Drakensberg/Okhahlamba Park

 

Park Drakensberg známý též jako park Okhahlamba zahrnuje nejzajímavější partie Dračích hor v dnešní jihoafrické provincii Kwazulu-Natal podél východní lesothské hranice. Dnes víceméně kompaktní celek o rozloze 2 428 km2 vznikal složitě postupným slučováním území s různou funkcí a stupněm ochrany. Zvířecí rezervace Giant´s Castle byla vyhlášena již v roce 1903 s cílem zachránit ohrožený druh antilopy losí. V té době se zde nacházelo z celého Natalu poslední dvousetčlenné stádo. V roce 1916 byl vyhlášen v okolí masivu Mont-aux-Sources Natalský národní park, který byl v roce 1947 přejmenován britskou královskou rodinou na Royal Natal National Park. V 50. a 60. letech minulého století vznikly přírodní rezervace Kamberg, Loteni a Vergelegen. V roce 1993 připadla chráněná území včetně rozsáhlých ploch státních lesů a lesních rezervací pod jednu správu Natal Conservation Service a byl ustanoven park Drakensberg.

 

 

Park Drakensberg byl zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO teprve nedávno, v roce 2000. Hlavním důvodem byly zejména dochované skalní malby, které představují největší sbírku tohoto umění v subsaharské Africe. V parku se nachází mnoho jeskyní a skalních výklenků s výzdobami vytvořenými původními obyvateli Sany (Křováky) za více než 4 000 let. Barevné kresby vzniklé kombinací dřevěného uhlí, okru, krve a vápna nejčastěji znázorňují zvířata, lovecké scény a obřady. Dokládají i bohatou mytologii. Výjimkou nejsou ani motivy bojů z období postupného zatlačování Křováků bantuskými kmeny i Evropany do pouštních oblastí Kalahari.

 

Prostředí parku vytváří jedinečnou přírodní scenérii s výraznou morfologií terénu, specifickými klimatickými podmínkami a vegetací. Území parku se nachází na tzv. Velkém srázu (Great Escarpment), který vznikl erozním ústupem svahů vyzdviženého jádra kontinentu po rozpadu Gondwany. Vyznačuje se velkým výškovým rozpětím od 1280 do 3500 m. Vedle vrcholové plošiny a již oddělených svědeckých masívů jsou dominantními tvary až několik stovek metrů vysoké klify budované různě odolnými horninami stratigrafické formace Karoo. Vodorovně uložené pískovce jsou překryty svrchu mocnými čedičovými lávami. V předpolí hlavního escarpmentu se někdy vyděluje nižší pískovcový stupeň zvaný Little Berg. Pod erozí rozčleněnými svahy se nacházejí hluboká údolí a soutěsky protékané stálými bystřinami. Geomorfologické rysy Dračích hor jsou srovnatelné s horskou oblastí Simien v Etiopské vysočině.

 

Dračí hory představují významné rozvodí mezi řekou Orange (v Lesothu nazývanou Senqu) a kratšími řekami stékajícími k východu směrem k Indickému oceánu (Tugela, Mkhomazi a Mzimkulu). V národním parku Royal Natal se nalézá druhý nejvyšší vodopád světa – Tugela. Má pět stupňů, jeho celková výška činí 850 m. Kompaktní vysoké stěny v jeho okolí tvoří obloukovitě prohnutý rozsáhlý skalní amfiteátr. Na návětrných svazích Dračích hor jsou dosahovány nejvyšší srážkové úhrny v jižní Africe, ročně až 2 000 mm. V době letních měsíců (listopad–březen), kdy spadne 70 % ročního průměru, povrchově stékající vody propojují rozsáhlý systém různých typů permanentních i sezónních mokřad s vodními toky.

 

Ve vegetačním pokryvu lze vysledovat určitou výškovou zonalitu. Hustý les s podokarpy (Podocarpus latifolius) najdeme jen na dně hlubokých údolí. Travnato – křovinatou vegetaci fynbos (Passerina – Phillipia – Widdringtonia) střídá ve výškách nad 2800 m alpinská tundra s vřesovci (Erica – Helichrysum). V ní se vyskytuje největší počet rostlinných endemických druhů (až 51 %). Znalosti taxonomických skupin na území parku jsou prozatím nedostatečné zejména u nižších rostlin a bezobratlých živočichů. Pro faunu parku jsou charakteristická až dvoutisícová stáda antilopy losí (Taurotragus oryx) a endemické antilopy srnčí (Pelea capreolus), tisícová populace bahnivce jižního (Redunca arundinum), velké množství hlodavců (11 endemických druhů) a ptactva, zejména dravců.

 

Park má v současnosti tři administrativní centra: na severu Royal Natal National Park, Giant´s Castle Game Reserve v centrální části a Himeville s malým muzeem přírody na jihu. Park je hojně navštěvován turisty a horolezci, ale má i význam pro různé výzkumné aktivity. Příkladná je přeshraniční spolupráce s národním parkem Sehlabethe a horskou oblastí Maloti v Lesothu.