Do Afriky se nejezdí je za „Velkou pětkou“, ale též za „Velkou dvanáctkou“ hmyzu. Mezi velkou dvanáctku patří též motýl Gonimbrasia belina.
Gonimbrasia belina náleží do čeledi Saturniidae – martináčovití. Do stejné čeledi patří i náš největší středoevropský motýl martináč hruškový. V dřívější verzi článku zde byla poznámka, že nové zařazení je v rámci čeledi do „tribusu“ Imrasia, ale vědecká obec se vrátila k tribusu „Gonimbrasia“.
Místní názvy
* Botswana
Setswana: phane
* Jižní Afrika
Sepedi: masonja
Tshivenda: mashonzha
* Zambie
muyaya
* Zimbabwe
Ndebele: macimbi
Šona: madora
* Botswana
Setswana: phane
* Jižní Afrika
Sepedi: masonja
Tshivenda: mashonzha
* Zambie
muyaya
* Zimbabwe
Ndebele: macimbi
Šona: madora
V jižní části Afriky jsou stále důležitou složkou potravy různé druhy hmyzu, které poskytují místnímu obyvatelstvu až 80% bílkovin. Mezi nimi významnou roli hrají housenky nočního motýla (můry) Mopane Emperor Moth (české jméno nemá), která se živí především listím stromu mopane. Housenky jsou v regionu známé pod anglickým označením mopane worm („mopanový červ„). Strom poskytuje obyvatelům dřevo, potravu pro jeho chovná zvířata a především se na něm sbírají housenky I. belina. Pro obyvatele regionu jsou housenky G. belina významným zdrojem příjmů a obživy. Dříve byl výskyt housenek v komerčně zajímavějším množství nepravidelný, jak časově během roku, tak prostorově. V současné době se však chovají i na specializovaných farmách. Přesto podstatnou část v obchodu s mopanovými červy hraje i nadále sběr z přírody.
Biologie druhu
Gonimbrasia belina je housenkou asi jako lidská dlaň velkého nočního motýla Mopane Emperor Moth, který je hojně rozšířen skrz jižní, střední a východní Afriku. Na jihu Afriky je hlavní hostitelskou rostlinou strom mopane (Colophospernum mopane). Tento strom zabírá rozsáhle plochy severu Jižní Afriky, Botswany, Zimbabwe, Zambie a západní Namibie. G. belina se však živí i na jiných druzích dřevin. V ostatních částech Afriky se vyskytují a sbírají jiné druhy rodu Gonimbrasia a Imrasia, které se živí na jiných dřevinách.
Gonimbrasia belina je housenkou asi jako lidská dlaň velkého nočního motýla Mopane Emperor Moth, který je hojně rozšířen skrz jižní, střední a východní Afriku. Na jihu Afriky je hlavní hostitelskou rostlinou strom mopane (Colophospernum mopane). Tento strom zabírá rozsáhle plochy severu Jižní Afriky, Botswany, Zimbabwe, Zambie a západní Namibie. G. belina se však živí i na jiných druzích dřevin. V ostatních částech Afriky se vyskytují a sbírají jiné druhy rodu Gonimbrasia a Imrasia, které se živí na jiných dřevinách.
Druh má dvě generace do roka. První generace se líhne z kukel v listopadu a prosinci a druhá v únoru a březnu. Pouze v suchých oblastech má druh pouze jednu generaci. Dospělá můra klade 50 až 200 vajíček na větvičky a listy hostitelské dřeviny. Přibližně za deset dní se z vajíček líhnou housenky, které prochází 5 instary (instar je fáze vývoje housenky, která je zakončena svléknutím kutikuly – pokožky) než se zakuklí. I. až III. instar je striktně společenský a sdružuje se v uskupeních až o 200 jedincích. Po svléknutí se IV. instar šíří do okolí a stává se solitérní. Po následujících 6 týdnů intenzivně zvětšuje svou velikost. V. instar slézá ze stromu a zahrabává se do půdy, kde se kuklí a přečká nepříznivé období roku do další vegetační sezóny. Housenky mohou dorůst velikosti až 8 – 10 cm.
Místní lidé věří, že mladí jedinci housek pocházejí od starších instarů a v dospělosti jdou zemřít do země.
Z celkového množství nakladených vajíček (50 – 200) se dožije dospělosti přibližně jen 6 housenek. Dospělci se ničím neživý a žijí pouze 3 dny. Během krátkého života musí založit novou populaci. Proto mají samečci velmi vyvinutá tykadla, která jim pomáhají vyhledat samičku po čichu. Nepřátelé G. belina jsou různí parazitoidé, kteří infikují až 40% vajíček. Housenky jsou též potravou 34 druhů ptáků a několika druhů savců včetně člověka.
Z celkového množství nakladených vajíček (50 – 200) se dožije dospělosti přibližně jen 6 housenek. Dospělci se ničím neživý a žijí pouze 3 dny. Během krátkého života musí založit novou populaci. Proto mají samečci velmi vyvinutá tykadla, která jim pomáhají vyhledat samičku po čichu. Nepřátelé G. belina jsou různí parazitoidé, kteří infikují až 40% vajíček. Housenky jsou též potravou 34 druhů ptáků a několika druhů savců včetně člověka.
Podle studií má G. belina významný vliv na svůj hostitelský strom, resp. ekosystém mopanového lesa. Housenky dokáží spást listí až 90% stromů v lese. Stromy pak produkují pouze 14% semen oproti stromům neodlistěným, kdy skoro 84% stromů vytváří semena.
Potrava
Jak již bylo uvedeno housenky slouží jako potrava člověka. Období, kdy je možné ekonomicky využívat mopanové červy, je krátké a sběr trvá pouze tři týdny. V regionu jižní Afriky to je mezi dubnem a květnem. Housenky jsou sbírány převážně ženami po setřesení ze stromu či se sbírají přímo ze stromu. Zkušení sběrači nasbírají až 20 kg housek za hodinu. Sbírané housenky jsou tlusté jak lidský prst. Housenky jsou následně vyvrhnuty, jsou zbaveny zažívacího traktu, uvařeny a opět následně usušeny na slunci. Usušené vydrží asi rok do další „sklizně“. Sběr housek může narušit pouze období sucha. Jinak se jedná o každoroční sběr a obchod. Pro zemědělské oblasti je tento zdroj bílkovin zásadní doplněk potravy. Dále je důležitou složkou obchodu. Pro ilustraci celkový obchod s mopanovými červy v Botswaně dosahuje 3 – 8 miliónů USD a zaměstnává na 10 tisíc lidí. V Jižní Africe se jich sesbírá na 1 600 tisíc tun. Od roku 1950 se v Jižní Africe housenky chovají též komerčně na specializovaných farmách. K vykrmení 1 kg housek je potřeba pouze 3 kg listí, naproti tomu k získání 1 kg hovězího je potřeba 10 kg rostlinné potravy.
Z hlediska nutriční hodnoty se housenky skládají z 60,70% bílkovin, 16,70% tuků a 10,72% minerálních látek v sušině. Výživná hodnota je 761 kcal/100 g.
Podle vlastní zkušenosti je chuť usušených housek kořeněná a lehce natrpklá. V puse se po rozkousání mění na prachovitou konzistenci a k polknutí je potřeba housenku hodně žvýkat a promísit se slinami. Nechutnají nijak zvlášť dobře a asi proto se konzumují až po tepelné úpravě a ne jako křupky.
Jak již bylo uvedeno housenky slouží jako potrava člověka. Období, kdy je možné ekonomicky využívat mopanové červy, je krátké a sběr trvá pouze tři týdny. V regionu jižní Afriky to je mezi dubnem a květnem. Housenky jsou sbírány převážně ženami po setřesení ze stromu či se sbírají přímo ze stromu. Zkušení sběrači nasbírají až 20 kg housek za hodinu. Sbírané housenky jsou tlusté jak lidský prst. Housenky jsou následně vyvrhnuty, jsou zbaveny zažívacího traktu, uvařeny a opět následně usušeny na slunci. Usušené vydrží asi rok do další „sklizně“. Sběr housek může narušit pouze období sucha. Jinak se jedná o každoroční sběr a obchod. Pro zemědělské oblasti je tento zdroj bílkovin zásadní doplněk potravy. Dále je důležitou složkou obchodu. Pro ilustraci celkový obchod s mopanovými červy v Botswaně dosahuje 3 – 8 miliónů USD a zaměstnává na 10 tisíc lidí. V Jižní Africe se jich sesbírá na 1 600 tisíc tun. Od roku 1950 se v Jižní Africe housenky chovají též komerčně na specializovaných farmách. K vykrmení 1 kg housek je potřeba pouze 3 kg listí, naproti tomu k získání 1 kg hovězího je potřeba 10 kg rostlinné potravy.
Z hlediska nutriční hodnoty se housenky skládají z 60,70% bílkovin, 16,70% tuků a 10,72% minerálních látek v sušině. Výživná hodnota je 761 kcal/100 g.
Podle vlastní zkušenosti je chuť usušených housek kořeněná a lehce natrpklá. V puse se po rozkousání mění na prachovitou konzistenci a k polknutí je potřeba housenku hodně žvýkat a promísit se slinami. Nechutnají nijak zvlášť dobře a asi proto se konzumují až po tepelné úpravě a ne jako křupky.
O významu housenek svědčí i jejich vyobrazení na mincích Botswany (5 Pula) a poštovních známkách.
Recept na přípravu housenek
Housenky se povaří s česnekem, rajčaty a kořením. Když se přivedou do varu a změknou podávají se s kaší (sadza).
Housenky se povaří s česnekem, rajčaty a kořením. Když se přivedou do varu a změknou podávají se s kaší (sadza).