Jezero Čad

Čadské jezero je čtvrtým největším jezerem na africkém kontinentu. Nachází se v sahelské zóně ve středo-západní Africe. Rozkládá se mezi čtyřmi státy: Čad, Kamerun, Nigérie a Niger. Rozloha jezera záleží na aktuálním stavu vodní hladiny jezera a průměrná rozloha činí 17 800 kilometrů čtverečních. Po období dešťů dosahuje hladina nadmořské výšky až 280m n.m.. Během období sucha je výrazně nižší. Jezero je velmi významné pro celý region, protože má velký vliv na hydrologii okolí a značný význam pro biodiverzitu a život místní flóry a fauny. Též je významnou obchodní trasou Sahelu a nalézají se zde důležitá archeologická naleziště bývalého osídlení.

Čadská pánev se nalézá na starých prekambrijských horninách Afrického štítu. Jezero zde leží již několik tisíc let, což deklarují mocné vrstvy usazených hornin. Vědci předpokládají, že původně zde bylo staré moře, tzv. Mega-Čad, které mělo velký vliv na formování čadské pánve. Stará pánev moře překrývá dnešní pánev jezera. Staré moře pokrývalo celou střední sahelskou Afriku a bylo odvodňováno do Atlantského oceánu skrz řeku Benue. Dno Čadské pánve se prolíná s pánví Mega-Čadu v severovýchodní části Čadského jezera blízko nejnižšího bodu jezera, který se nazývá „Djourab Depression“.
Podnebí Čadského jezera ovlivňují dva podnebné pásy, resp. jeden. První je suchý tropický pás a druhý vlhký tropický pás. Srážky jsou závislé zda je či není období sucha, resp. dešťů, i když toto klasické rozvrstvení je často narušováno náhlými přechody. V období sucha však výpar výrazně převažuje nad srážkami a způsobuje vysýchání jezera. Často se zde vyskytují během tohoto období četné písečné bouře a viditelnost je pak po několik dní velmi nízká. Nejčastěji srážky vypadávají od července do srpna. Celkově roční srážky dosahují v jižních oblastech jezera 560 mm za rok, v severní části 260 mm za rok.
Průměrné teploty během období dešťů dosahují 32°C, tato teplota však může být i vyšší, zvláště v říjnu a listopadu. Od prosince do ledna může být průměrná teplota i značně nízká – okolo 8°C. Naopak nejteplejším měsícem v okolí jezera je duben, kdy teploty dosahují až 43°C.
Jak již bylo řečeno, rozloha jezera záleží na množství srážek. V říjnu může hladina jezera dosáhnout rozlohy až maximálních 28 457 km2, ale naopak v dubnu či začátkem května rozloha jezera činní jen 8 580 km2. V důsledku výparu a evaporace rostlin se z jezera ztratí 2 545 mm vodního sloupce. Na jezeře se nalézá množství ostrovů, které se při nižší hladině jezera spojují v souvislé celky. Někdy se dokonce jezero rozdělí na celky dva – severní a jižní. Tento most je již častým jevem, protože množství srážek je stále menší v důsledku posledních sušších dvaceti let a jezero vysychá.
Vědci dále předpokládají, že okolo 255 mm vodního sloupce odtéká z jezera v blízkosti nížin Manga a Kenem podzemní řekou do řeky El-Ghazal. Hlavní zdrojnice jezera jsou řeky Shari a Logone.
Hloubka jezera je též značně proměnlivá. Východní část jezera má průměrnou hloubku 9,9m, severovýchodní 4,7 až 6,9m, jihovýchodní 3 až 3,9m. Jihovýchodní oblast má charakter mokřadu a řeka Shari zde ukládá množství sedimentů. Přesto hloubka zde dosahuje svého maxima 10,8 metru.Voda jezera je brakická. Během období sucha salinita vody jezera logicky vzrůstá. Největší množství soli ve vodě je při severním okraji jezera.

 

Čadské jezero 1963 – 2007 (zdroj: NASA)

 

V okolí jezera roste množství vegetace, dokonce i velké stromy jako je kapok či eben. Je zde totiž vysoká hladina podzemní vody a stromy mohou dobře konkurovat travám a ostřicím. Četné jsou zde akácie, baobaby, datlové palmy, myrtové keře, atd. Přes vhodné podmínky pro růst stromů, zde dominují trávy, protože lidé značně využívají dřeva stromů. Z „trav“ jsou četné zvláště ty vodní, jako je papyrus, rákos.
Z velkých savců zde nalezneme hrochy, nosorožce, lvy, hyeny, levharty, či rozličné druhy antilop. Jejich populace však v důsledku lovu značně klesly. Jezero je však významnou migrační zastávkou i cílem ptáků. Nalezneme zde též místní druhy (pštrosy, hadilovy písaře, káně nubijské, zoborožce zemní, čápy marabu, člunozobce, pelikány, ibisy, kachny, …. V jezeře se vyskytují též četné druhy obojživelníků a plazů, přes 40 druhů ryb, z nichž je mnoho endemických.