně vyvinutou vertikální rostlinnou zonálnost obdobně jako Kilimandžáro. Základem geologické stavby jsou metamorfované před kambrické horniny, zejména ruly, krystalické břidlice, vápence a žuly. Na západě převládají třetihorní vyvřeliny. Na pobřeží je pokryté permskými až čtvrtohorními sedimenty. Keňa má mnoho nalezišť nerostů, jedná se především o zlato, grafitu (tuhy), kyanitů, kuchyňské soli, sody, měděných rud a sádrovce.

Podnebí je rovníkové, monzunové se dvěma obdobími dešťů. Navíc lze vylišit podnebí vnitrozemských plošin a přímořských nížin. Pobřežní nížina je horká a vlhká s průměrnými teplotami okolo 26°C s dešťovými obdobími mezi březnem a červencem a říjnem a listopadem. Úhrn srážek dosahuje 1200mm. K severu se však úhrn snižuje a u Somálska je krajina semiaridní, se srážkami od prosince do března a od května do října. Vnitrozemí je chladnější se srážkami březen – květen a říjen – prosinec. Průměrné srážky dosahují 750 – 1000mm. Na návětrných svazích až 15000mm! Naopak nejsušší místa jsou některé uzavřené propadliny na severovýchodě (plošina Korokoro 250mm). Nejnižší teploty jsou ve vnitrozemí v červenci a srpnu (průměrné roční teploty 20 – 15°C) a denní amplituda je až 20°C. Nad 3000m n.m. jsou časté i teploty pod nulou. Hora Keňa má též věčný sníh.

Říční síť je řídká, řeky jsou vesměs málo vodné a většinou nesplavné, výjimkou je řeka Tana, která je za vysokých stavů vody splavná. Na severovýchodě se vyskytují vádí (vysýchavé řeky) . Nejdelší řekou je Nzoa tekoucí do Viktoriina jezera. Velký význam mají velká jezera – Viktoriino (Ukerewe) a Rudolfovo (Bosso Norok – temná voda, slané jezero, 220km dlouhé, široké 50km, plocha 8500 km², nejhlubší místo 73m, s přítokem řeky Omo).
Půdní pokryv tvoří převážně červenohnědé, silně železité a málo úrodné půdy. V západní části země v oblasti vulkánů se vyskytují tmavohnědé půdy.

Rostlinný kryt odpovídá rázu klimatu. Na severu a východě převažují stromovité savany a místy přechází do travnato-keřových forem. Na západě leží „klasické“ travnaté savany. Na svazích vysokých hor je vyvinuta výšková zonálnost vegetace. Nejvyšší partie obývá vegetace starčků a lobelek, které dosahují až k hranici věčného sněhu. Na pobřežích Tany a Galany leží mangrovové porosty. Klasické lesy leží pouze u pobřeží a v horách.

Původní fauna je v současné době k vidění pouze v národních parcích a rezervacích. Plošně největším národním parkem je Tsavo (21 000 km²).

Obyvatelstvo žije především na západě země. Sever a severovýchod země je málo zalidněn. Většina obyvatel jsou Afričané. Nejvýznamnější komunity ve městech jsou Indové, Arabové a Evropané. Základní jazykové skupiny nalezneme tři – bantuskou (2/3 obyvatel), nilotskou a kušitskou. Z Bantuů je nejvíce Kikujů a Kambů. Z nilotské skupiny Džolujů. Kušijské skupiny osidlují sever země a nejpočetnější jsou Somálci.
Většina obyvatel žije ve vesnicích a sjednocujícím jazykem je svahilština a angličtina. Nejlidnatějším a plošně největším městem je Nairobi.

Základem hospodářství Keni je zemědělství a zpracování zemědělských produktů je omezené. Pěstování plodin je soustředěno ve střední a jihozápadní části země. Pěstuje se hlavně káva a čaj, sisal (Agave sisalana), sezam, bavlník, cukrová třtina, kukuřice, ječmen, oves, rýže. Chov zvířat převládá v ostatních částech – skot, ovce a kozy. Rybolov se pomalu rozvíjí.
Nejdůležitějším odvětvím průmyslu je těžba surovin. Keňa je významná těžbou kyanitu a diatomitu. Dále pak sody, soli, mědi a zlata. Z ostatních odvětví je nejvíce rozvinut průmysl spotřební a zpracovatelský.
Doprava je soustředěna na silniční dopravu a železniční tratě: 2 778 km rozchodu 1 000 mm a 605 km standardního rozchodu 1 435 mm.