Slon africký je v současné době největším žijícím suchozemským savcem. Stále rozlišujeme jeho dvě formy či podle některých názorů poddruhy, slon africký – pralesní forma a slon africký – savanová forma. Nedávné objevy přivedly však vědce k názoru, že slon africký (Loxodonta africana) není jedním druhem …
Slon africký je v současné době největším žijícím suchozemským savcem. Stále rozlišujeme jeho dvě formy či podle některých názorů poddruhy, slon africký – pralesní forma a slon africký – savanová forma. Nedávné objevy přivedly však vědce k názoru, že slon africký (Loxodonta africana) není jedním druhem. Rozdíly v genetické výbavě jsou tak nápadné, že pralesní a savanová forma slona afrického jsou dva druhy… Též tvrdí, že kříženců není na africkém kontinentu mnoho, resp. skoro žádní.
Po odebrání tkání z 195 volně žijících slonů v 11 afrických zemích přišla na řadu genetická analýza z jednotlivých zvířat. Během ní zjistili rozdíly v genetické informaci pralesní a savanové formě slona afrického. Po těchto analýzách odebrali pro srovnání též vzorky z asijských slonů.
Slon africký (Loxodonta africana)
Fenotypový (vnějškový) rozdíl mezi jednotlivými formami je známý mnoho let. Pralesní slon je menší a má např.: jiný tvar uší (trojúhelníkovitý), jiný tvar lebky a užší a rovnější kly. Po analýze DNA (deoxyribonukleová kyselina – nositelka dědičné informace) bylo zjištěno, že rozdíly mezi pralesním a savanovým slonem dosahují 58%. Jako 100% ukazatel byl stanoven rozdíl v genetické informaci mezi slonem asijským a africkým. Za zmínku stojí, že savanoví sloni žijící na severu, východu a jihu afrického savanového pásu byli po analýze DNA skoro shodní, ačkoli žijí v izolovaných skupinách po celém kontinentu.
Pokud se podíváme detailněji na geografické rozšíření jednotlivých forem afrického slona, savanová forma žijící geograficky nejblíže pralesní formě je genetický bližší, resp. zcela, svým savanovým kolegům z jihu, než k pralesní formě slona. To je též jeden z předpokladů, že k „mezidruhovému“ křížení mezi nimi nedochází a podkládá to jejich hypotézu.
Slon pralesní (Loxodonta cyclotis)
Vědci se domnívají, že k odlišnému vývoji pralesní a savanové formy afrického slona došlo adaptivní evolucí již pravděpodobně před 2,63 milióny lety. Každá z forem má v současné době jiné vzorce chování a fyzické odlišnosti. Odlišné životní nároky a podmínky v raných fázích evoluce izolovaly pralesní formu v uzavřené lesní porosty a zamezilo se tak kontaktu se savanovými slony. Genetická „propast“ se tak prohlubovala. Vědci odvodili ze zjištěného, že pralesní forma by měla mít svůj druhový latinský název Loxodonta cyclotis, savanová forma slon africký si ponechá latinský název Loxodonta africana.
Objev pravděpodobně povede k přehodnocení současných ochranářských snažení k africkým slonům. Od této chvíle se pravděpodobně bude muset vypracovat záchranný program pro dva druhy slonů, ne jen pro jeden.
Vědci z National Cancer Institute v Marylandu (USA) a Mpala Research Center v Keni o tomto svém objevu informovali v prestižním vědeckém magazínu Science.