Sobota, 23 listopadu, 2024
Cestopisy

Jak jsem přechodil ebolu aneb za hrst diamantů

Ten nadpis je samozřejmě blbost. Jeho účelem je přilákat čtenáře, tak jak to dělají noviny, které když se složí a neopatrně nakloní, tak z nich teče krev. Teda, ne že bych nebyl v území, kde zrovna umírali lidé na ebolu. Byl jsem tam a smrt mi hrozila stejně, jako těm ostatním dvě stě tisícům, co v tom městě v té samé době žili. Hrst plnou diamantů jsem neviděl, ale jeden diamantokop (podle vzoru zlatokop) mi tam cpal do ruky par skleněných střípků za pouhé dva tisíce dolarů (no nekupte to, když je to tak levný). Ještě jednou se o ebole zmíním, ale víc už se k tomu nebudu vracet, pro vlastní „gro“ tohoto článku to nemá žádný vypovídající smysl.
Kdo tedy očekává mrazení v zádech, bude těžce zklamán.
 
Tenhle můj příspěvek je ve skutečnosti odpověď na reakce některých mých vzácných čtenářů k mým předchozím článkům a taky moje reakce na pár zde publikovaných článků, týkajících se RDC – tedy Kongo Kinshasa. Na jedné straně nejspíš vznikl dojem, že těch 25 roků, co jsem strávil v Africe, jsem šel z dobrodružství do dobrodružství a na straně druhé, ze RDC je země, kde může žít a pracovat pouze šílenec. Posuďte tedy sami:
 

Úvod 1

Nastoupil jsem do RDC v červnu 2007 jako ředitel projektu na rekonstrukci zásobování vodou měst Mwene Ditu, Ngandajika, Lodja, Kabinda a Mweka. V dubnu vypukla ve městě Mweka ebola, která byla oficiálně oznámena 21 srpna (!). 11 září byla oblast Mweky uzavřena z důvodů karantény. Do té doby zemřelo v oblasti 140 lidi. Já jsem navštívil Mweku 4. až 8. srpna (to jsem ještě o ebole nevěděl) a zpracoval jsem první zprávu o situaci v zásobovaní vodou. V listopadu stále ještě nebyla zrušena karanténa, a tak jsem doporučil klientovi (Regideso – společnost, provozující asi 50% veškerých vodovodních systémů v RDC) a finanční organizaci (KfW – německá banka pro rozvoj, zastupující německou vládu), aby se program změnil a namísto Mweky se prováděla rekonstrukce vody ve městě Tshimbulu, které je stejné jako Mweka, rovněž v provincii Kasai Occidental, zatím tedy bez eboly. Což bylo akceptováno!
Projekt je zpracováván ve smyslu FIDIC (Federation Internationale des Ingénieurs Conseils) – předpis pro realizaci projektové dokumentace a provádění staveb.
Nedílnou součástí projektové dokumentace je sociologická studie, jejíž závěry jednak slouží jako podklad pro návrh prací na rekonstrukci a jednak garantují legitimitu organizačních a administrativních změn do budoucna, aby realizovaná opatření měla co nejdelší trvání.
Upozorňuji (ještě jednou): jestli si někteří teď myslí, že nezáživný úvod končí, tak se mýlí. Hledáte-li něco dobrodružného, přestaňte číst tenhle článek a zkuste to jinde. Dal se totiž budeme věnovat socio-ekonomické studii, zejména pak statistickým výsledkům průzkumu denního života obyčejných lidí v pěti okresních městech provincii Kasai Oriental a Occidental. Pravda, občas tam bude můj komentář, ale nepůjde tam nikomu o život a tím méně o čest dam a dívek, jako v jiných článcích o Kongu.
 

Úvod 2

Především vás chci upozornit, že jsem za svůj život nikdy žádnou sociologickou studii nezpracoval, i když jsem se musel pod řadu z nich podepsat. To tedy znamená, že jsem většinu mé práce v Africe měl vedle sebe nějakého sociologa (o jednom takovém jsem se zmínil v článku „Jak se vozí voda Tuaregům“ – ano, Jocelyne, vrásčitá ale usměvavá Jocelyne). Bohužel, nikdy jsem ani žádnou sociologickou studii v češtině nečetl. Proto prosím všechny odborníky, aby mi prominuli nejspíš mnohdy nesprávnou terminologii, ale teď už se jí česky učit nebudu. Za správnost postupů a závěrů jsem sice zodpovědný já, ale pokud dojde k připomínkám, obracím se na sociologa Dr. Balla, který se svým týmem studii zpracoval.
Studie má 35 stran a vyplněné dotazníky, které sloužily ke zpracování databáze, váží 150 kg. Práce na studii trvaly 6 měsíců. Výsledky jsem se snažil vtěsnat do několika stránek. Normálním písmem je uvedena studie, mé poznámky jsou kurzívou. Některé nadpisy jsou ve francouzštině, ale jsou tak jasné, ze je není třeba překládat (pozn. red. – přeložil jsem je). Usnadnil jsem si proto práci a jen jsem je zkopíroval. Je samozřejmě možné, že jsem se dopustil omylu. Budu rád, když mě na to upozorníte, ale na výsledku to nic nezmění, protože návrh technického řešení je zpracován. Snad by se dal upravit program « Mesures d’accompagnement », který se týká senzibilizace obyvatelstva a poběží současně se stavebními pracemi ještě asi dva roky.
 

Sociologická studie

Metodologie
Tato sociologická studie je rešerše existující dokumentace doplněná sběrem kvantitativních a kvalitativních dat u populace a analýza shromážděných údajů za účelem získání doporučení pro realizaci aktivit spojených s rehabilitací systému zásobování pitnou vodou. – To je sucha definice, ale tak je to popsáno a je to i pravda.
 
Popis studie
Diagnostická studie socio-ekonomických aspektů
 
Počty obyvatelstva
Poslední sčítání obyvatelstva v Zaire proběhlo v roce 1984. Odhad počtu obyvatelstva ve městech se prováděl tak, že se shromáždily všechny dostupné údaje, eliminovaly se ty, které byly jednoznačně nerealistické, stanovily se cílové skupiny a počty obyvatel se ověřily v terénu.
Tedy naprosto standardní metoda. Nestandardní byly některé údaje. Ve městě Kabinda mi řekla sœur Claire, představená nemocnice, že odhaduje počet obyvatel na 60 tisíc podle záznamů o nemocných. Paní Marceline, šéfka města dosazená centrální vládou, řekla „450 tisíc, a z toho neslevím, mám to tady moc dobře zmapované.“ Vím, proč to řekla.
 

Přibližný odhad počtu obyvatel a jeho růst do roku 2015 a 2020.

Centres Odhad obyvatelstva v 2007 Výhled 2015 Výhled 2020
Kabinda 63 017 78 645 88 441
Lodja 72 885 90 960 102 258
Mwene Ditu 198 750 248 040 278 846
Tshimbulu 58 983 66 417 74 666
Ngandajika 164 927 205 829 231 393
 
Nenávidím tenhle způsob přesných čísel na základě nepřesných informací. Ještě že tam nedávají desetinnou čárku. Navíc se jedná o města, kterými nedávno prošla válka, podél silnic jsou dobře viditelné zákopy, kancelář společnosti na zásobování vodou je vybombardovaná, lidé mají pořád strach. V téhle atmosféře stačí, když nějaký přiožralý voják vystřelí uprostřed města do vzduchu dávku ze samopalu, a půlka všech obyvatel uteče do vesnic.
 
Výběr vzorku pro sběr dat
Výběr skupin dle městských čtvrtí byl provedený tak, aby splňoval cíle strategie boje proti chudobě (Lutte Contre la Pauvreté). Počet dotazovaných domácností byl stanoven na předpokladu 10 osob v jedné domácnosti. Na tomto základě byla stanovena velikost vzorku s předpokládaným prahem pravděpodobnosti (la confiance) 95%.
Já tomu moc nerozumím, přesně v tomhle případě musím důvěřovat (faire la confiance) expertovi na 100%. Jenom, když někdo do současného textu o Africe zamontuje slovo «BOJ» (Lutte), ztrácím veškerou důvěru. V Africe se totiž pořád bojuje, ať už skutečně se zbraněmi, nebo obrazně proti kolonialismu, proti analfabetismu, proti AIDS, proti hladu, proti neokolonialismu, proti, proti, proti…. Lidi jsou už unaveni bojem a chtěli by jen tak normálně žít.
 
Strategie
Analýza dokumentu:
  • Etude du Plan de Développement du secteur de l’eau potable et de l’assainissement du Zaïre (Kasaï oriental) 1990 – 2010
  • Etude du Plan de Développement du secteur de l’eau potable et de l’assainissement du Zaïre (Kasaï occidental) 1990 – 2010
  • Réforme du secteur de l’eau : Stratégie et Politique Nationale de l’eau de la République Démocratique du Congo ; Kinshasa juillet 2007, Coopération Technique germano congolaise, Comité National d’actions de l’eau et de l’assainissement, GTZ – RESE
  • Etude de l’efficacité de la REGIDESO, du cadre institutionnel et de l’organisation du secteur de l’eau urbaine en RDC ; Rapport d’avancement n°1, Phase 1 : Diagnostic Comité de Pilotage de la Reforme des Entreprises Publiques (COPIREP)
  • Reforme du secteur de l’eau : Proposition de texte de Loi Nationale portant Code de l’Eau en République Démocratique du Congo, Kinshasa, juillet 2007
  • Réforme du secteur de l’eau et de l’assainissement en République Démocratique du Congo, Kinshasa, 15 – 17 octobre 2003 ; Séminaire national, Actes : volume 1 : Synthèse et produits du séminaire
  • Projet d’alimentation en eau potable et d’assainissement en milieu semi urbain ; Rapport d’évaluation, Fonds Africain de Développement (BAD), OWAS – février 2007
  • L’offre technique proposée par Gauff et portant sur les aspects socio-économiques
  • Rapports reconnaissance et diagnostique élaborés par Gauff
  • Atd, atd, atd…
Tak to vidíte – dokumentů by bylo dost. Před asi 15 lety jsem měl zpracovat studii na zásobovaní Dar Es Salaamu. Přišel jsem tenkrát k řediteli společnosti pro zásobování vodou, abych mu tu novinu oznámil. «Tak ty mi chceš zpracovat studii. Pojď se mnou, něco ti ukážu». A zavedl mě do obrovské místnosti s regály plnými dokumentů. «Vidíš, to všechno jsou studie. Nenos mi už žádnou další, přines mi vodu!» A vyhnal mě. (Ono to bylo trošku komplikovanější, ale pro ilustraci to stačí).
 
Sběr dat v terénu
Dneska se vám nepodaří otevřít noviny, aniž byste tam nenašli výsledek nějaké ankety. Řada z nich bývá zmanipulována podle přání zadavatelů. Tenhle nešvar jsem si mohl odpustit. Přesto jsem se nevyhnul různým tlakům ze strany místní administrativy, např. při stanovení prahu chudoby (my jsme strašně chudí, zdůrazněte to) i ze strany nevládních organizací (bez nás by místní lide zahynuli, musíte podpořit naši činnost), atd.
Ono je těch problémů se sběrem dat podstatně víc, třeba přehlednost formulářů, jasnost dotazů, ověřování odpovědí, opakování otázek se stejným smyslem, ale rozdílným zněním, prostě takový Rohr Schachtův test, ale radši se zeptejte nějakého sociologa.
 

Nakládaní s daty

Standardní statistické metody
 
1. Popis měst
To si odpustíme, podívejte se na Google Earth, jména měst znáte.
 
2. Výsledky sběru dat v terénu
 
2.1. Aspekt socio-kulturní a ekonomicky
 
Centrem pozornosti jsou aspekty spojené s kategorizací domácností, s příjmy a úsporami, se zásobováním vodou z různých zdrojů, s otázkou hygieny a s nemocemi vázanými na nedostatek vody i hygieny, a s vůlí obyvatelstva platit vodné a stočné.
 
Kategorizace domácností
Kdo je šéfem domácnosti (v %)
 
  Ženy Muži Celkem
KABINDA 7,4 92,6 100
MWENE DITU 7,9 92,1 100
NGANDAJIKA 6,7 93,3 100
TSHIMBULU 10,4 89,6 100
 
Těch asi 8% domácností, kde vládne žena, jsou vdovy a opuštěné matky.
 
Počet domácností v jednom bytě, v jednom domě nebo na jedné parcele (v %)
 
  1 2 3
KABINDA 56,1 25,4 13,8
MWENE DITU 32,6 32,9 21,0
NGANDAJIKA 63,8 22,0 7,5
TSHIMBULU 50,7 32,8 14,1
 
Spíš je to standard, najít v jedné místnosti bez vody a bez proudu desetičlennou rodinu. Aspekt «střecha nad hlavou» mnohdy rozhoduje o podmínkách pracovních (budu pracovat zadarmo, jen když se mám kam schovat).
 
Počet členů v jedné domácnosti (v %)
 
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
KABINDA 2,6 2,1 4,2 6,3 5,3 14,8 10,6 10,6 8,5 8,5 3,7 7,4 4,8 3,2 3,7 2,1 1,6
MWENE DITU 3,4 5,3 9,4 9,3 11,6 12,1 12,5 10 8,3 4,6 4,6 3,7 1,4 1,2 0,9 1,1 0,5
NGANDAJIKA 4,3 6,7 7,1 14,6 9,4 7,1 9,8 11 7,9 8,7 3,9 3,9 2 2 1,2 1,4 0
TSHIMBULU 3,8 3,8 8,6 12,8 9,7 15,9 6,2 11,7 13,8 6,5 2,8 2,1 1 0,7 0,7 0 0
 
Počet členů v domácnosti nemusí nutně vypovídat o počtů členů v rodině. Příbuzenské vztahy nebyly pro projekt rozhodující.
 
Stavební charakteristika příbytků (v %)
  Banco Banco Amélioré Bois Semi Dur Dur
KABINDA 52,9 21,9 14,4 3,7 7,0
MWENE DITU 40,4 31,3 0 18,4 9,8
NGANDAJIKA 64,9 16,1 10,1 5,6 17,6
TSHIMBULU 39,5 23,0 5,4 14,6 3,2
 
«Banko» je v podstatě uplácaná hlína na klackách se střechou z trávy nebo listí, «dur» znamená vesměs stavby z betonu se střechou z vlnitého plechu.
 
Nezastavěný prostor (v %)
 
  Více než 30m2 10 – 30m2 méně než 10m2
KABINDA 45,7 45,1 9,2
MWENE DITU 31,3 57,8 10,8
NGANDAJIKA 41,2 50,6 8,2
TSHIMBULU 42,2 52,2 5,6
 
Tento údaj se používá ke stanovení možnosti vybudování sociálního zařízení a dává se do poměru k počtu bydlících.
 
Napojení na elektrický proud (v %)
 
  ANO NE SNEL
KABINDA 2,1 97,9 ANO, neposkytuje
MWENE DITU 13,9 86,1 ANO
NGANDAJIKA 0,4 99,6 NE
TSHIMBULU 2,1 97,9 Ne
 
SNEL je státní společnost na výrobu a dodávku elektrické energie a pokud vůbec je v místě přítomna (Mwene Ditu), dodává proud tak 4 hodiny denně. Samozřejmě to závisí na tom, jestli mají naftu pro generátor.
 
Měsíční příjem domácnosti (v %)
  0-5000 5001-10000 10001-15000 15000-20000 více než 20000
KABINDA 25 15,6 35 5 19,4
MWENE DITU 10,5 9,7 5,5 14,3 10,5
NGANDAJIKA 5,5 30,5 30,5 15,5 18
TSHIMBULU 7,6 9,7 56,9 19,7 6,1
 
Údaje o příjmu jsou uvedeny v FC (franc congolais); 1 americký dolar = 550 konžských franků. Kilo rýže stojí asi 750 FC, jedno pivo rovněž 750 FC (spotřební koš na vyžádání).
 
Priorita vydání peněz
 
  • potraviny 70%
  • léčebná péče 16%
  • vzdělání 4%
  • bydlení 10%
Pitná voda a likvidace odpadů nejsou považovány za priority.
 
Cena pitné vody dle představ spotřebitelů
 
  Kabinda Mwene Ditu Ngandajika Tshimbulu
20 litrů 10-20 FC 10-20 FC 10 FC 10 FC
40 litrů 25 – 50 FC 25 – 50 FC 25 – 50 FC 25 – 50 FC
200 litrů 100 FC 100 FC 100 FC 100 FC
 
Cena výroby jednoho tisíce litrů pitné vody je asi 900 FC
 
2.2. Hygiena a zdraví
Tady to zkrátím na pouhé dvě tabulky.
 
Nejčastější nemoci
 
Nemoci běžné (v %)
 
  Diarrhée Fièvre Grippe Paludisme Vers intestinaux
KABINDA 14,2 19 5,1 26,3 9,1
MWENE DITU 9,6 11,8 2,3 22,5 18,6
NGANDAJIKA 5 16,6 3,7 36,7 12,7
TSHIMBULU 7,1 5,4 0,4 37,2 35,4
 
S nemocemi se lidé nesvěřují, není to zvykem. Údaje se získávají z nemocnic
 
Nemoci způsobené hygienickými podmínkami (v %)
 
  Cholera Diarrhée Chřipka Fièvre typhoïde Paludisme Vers intestinaux
KABINDA 6,1 22,6 9,1 9,6 15,2 29,6
MWENE DITU 4,8 19,6 2,2 16,7 12 36,6
NGANDAJIKA 0,6 10 0,6 25,6 15 35
TSHIMBULU 0 14 0 2,3 0 80,7
 
V tomhle momentě mi zbývá ještě 20 stránek. Jsou v nich obsazeny Technické aspekty zásobování vodou a likvidace odpadů, a jako poslední kapitola je Nakládání s vodami (management).
Protože se ale jedná o záležitosti, které jsou spojeny s celkovou strukturou vodního hospodářství Konga, bylo dost zbytečné, abych vám to bez znalosti této struktury (která se ostatně má v nejbližší době měnit) tady popisoval. Snad jen pro informaci, návrh vodního zákona má 150 stran, a bez jeho znalostí byste ty moje další údaje viděli jako snůšku čísel.
Víte co? Sedneme si na to, až přijedete do Konga, jo?
 
 
Tak, teď už konečně závěr
 
V jednom z předchozích článků jsem se nad fotografii tří dětí z Mwene Ditu ptal, jaké je zaměstnání jejich maminky?
 
Dobře se těm dětem podívejte na hlavy, a už to víte – jejich maminka je mlynářka a když k ní děti přijdou, tak je pohladí, jako každá máma, přeci. Jenže jejich maminka má ruce od mouky kasawa (ze které se dělají maniokové placky) a tak mají děti bílé vlasy.
Dnešní otázka bude zase fotografická. Na fotce je moje žena Patricie s naší dcerou. Ta se nám narodila až po dlouhém snažení a za pomoci Centra Asistované Reprodukce, zejména díky panu MUDr. Řeřábkovi. Mé ženě bylo v té době už víc než třicet let (pro Afričanku věk téměř babičkovský), o mém stáří se radši nebudu zmiňovat. A tak se moje žena rozhodla, že naše dcera dostane jméno ze starého zákona, které této situaci odpovídá. V našem kalendáři padne toto jméno na moje narozeniny.
 
Takže otázka zní: Jak že se jmenuje moje dcera a který den jsem se narodil?
Vlastně ještě jednu věc:
Právě kvůli té mé dceři musím přemýšlet o skončení trvalého pobytu v Africe a usadit se v Evropě. Neříkám, že se do Afriky nebudu vracet, to ne! Po více než 25 letech jsem si vytvořil takové vazby, že jejich přetrhání je skoro nemožné. Ale nechci, aby moje zkušenosti přišly vniveč.
 
Hledám tímto mladého, schopného vodohospodáře, abych mu mohl dát do ruky to pověstné veslo. A nedělejte si iluze, ono to není o nadšení a už vůbec ne o penězích, ale o odříkání a o těžkém životě. Kdo má zájem?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.