Prozatímní národní rada (NTC), která vznikla ve městě Benghází na východě Libye a celou dobu vedla povstání, má velké plány. Ráda by do konce měsíce (23. 9.) vytvořila prozatímní vládu a do osmi měsíců by chtěla uspořádat volby do parlamentu, kam by se volilo 200 zástupců libyjského lidu; do 90 dnů od zasedání parlamentu přijala v referendu novou Ústavu. Další pluralitní volby by následovaly v roce 2013.
Nebude to však jednoduché, země je v podstatě po válce, každý muž má zbraň. (Mír narušuje pár zbytkových enkláv, které stále drží věrnost Kaddáfímu). Tudíž výzvou NTC bude demilitarizace bojových skupin. Spousta zbraní navíc z vojenských skladů zmizela a nikdo neví, kde jsou.
Hlavním úkolem však bude sjednotit „Libyjský lid“, který je stále v pevných vazbách kmenového zřízení, zastupuje množství zájmových (politických i ekonomických) skupin. První hádky již přicházejí a stály již lidské životy.
Například: Komu patří zbraně, kdo nejvíce pod Kaddáfím trpěl a tím pádem, kdo si zaslouží větší podíl na bohatství země, nebo které etnikum má největší zásluhu na osvobození Tripolisu.
Osvobození Tripolisu je klíčová otázka!
NTC správně chápe význam Tripolisu, jako centra země a přesunula sem urychleně svou vládu. V okolí hlavního města žijí i nejpočetnější etnika. Důležitá je i skutečnost, že NTC není jedinou revoluční radou v Libyi, skoro v každém městě je nějaká konkurenční, která zastupuje zájmy vlastního města. Proto se NTC rázně rozhodla hájit zájmy hlavního města! Má to samozřejmě dopad. Nespokojenost v Benghází, kterému se nelíbí opětovná dominance Tripolisu a dala to najevo vidět demonstracemi v ulicích.
Nesmíme opominout i náboženské pojetí budoucí země, kde se bude střetávat vliv lidí, kteří studovali v zahraničí a rádi by viděli sekulární společnost a místními islamisty, kteří bojovali proti Kaddáfímu jako první.
Na závěr: Na otázku je brzy. Důležité bude, zda vznikne prozatímní vláda, která uspořádá první volby. Vláda bude mít zájem odzbrojit „vojáky“ a pokusí se dohledat zbraně a ZEJMÉNA nalezne dohodu mezi etniky na rozdělení bohatství země.
Pozitivum je, že Libye zažila válku, ale infrastruktura země není tak zničená.