Dogoni – záhadní astronomové z Mali

V době, kdy se svět zaobíral myšlenkou, jestli je země placka, která leží na krunýři želvy, nebo je Měsíc pouhá sýrová koule zavěšená na obloze, Dogoni, kmen sídlící v západní Africe vládl astronomickými vědomostmi, které se podařilo vědcům potvrdit teprve ke konci 19.století.

 

Dogoni zřejmě pochází z oblasti Egypta. Žili po nějaký čas v Libyi, aby po té migrovali v oblasti mezi Burkina Faso, Guineou a Mauretánií. V polovině 15. století se usadili na okraji strmých stěn hory Bandiagara na jihovýchodě Mali, kde vedou samotářský život. Jsou to farmáři. Kmen po staletí topograficky i kulturně izolovaný od okolního světa. Jejich populace čítá přibližně 400 000 obyvatel.

 

První západní vědci, kteří navštívili a studovali Dogony, byli francouzští antropologové – Dr. Marcel Griaule a Germaine Dieterlen. Do oblasti přicestovali v roce 1931 a následně v průběhu tří dekád podrobně prostudovali tradiční mytologii a duchovní život Dogonů, kterou posléze publikovali v knize „O bledé lišce„.

 

Dogonští duchovní jim mimo jiné vyprávěli o tajných dogonské mýtech, týkajících se systému Sírius vzdáleném 8,6 světelných roků od Země. Podle jejich tradic má hvězda Sírius doprovodnou hvězdu, která je pouhým okem nepozorovatelná. Tuto hvězdu nazývají Po Tolo (Tolo jako hvězda a Po výraz pro nejmenší jim známé semeno, odrůdu prosa). Dále prohlašovali, že se tato hvězda pohybuje po eliptické dráze s dobou oběhu 50 let, má neuvěřitelnou hmotnost a současně rotuje kolem své osy. Dogoni také popisují třetí hvězdu v systému Sírius – Emme Ya (čirok). Do dnešního dne ovšem tato hvězda nebyla astronomy potvrzena, kromě jistého dohadu astronomů Daniela Benesta a J.L. Duventa.

Kromě toho ve své mytologii popisují neobvyklé bytosti Nommo pocházející ze systému Sírius, které údajně před několika tisíci lety navštívili Zemi. Výraz Nommo je odvozeno od dogonského významu „napít se„. Nommo jsou též nazýváni „Páni vody„, „Poradci“ nebo „Učitelé„. Podobné bytosti byly též zaznamenány v Babylónských, Sumerských a Egyptských civilizacích. Nommo, podle dogonských legend obývali onu třetí hvězdu v systému Sírius. Snesli se na Zemi v „arše“ za strašlivého rámusu, větru, bouře a ohně. Nommo prý byli ti, kdo dali Dogonům povědomí o systému Sírius a především o Po Tolo, astronomy dnes nazývané Sirius B.

 

Nám všem známá hvězda Sírius s astronomickým názvem Sírius A je jasnou hvězdou na severní hvězdné obloze, zatímco jas hvězdy Sírius B je asi 10 000 krát ztlumený. Sírius B dlouho unikal odhalení díky nepoměru velikostí obou hvězd, protože se pouhému oku jeví jako jeden objekt. Bylo to až v roce 1862, kdy astronom Alvan Clark potvrdil, za pomoci v té době nejlepšího optického přístroje na světě, existenci hvězdy Sírius B, vyfocena byla až po roce 1970. Bílý trpaslík Sirius B, má hmotnost ekvivalentní hmotnosti Slunce, ale průměr asi 90% průměru Země. Gravitace na povrchu hvězdy Sírius B je asi 400 000 krát vyšší než na Zemi. Astronomové též vypočetli přesnou dobu oběhu hvězdy, která se příliš neliší od Dogonských výpočtů, protože je 50,04 +/- 0,09 let.

Kromě této znalosti Nommo obohatili Dogony dalšími zajímavými informacemi z našeho slunečního systému: Planeta Jupiter má čtyři hlavní měsíce, Saturn je obklopen prstencem, Slunce je centrem naší planetární soustavy a planetu Zemi obíhá měsíc. Nám tyto znalosti byly postupně potvrzovány až po té, co v 17. století Galileo Galilei objevil dalekohled.

Pomineme-li jistě ne příliš pravděpodobnou teorii o Nommo, hodnou p. Dännikena, neubráníme se otázce, jak je možné, že Dogoni mají takové znalosti o astronomii, ačkoli nikdy v minulosti neměli ponětí o jistě nezbytném zařízení jako je dalekohled. Je též zajímavé, že získali pouze slušné povědomí o systému Sírius, ale už nemají podobné znalosti o jiných hvězdných systémech.
Jistý Robert K. G. Temple ve své knize „The Sirius Mystery“ vetřelce Nommo nahrazuje domněnkou, že Dogoni mají velice silný zrak, který je mimo lidský potenciál. K posouzení dává též další alternativu totiž, že Dogoni astronomické znalosti získali od starých Egypťanů, kteří již používali jakýsi primitivní teleskop – egyptology z nějakých důvodů do dnešních dnů nezmiňován.

Zajímavějším vysvětlením přispěl astronom Carl Sagan, který usoudil, že Dogoni nemohli získat podobné znalosti bez kontaktu s pokročilejší civilizací. Potvrdil však, že ona civilizace byla spíše pozemská než mimozemská. Západní Afrika byla navštěvována mnoha cestovateli ještě před příjezdem zmíněných antropologů z Francie. V regiónu též působili ve 20. letech francouzští misionáři. Víme, že Dogoni mají tradiční zájem o astronomii. Pokud tedy mezi Dogony zavítal přece jenom nějaký cestovatel v období mezi 20-30 léty tohoto století, diskuse mohla lehce sklouznout do oblasti astronomie a systému Sírius, nejjasnější hvězdy na obloze, centra Dogonské mytologie.

Otázkou tedy je, jak dlouho Dogoni vědí o To Polo, Sírius B. Jistý p. Adams na základě informací od antropologů Griaule and Dieterlena spočítal z jednoduchého algoritmu, že je to po dobu 700 let. K tomuto číslu došel v souvislosti s maskami nazývané „Iminana„, které Dogoni používají při slavnostech Sigui (slavnost, která má vztah k uctívání To Polo, Sírius B – koná se vždy v periodě 60 let). V dogonských svatyních se většinou našla sada 3-4 kusů. Jednoduchým výpočtem se dostáváme do druhé poloviny 18. století. Na jednom místě se dokonce našlo masek osm a kromě toho tři hromady prachu, které Griaule interpretoval jako možné zbytky 3 dalších ztrouchnivělých masek. Tímto se dostáváme ke zmíněnému číslu ~700, tedy někdy na začátek 14. století. Otázkou ovšem je, proč slavnost Sigui je v periodě 60 let, místo 50, tedy době oběhu To Polo, Sírius B okolo hvězdy Sírius A.

K osvětlení dohadů okolo záhadných dogonských znalostí o astronomii by jistě přispělo potvrzení existence oné třetí hvězdy systému – Sírius C, Emme Ya. Nám skeptikům, by to ovšem vzalo vítr z plachet. Naopak takovým vědcům jako jsou páni Dänniken nebo Robert K. G. Temple by to možná nahrálo na pořádnou smeč.

 

Tento článek je sestaven jako jakýsi kompilát z dostupných informaci na internetu. Dogonská filosofie je ve své podstatě složitější. Svou roli v dogonských mýtech plní kromě Nommo, také Ama a Ogo a vytvářejí tak ucelenou filosofii smyslu života a smrti. Určitě vše nelze zjednodušovat způsobem popsaným v mém příspěvku, který je účelně zaměřen pouze na nesrovnalosti mezi vědecko-technickou zaostalostí Dogonů a naopak poměrně pokročilými znalostmi astronomie.