Čína v Africe

Čína poslední roky aktivně poskytuje úvěry africkým zemím na výstavbu infrastruktury a jiných projektů. Na tom by nebylo nic špatného – pokud si odmyslíme známou podmínku Číny jako pro dárce – uznat celistvost Číny a neuznat samostatnost Tchaj-wanu. Africkým státům to přináší výhodu – může jednat s tradičními věřiteli (Světová banka či Mezinárodní měnový fond) a dojednat si i lepší dluhové podmínky.

 

Co problémem je, že Čína půjčuje často vysoce zadluženým zemím, což může mít dopad na udržitelnost dluhů úvěrovaných zemí. Jak to ve skutečnosti je, nikdo neví. Úvěry jsou netransparentní, bez možnosti veřejné kontroly a uzavírané na nejvyšší úrovni. Tudíž není známo, za jakých podmínek byl úvěr poskytnut.

 

Čína navíc v různých afrických zemích uplatňuje jiný standard. V Zambii si neláme hlavu s ochranou zaměstnanců ani ochranou životního prostředí. Naopak v Jižní Africe akceptují Black Economic Empowerment jihoafrické vlády (kvóty pro zaměstnání dříve znevýhodněných skupin obyvatelstva) a dokonce odsouhlasila i dohodu, která chrání jihoafrický textilní průmysl.

 

Vysvětlení je jednoduché. Čína potřebuje přístup k africkým zdrojům a trhům. Je tedy zcela v rukou afrických vlád, jaké nastaví pravidla a podmínky (standardy lidských práv, ochrany životního prostředí a ekonomických podmínek). Čína se chová tak, aby v maximální míře ochránila své investice. Navíc ctí pravidlo nevměšovat se do místní politiky.

 

Trefovat se do Číny je ale laciné. Ve stejných zemích působí i nadnárodní koncerny západoevropských zemí a zejména Indie, které nikdo nekritizuje. Taktéž argument, že investuje infrastrukturu jen tam, kde potřebuje, je lichý. To dělá každý stát i na svém území.

 

Spolupráci mezi Zambií a Čínou lze pozorovat mnoho let. Zambie se vždy těšila dobré pověsti jako „kolébka míru“ v Jižní Africe. Čína proto v Zambii masivně investuje. Dokonce téma čínských investic bylo i hlavním bodem poslední prezidentské kampaně. Volby 20. září 2011 v Zambii voliče, spíše než o místní politice, nutili k úvaze, zda jsou pro nebo proti investicím Číny v zemi?

 

Bývalý prezident Rupiah Banda z Movement for Multiparty Democracy podporoval potřebu čínských investic. Naopak Michael Sata z opoziční strany Patriotic Front „viděl“ věci jinak. Čína prý chce ovládnout Zambii, její nerostné bohatství a lidskou sílu. S touto rétorikou vyhrál. (Pro úplnost uveďme, že Sata v minulosti při svých prvních a neúspěšných volebních vystoupení, kdy kandidoval na prezidenta, obhajoval čínské investice a potřebu jejich ochrany. K jeho vítězství přispěl i incident, kdy dva čínští manažeři postřelili 13 horníků v uhelném dole).

 

Vztahy obou zemí jsou od voleb napjaté. Čína podporuje Zambii dál. Kritika Saty utichla. Ukazuje se tak výhoda nevměšování Číny do místní politiky – bez podmínek!

 

Přesto je otázkou, jak se Prezident Sata postaví ke svým volebním slibům, aby více zambijského přírodního bohatství bylo ku prospěchu jeho země. Těžba mědi představuje 70% příjmů z exportu Zambie a přitom pouze 5-6% zisků z mědi zůstává v Zambii.
Čína však do dnešních dnů v Zambii investovala do těžby mědi okolo 2 miliard dolarů (jen v roce 2010 celou jednu miliardu dolarů!!!) a s dalšími investicemi ve výši 4 miliardy dolarů se počítá. Z této částky bude 10% směřovat i mimo těžební průmysl. Čína je třetím největším investorem v Zambii. Mezi hlavní oblasti, kam směřují čínské investice, patří: těžba, výroba, zemědělství, obchodu, infrastruktury, cestovního ruchu, technologie, energie a telekomunikace.

 

V srpnu 2010 byla otevřena pobočka Bank of China v Lusace, kde lze ukládat Juan bez nutnosti konverze přes zambijskou kwachu či jinou měnu. V současné době působí v Zambii asi 300 čínských firem, z nichž většina jsou soukromé firmy. Podle informací Zambia Development Agency (ZDA) čínské investice vytvořily více než 25 000 pracovních míst pro Zambijce. Mimo těžební sektor dalších cca 13 000 pracovních míst. Čína uvádí až 150 000 pracovních míst. V době poslední světové „krize“ Čína, na rozdíl od ostatních, nestáhla své investice, ale nadále Zambii podporovala.

 

Pro zvýšení dovozu ze Zambie Čína v loňském roce udělil nulový celní režim až 60 procentům výrobků pocházejících ze Zambie. Vztahuje se to na zemědělské produkty, přírodního kamene, minerální látky, kůži, textil a oděvy. Navíc zve zambijské firmy na průmyslové veletrhy do Číny.

 

Díky nové spolupráci má nyní Zambie finanční rezervy ve výši okolo 1 miliardy amerických dolarů. Nepatří tak, podobně jako v minulém desetiletí, mezi hospodářsky nejhorší země Afriky.

 

Čína je tak pro Zambii přítelem do každého počasí!

 

Užitečné zdroje informací:
Trade, Investment, Power and the China-in-Africa Discourse
China and India Battle for Influence in Africa
The Chinese in Africa, Trying to pull together
China in Africa – blog